Varšavská smlouva

Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci
Договор о дружбе, сотрудничестве и взаимной помощи
Členové Varšavské smlouvy
Členové Varšavské smlouvy
Motto„Unie míru a socialismu“
(Союз мира и социализма)
Vznik14. května 1955
Zánik25. února 1991
Typvojenský pakt
SídloMoskva, Rusko
Úřední jazykruština, čeština, slovenština, polština, rumunština, bulharština, němčina, maďarština
Členové7 států
Počet zaměstnanců7 300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.

Členské státy

Vznik, vývoj a zánik

Palác Koniecpolských ve Varšavě, ve kterém byla smlouva podepsána

Státy střední a východní Evropy se začaly vojensky propojovat již v průběhu druhé světové války. V letech 1943 až 1949 bylo mezi státy pozdějšího vojenského bloku uzavřeno celkem 23 bilaterálních smluv. V prvních letech po válce tak vznikl nejvíce propojený spojenecký systém studené války. Do armádních štábů všech států byli dosazeni sovětští důstojníci, což mělo mimo jiné zajistit loajalitu a jednotu, fakticky však armády podléhaly místnímu velení. Ve všech státech s výjimkou Československa zůstaly od konce války významné sovětské jednotky. Z vojenského hlediska se tak hranice Sovětského svazu posunuly asi 1000 km na západ.[1]

Vznikl na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 14. května 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR ve Varšavě.[2][3] Tím byla formálně zrušena autonomie národních armád, které se staly součástí Spojených ozbrojených sil pod sovětským velením.[1]

Formálně byl reakcí na zřízení Západoevropské unie a Pařížské dohody umožňující vstup Západního Německa do NATO.

Při Maďarském povstání v roce 1956 vyhlásil maďarský premiér Imre Nagy odchod z Varšavské smlouvy a vyhlášení neutrality země, ale po krvavém potlačení povstání bylo Maďarsko Sovětským svazem donuceno zůstat členem aliance.

Smlouva byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 ji na protest proti invazi armád pěti členských zemí do Československa vypověděla. Invaze se nezúčastnilo rovněž Rumunsko.

V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších 20 let, avšak po rozpadu sovětského impéria a zániku NDR byla rozpuštěna. Nejprve bylo 25. února 1991 na mimořádné schůzce Politického poradního výboru v Budapešti rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur Varšavské smlouvy.[4] Československo pak navrhlo úplné ukončení platnosti smlouvy, které ostatní členové přijali a příslušný protokol zástupci vlád šesti zbývajících členů podepsali na schůzce výboru 1. července 1991 v Praze v Černínském paláci.[5][6]

Po rozpadu Sovětského svazu založilo v roce 1992 několik bývalých sovětských republik nový vojenský pakt Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.

Činnost

Státy Varšavské smlouvy a NATO (bez USA a Kanady) v roce 1973, včetně statistiky počtu ozbrojených sil.

Cílem Varšavské smlouvy bylo podřídit armády členských států sovětskému velení, legitimizovat pobyt sovětských vojsk na území některých členských států, koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, a také vytvoření protipólu k severoatlantickému paktu. Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výbor složený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. V praxi však direktivy Spojenému velení a štábu Spojených ozbrojených sil přicházely z Kremlu.

Velení sídlilo v Moskvě a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, přinášejícími instrukce sovětského velení. Otázky strategie a taktiky v obecné rovině neřešilo velení a štáb spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy, nýbrž generální štáb sovětských ozbrojených sil.

Jediná vojenská operace všech členů Varšavské smlouvy (mimo Rumunska a Albánie) byla invaze vojsk do Československa 21. srpna 1968.[7]

Demonstrace připravenosti a síly byla prováděna lokálnímí i mezinárodními cvičeními, zejména ve státech sousedících se zeměmi NATO. Stručný výčet: Vitr 1962, Družba 1968, Taran 1970, Družba 1979, Družba 1982, Štít 1984 (největší – cca 60.000 vojáků), Družba 1986, Družba 1989.

Varšavská smlouva se navenek tvářila jako obranný pakt, ale v dochovaných operačních plánech se od 50. let 20. století počítalo s rychlou likvidací útoku NATO a následným přechodem do protiútoku a obsazením západní Evropy během několika týdnů[8] za podpory jaderných taktických zbraní.[9] Tyto útočné operace byly většinově opuštěny v nové revizi operačního plánu vypracovaného v roce 1989. Po Sametové revoluci byly před podpisem tohoto plánu Václavem Havlem všechny zbývající pasáže o přechodu do protiútoku proti NATO začerněny a Havel rukou dopsal dovětek, že jde o plán pro případ stěží představitelného útoku NATO proti Varšavské smlouvě.[9]

Velitelé Varšavské smlouvy

Hlavními veliteli Varšavské smlouvy byli maršálové Sovětského svazu:

(c) Bundesarchiv, Bild 183-1987-0529-029 / CC-BY-SA 3.0
Fotografie ze sjezdu vůdců států Varšavské smlouvy v roce 1987 (zleva): Gustáv Husák, Todor Živkov, Erich Honecker, Michail Sergejevič Gorbačov, Nicolae Ceauşescu, Wojciech Jaruzelski a János Kádár.

Porovnání sil NATO a Varšavské smlouvy v Evropě

Data publikovaná oběma pakty v letech 1988–1989[10]
odhad[a]

NATO

odhad[b]

Varšavské smlouvy

DruhNATOVaršavská smlouvaNATOVaršavská smlouva
Osoby2,213,593[c]3,090,0003,660,2003,573,100[d]
Bojová letadla3,9778,2507,1307,876
Bitevní letounyNANA4,0752,783[e]
Vrtulníky2,419[f]3,7005,7202,785
Odpalovací zařízení taktických raketNANA1361,608
Tanky16,424[g]51,50030,69059,470[h]
Protitankové zbraně18,240[i]44,20018,07011,465[j]
Bojová vozidla pěchoty4,153[k]22,40046,90070,330[l]
Ostatní obrněná vozidla35,351[m]71,000
Dělostřelectvo14,458[n]43,40057,06071,560[o]
Mostní tanky454[p]2,550
Systémy protivzdušné obrany10,30924,400
Ponorky200228
Ponorky (jaderné)7680
Velká hladinová plavidla499102
Letadlové lodě152
Lodě vyzbrojené střelami s plochou dráhou letu27423
Výsadkové lodě8424

Vysvětlivky

  1. ↑ zdroj: Conventional Forces in Europe: The Facts, November, 1988
  2. ↑ zdroj: Warsaw Pact Releases Figures on Force Strengths, Foreign Broadcast Information Service: Soviet Union, January 30, 1989, strany 1-8
  3. ↑ pozemní vojsko včetně protivzdušné obrany, nezahrnuje námořnictvo, letectvo a polovojenské jednotky
  4. ↑ veškeré ozbrojené síly v Evropě a přilehlých vodách
  5. ↑ bombardéry, stíhací bombardéry, letadla pro pozemní útoky ve frontové linii (taktické)
  6. ↑ nezahrnuje 180 kusů ve skladištích
  7. ↑ hlavní bojové tanky, nezahrnuje 5800 tanků ve skladištích
  8. ↑ všechny typy tanků
  9. ↑ odpalovací zařízení protitankových řízených střel, včetně ručních, nezahrnuje 2700 protitankových zbraní ve skladištích
  10. ↑ protitankové raketové komplexy včetně přenosných
  11. ↑ Marder, AMX-IOP, M-2 (Bradley) a YPR-765 (25 mm) pro NATO (nezahrnuje 575 AIFV ve skladištích) a BMP-1/2 a BMDI pro VS
  12. ↑ bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry, nezahrnuje lehké tanky
  13. ↑ lehké tanky, obrněné transportéry a další obrněná vozidla nezahrnutá v předchozí kategorii, není zahrnuto 7560 obrněných vozidel ve skladištích
  14. ↑ dělostřelectvo, minomety a raketomety ráže 100 mm a více, není zahrnuto 2870 děl ve skladištích
  15. ↑ salvové raketomety, dělostřelectvo ráže 75 mm a více, minomety ráže 50 mm a více
  16. ↑ mostní konstrukce, které jsou pevnou součástí obrněných vozidel, nezahrnuje 160 kusů ve skladištích

Odznaky

  • Svaz míru a socialismu
    Svaz míru a socialismu
  • Odznak Svazu míru a socialismu
    Odznak Svazu míru a socialismu
  • Bratři ve zbrani (1970)
    Bratři ve zbrani (1970)
  • Společné cvičení Štít 72 v Československu
    Společné cvičení Štít 72 v Československu
  • 25 let Varšavské smlouvy (1980)
    25 let Varšavské smlouvy (1980)
  • Letecké síly Varšavské smlouvy
    Letecké síly Varšavské smlouvy
  • Společné cvičení Štít 82 v Bulharsku
    Společné cvičení Štít 82 v Bulharsku
  • 30 let Varšavské smlouvy (1985)
    30 let Varšavské smlouvy (1985)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b BÍLÝ, Martin. Varšavská smlouva. Počátky a krize. Praha, 2010. 231 s. diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin. Vedoucí práce doc. PhDr. Jan Pelikán CSc.. s. 23-24. Dostupné online.
  2. ↑ Na varšavské konferenci byla podepsána smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Rudé právo. 1955-05-15, roč. 35, čís. 133, s. 1. Dostupné online [cit. 2021-07-01]. 
  3. ↑ MUSIL, Adam. Před 65 lety vznikla Varšavská smlouva, aby zničila NATO. Nakonec zaútočila jen na vlastního člena. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-05-14 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ KORCOVÁ, Lucie. Konec společného vojenského vedení. Před 30 lety byly zrušeny vojenské struktury Varšavské smlouvy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-02-25 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ SMATANA, Ľubomír. Před 30 lety skončila Varšavská smlouva, závěrečný protokol politici podepsali v Černínském paláci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-07-01 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Protokol o ukončení platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané ve Varšavě dne 14. května 1955 a Protokolu o prodloužení její platnosti podepsaného dne 26. dubna 1985 ve Varšavě, podepsaný v Praze dne 1. července 1991 (tisk FS ČSFR VI. v. o., č. 753)
  7. ↑ KOMÁREK, Michal. NATO, Varšavská smlouva a beznaděj dějin -. Seznam Zprávy [online]. 2023-02-25 [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Před 60 lety vznikla Varšavská smlouva. Původně jen „naoko“. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b LUŇÁK, Petr. Strategie Varšavské smlouvy (1955-1968) [online]. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí, 2012-01-13 [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ The future of U.S.-Soviet relations hearings before the Committee on Foreign Relations, United States Senate, One Hundred First Congress, first session, April 4, 12, 19 and May 3, 15, 18 and June 1 and 20, 1989. Washington: U.S. G.P.O (National government publication). Dostupné online. 

Literatura

  • BÍLÝ, Matěj. Varšavská smlouva 1969–1985. Vrchol a cesta k zániku. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2017. 432 s. ISBN 978-80-87912-69-0. 
  • BÍLÝ, Matěj. Varšavská smlouva 1985–1991: Dezintegrace a rozpad. [s.l.]: Ústav pro studium totalitních režimů, 2021. 512 s. ISBN 978-80-88292-94-4. 
  • BÍLY, Matěj. Varšavská smlouva. Počátky a krize. 2010 [cit. 2021-07-01]. 231 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Pelikán. Dostupné online.
  • KUČERA, Jaroslav. Varšavská smlouva. [s.l.]: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. 184 s. 
  • RYBECKÝ, Vladislav. Bratrství a tradice armád Varšavské smlouvy. [s.l.]: Naše vojsko, 1983. 390 s. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Hungary (1949-1956).svg
Flag of Hungary from 20 August 1949 to 12 November 1956.
Location Warsaw Pakt.svg
Autor: , Licence: CC BY 3.0
Member countries of Warsaw Pact
 
Permanent members states until dissolution
 
States which left the Pact before dissolution (GDR, Albania)
Bundesarchiv Bild 183-1987-0529-029, Berlin, Tagung Warschauer Pakt, Gruppenfoto.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1987-0529-029 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Berlin, Tagung Warschauer Pakt, Gruppenfoto

ADN-ZB / Mittelstädt / 29.5.87 / Berlin: Tagung Zum Abschluß stellten sich die Leiter der Delegationen zur turnusmäßigen Tagung des Politischen Beratenden Ausschusses der Teilnehmerstaaten des Warschauer Vertrages den Fotografen. v.l.n.r.: Gustáv Husak (CSSR), Todor Shiwkow (VRB), Erich Honecker (DDR), Michail Gorbatschow (UdSSR), Nicolae Ceausescu (SRR), Wojciech Jaruzelski (VRP) und János Kádár (UVR).

Abgebildete Personen, von links:

Знак Варшавского договора 1972.JPG
Badge A participant in joint exercises of Warsaw Pact "Shield-72" in Czechoslovakia (1972)
Значок Варшавского договора ЩИТ-82.JPG
Badge Warsaw Pact. The participants of the joint exercises in Bulgaria
Warsaw Pact in 1990 (orthographic projection).svg
Autor: Rob984, Licence: CC BY-SA 4.0
Warsaw Pact in 1990. Member states (dark green) and Albania which left in 1968 (light green).
Logo The Warsaw Pact.jpg
Emblem of the Warsaw Pact ("UNION FOR PEACE AND SOCIALISM"). This representation is wrong, as the Communist emblems in the flags of Bulgaria, East Germany and Romania are missing.
Pałac Prezydencki w Warszawie korpus główny 2019.jpg
Autor: Adrian Grycuk, Licence: CC BY-SA 3.0 pl
Pałac Prezydencki w Warszawie (korpus główny, fasada frontowa)
NATO und Warschauer Pakt - Truppenstärke - (1973).png
Autor: wikifreund, Germany, Licence: CC BY-SA 3.0
Truppenstärke der NATO-Mitgliedsstaaten in Europa und der Staaten des Warschauer Paktes Anfang 1973. Truppenstärke der NATO-Staaten inkl. Kontingente aus den USA und Kanada. Miteingerechnet wurden auch die 9.000 in Spanien (Nicht-NATO-Mitglied) stationierten US-Soldaten.