Varšavská smlouva mezi Polskou lidovou republikou a Spolkovou republikou Německo

Varšavská smlouva mezi Polskou lidovou republikou a Spolkovou republikou Německo (někdy ve zkratce nazývaná Varšavská smlouva 1970,[1] plným názvem Smlouva mezi Spolkovou republikou Německo a Polskou lidovou republikou o normalizaci vzájemných vztahů[2]) je mezistátní dokument, kterým představitelé Polska a Německa urovnali své vztahy a stabilizovali státní hranici mezi oběma zeměmi na linii řek Odra a Nisa.[3]

Obsah dokumentu

Smlouva obsahuje preambuli a pět článků. V prvním z nich obě strany potvrzují, že respektují podobu státní hranice mezi oběma ratifikujícími zeměmi v podobě stanovené dohodami z Postupimské konference,[2] jež se konala roku 1945.[4] Současně potvrdily, že mezi sebou nemají žádné nedořešené územní nároky. V článku dvě se smluvní strany zavázaly, že své případné spory nebudou řešit ozbrojeným konfliktem, naopak se budou snažit o mírové řešení. Třetí článek deklaruje snahu i nadále normalizovat vztahy mezi oběma zeměmi a hledat možnosti vzájemné hospodářské, vědecké či kulturní spolupráce. Ve čtvrtém článku smluvní strany uvádějí, že podepsáním dokumentu se nijak nedotýká již dříve podepsaných smluv ať už přímo mezi Polskem a Německem, tak rovněž mezi některým z nich a dalšími státy. V pátém článku je zmíněna nutnost ratifikace smlouvy a její vstup v platnost, jenž se uskuteční výměnou ratifikačních dokumentů, k němuž dojde v Bonnu.[2]

Podpis smlouvy

K podpisu smlouvy došlo během polské návštěvy západoněmeckého kancléře Willyho Brandta a ministra zahraničí jeho vlády Waltera Scheela,[3] a to přesně v pravé poledne dne 7. prosince 1970.[5] Za polskou stranu dokument podepsali předseda vlády Józef Cyrankiewicz a ministr zahraničních věcí Stefan Jędrychowski, za německou stranu smlouvu podepsali Brandt se Scheelem.[2] Podpis se za mediální pozornosti uskutečnil ve sloupové síni tehdejšího objektu předsednictva polské vlády na předměstí Varšavy. Ve stejných prostorách byla roku 1955 podepsána Varšavská smlouva.[5] Během návštěvy Polska zavítal Brandt také k pomníku hrdinů ghetta a po položení věnce před pomníkem poklekl a mlčky vkleče rozjímal. Akt vzbudil celosvětový ohlas.[3]

Ratifikace

Spolkový sněm ratifikoval dohodu mezi PLR a SRN 248 hlasy, 238 poslanců se zdrželo hlasování a 10 bylo proti, a dohodu mezi SSSR a SRN dne 17. května 1972, dne 23. května podepsal ratifikační listinu prezident Spolkové republiky Německo Gustav Heinemann, dne 26. května dohodu ratifikovala Státní rada Polské lidové republiky a 3. června 1972 se v Bonnu uskutečnila výměna ratifikačních listin.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HOVORKA, Emanuel. Varšavská smlouva 1970. Praha, 2007 [cit. 2020-12-05]. 60 s. bakalářská. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Martin Jeřábek. s. 1. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d Smlouva mezi Spolkovou republikou Německo a Polskou lidovou republikou o normalizaci vzájemných vztahů [online]. Studená válka [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c BROŽ, Ivan. Diplomaté. 1. vyd. Praha: Epocha, 2004. 604 s. ISBN 80-86328-55-4. Kapitola Architekt „východní politiky“, s. 529. 
  4. ↑ KOTTOVÁ, Anna. Před 70 lety skončila postupimská konference. Ovlivnila poválečné uspořádání Evropy. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 2015-08-02 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b HULMAN, Karol. Smlouva Polsko–NSR o normalizaci vztahů. Rudé právo. 8. prosinec 1970, roč. 51, čís. 291, s. 1. Dostupné online. 

Literatura

Související články