Varan plodožravý

Varan plodožravý
Varan plodožravý
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	plazi (Reptilia)
Řád	šupinatí (Squamata)
Podřád	ještěři (Sauria)
Čeleď	varanovití (Varanidae)
Rod	varan (Varanus)
Binomické jméno
Varanus olivaceus Hallowell, 1857
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Varan plodožravý (Varanus olivaceus) je velký varanovitý ještěr, který se endemicky vyskytuje v jižních Filipínách. Spolu s příbuznými varany Varanus mabitang a Varanus bitatawa se jedná o jediné druhy varanů, jejichž hlavní potravní složku tvoří ovoce.

Za formální popisnou autoritu druhu se považuje americký herpetolog Edward Hallowell, který druh popsal v roce roce 1857.^[2][3] Místně je varan plodožravý znám jako butaan.^[4]

Na základě studie z roku 2010 došlo k vydělení druhu Varanus bitatawa, který byl původně považován za konspecifický s varanem plodožravým. Oba druhy se nicméně od sebe liší geneticky i morfologicky. V. bitatawa je považován za sesterský taxon varana plodožravého.^[5]

Varan plodožravý je endemitem Filipín, kde se vyskytuje na jižním Luzonu a na menších ostrůvcích Catanduanes a Polillo. Severní hranice areálu rozšíření tvoří lesní rezervace Angat Watershed (provincie Bulacan) při cca 14° 58′ severní šířky. Na severu Filipín varana plodožravého nahrazuje Varanus bitatawa; areály výskytu obou druhů od sebe odděluje zhruba 150 km pás krajiny s nejméně třemi velkými řekami. V tomto páse se nevyskytuje žádný z těchto dvou varanů. Habitat varana plodožravého tvoří nížinatý les do 600 m n. m.^[6] Vyskytuje se v primárním i sekundárním lese.^[4]

Ve volné přírodě se jedná o velmi vzácného varana.^[6] Do roku 1975 byl znám pouze ze dvou muzejních exponátů a byl dokonce považován za vyhynulý druh.^[7][8] Dodnes existují relativně sporadické záznamy o pozorování varana plodožravého.^[6]

Dosahuje délka těla 180–200 cm a váhy kolem 9 kg. Barva těla je zelenavě šedá, přičemž tělo a ocas jsou příčně pruhovány tmavší barvou. Toto pruhování je zvláště výrazné u mladších jedinců. Ocas je laterálně zploštělý a má dvojitou řadu kýlovitých šupin, které tvoří nápadný hřbetní hřeben. Varan plodožravý je dobře uzpůsoben lezení po stromech, čemuž pomáhá laterálně zploštělý ocas, takže spodní část ocasu poskytuje poměrně velkou plochu k úchytu, a kýlovité šupiny na břichu, které poskytují velkou třecí plochu vhodnou pro šplhání. Zadní nohy jsou delší než u ostatních varanů a na jejich konci se nachází dlouhé a zatočené drápy, které jsou natolik silné, že varan plodožravý dokonce dokáže za strom viset za jediný dráp.^[8]

Varan plodožravý žije skrytým způsobem života, takže není snadné jej studovat.^[5] Studium ztěžuje i fakt, že žije v hustých lesích s malými domovskými okrsky, většinu času tráví na stromech a barva jeho kůže mu umožňuje dobře splynout s okolím.^[8]

Drtivou většinu času tráví na stromech, na zem přichází hlavně za účely krmení. Na stromech může strávit i několik týdnů v kuse.^[6] Juvenilní jedinci se živé hlavně plži a kraby. Dospělci jsou převážně ovocožraví, vedle ovoce však pojídají i plže, kraby, pavouky, velký hmyz (brouky, rovnokřídlé, kobylkovité) i menší ptáky a jejich vejce. Z ovoce požírají pouze vyzrálé plody nebo plody spadlé na zem. V ovoci jsou poměrně vybíraví a vykazují preferenci k plodům pandánovitému stromu Pandanus radicans. Plody požírají celé, bez žvýkání, a na stejný plodonosný strom se může vracet každý rok.^[8]

Vzhledem k ovocožravé povaze druhu se bude patrně jednat o významného roznašeče semen, a to především druhů kanárníků (Canarium) a pandánů (Pandanaceae). Jedná se dokonce o jediné zvíře, které pandány požírá.^[6] Varan plodožravý, Varanus mabitang a Varanus bitatawa jsou jediné druhy varanů, jejichž hlavní potravní složku tvoří ovoce.^[5]

Pohlavní dospělost nastává po dosažení délky kolem 45 cm, což odpovídá věku 3 let. Samice klade v průměru 7 (interval 4–11) vajec do dutin vzrostlých i spadlých stromů. Tato vejce bývají značně rozměrná a snůška může tvořit více než 18 % váhy samice. K rozmnožování dochází od června do září, vejce jsou kladena od července do října. V zajetí byly zaznamenány dvě snůšky za rok, ve volné přírodě patrně dochází jen k jedné snůšce.^[8] Inkubace v zajetí trvala kolem 209–217 dny.^[6]

Mezinárodní svaz ochrany přírody vyhodnocuje varana plodožravého jako zranitelný druh, což je první, nejnižší stupeň ohrožení na třístupňové škále. Dá se konstatovat, že už i tak nepočetná populace je na ústupu vlivem pokračujícího odlesňování Filipín. Z pralesů je vytěžováno dřevo a následné paseky jsou přeměňovány na zemědělskou půdu. Hrozbu představuje i lov místními lidmi na maso nebo pro chov jako domácích mazlíčků. Vzhledem ke svému kryptickému chování a řídkému výskytu jej však lovci naleznou jen zřídka.^[6]

Varan plodožravý je chován v několika institucích v Severní Americe, dále na Filipínách a také v Česku.^[9] Chov je velmi náročný a pouze několika institucím se dosud podařilo úspěšné rozmnožení druhu.^[4] K úspěšnému odchovu nejdříve došlo ve dvou filipínských zoo a v roce 2015 i v losangelské zoo, což zásobilo některé jiné americké zoo varany plodožravými.^[10]

Varany plodožravé chová v Evropě pouze Zoo Praha^[7] a od roku 2019 je pár v expozici Filipíny v Zoo Plzeň.^[11][9]

• PIANKA, Eric R. Varanus olivaceus. In: PIANKA, Eric R. ; KING, Dennis; KING, Ruth Allen. Varanoid Lizards of the World. Bloomington & Indianapolis: Indiana University Press, 2004. ISBN 0-253-34366-6. S. 220–225. (anglicky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu varan plodožravý na Wikimedia Commons