Vampýrovci
 Vampýrovci | |
|---|---|
 Listonos světlý (Phyllostomus discolor) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | letouni (Chiroptera) |
| Nadčeleď | vampýrovci (Noctilionoidea) Gray, 1821 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vampýrovci (Noctilionoidea) představují nadčeleď netopýrů. Zahrnuje čeledi mormoopidovití (Mormoopidae), listonosovití (Phyllostomidae), mystacinovití (Mystacinidae), noktilionovití (Noctilionidae), furipterovití (Furipteridae), tyropterovití (Thyropteridae) a myzopodovití (Myzopodidae).
Zástupci všech těchto čeledí žijí vesměs v Americe, s výjimkou mystacin, které představují endemity Nového Zélandu a myzopod, které žijí na Madagaskaru. Myzopodovití jsou v některých případech považováni za sesterský taxon vůči zbylým čeledím, jejich samotné zařazení v rámci vampýrovci je nicméně sporné. Původ vampýrovců je pravděpodobně gondwanský, zřejmě africký.[1]
Mezi vampýrovci se etabluje řada ekologicky pozoruhodných druhů: od dravého listonose nosatého a rybožravé noktilionovité přes upíry živící se krví až po pozemní mystaciny novozélandské či netopýrka přísavkového, jemuž přísavkovité struktury na končetinách umožňují ulpívat k hladkému povrchu listů.
Odkazy
Reference
- ↑ HAND, Suzanne J.; BECK, Robin M. D.; ARCHER, Michael. A new, large-bodied omnivorous bat (Noctilionoidea: Mystacinidae) reveals lost morphological and ecological diversity since the Miocene in New Zealand. Scientific Reports. 2018-01-10, roč. 8, čís. 1, s. 235. Dostupné online [cit. 2023-02-13]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-017-18403-w. (anglicky)
Externí odkazy
Taxon Noctilionoidea ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Juan Carlos Vargas Mena, Licence: CC BY-SA 4.0
Essa especie de morcegos é muito importante para o ecossistema que o PARNA protege já que essa especie é conhecida por ser importante no processo de polinização tanto de plantas nativas como de plantas exóticas (mamão, bananeiras, etc.)