Varanovití

Jak číst taxoboxVaranovití
alternativní popis obrázku chybí
Varan komodský (Varanus komodoensis)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
PodtřídaLepidosauria
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádještěři (Sauria)
Čeleďvaranovití (Varanidae)
Hardwicke & Gray, 1827
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Varanovití (Varanidae) jsou čeledí ještěrů. Mezi zástupce patří největší známý ještěr, dnes vyhynulý varan druhu Varanus priscus (či Megalania prisca), i největší žijící ještěr, varan komodský (Varanus komodoensis).

Taxonomie a fylogeneze

Vývojové počátky této čeledi spadají pravděpodobně do oblasti východní Asie.[1] Čeleď varanovitých byla definována Estesem, de Queirozem a Gauthierem v roce 1988 jako klad zahrnující posledního společného předka rodů varan (Varanus) a varanovec (Lanthanotus) a všechny jeho potomky.[2] Podobnou definici používá i Conrad et al. ve své práci z roku 2008 – definuje varanovité jako klad zahrnující posledního společného předka varana pestrého (Varanus varius) a varanovce bornejského (Lanthanotus borneensis) a všechny jejich potomky.[3] Obě tyto definice zahrnují varanovce bornejského mezi varanovité.

Lee v roce 1997 použil odlišnou definici, když varanovité definoval jako klad obsahující rod Varanus a všechny taxony blíže příbuzné rodu Varanus než rodu Lathanotus.[4][5] Tato definice explicitně vylučuje varanovce bornejského z varanovitých. Zařazení varanovce mezi varanovité závisí na autorovi, například Vidal et al. v roce 2012 klasifikuje varanovce bornejského jako příslušníka samostatné čeledi Lanthanotidae,[6] zatímco Gauthier et al. ve stejném roce řadí varanovce mezi varanovité.[7]

Níže je kladogram znázorňující vztahy mezi varanovitými a jejich příbuznými podle Conrada et al., 2008:[8]

Varanoidea 

mosasauři

"Saniwa" feisti

Necrosaurus

Saniwides

Telmasaurus

 Varanidae 
 Lanthanotinae 

Aiolosaurus

Lanthanotus

Cherminotus

 Varaninae 

Ovoo

Saniwa

Varanus

Rody

Vyhynulý varanovitý ještěr druhu Saniwa ensidens
Rody označené † jsou vyhynulé.

Rody obvykle řazené mezi varanovité jako podčeleď Varaninae (například dle Conrada et al., 2008)):

  • Iberovaranus Hoffstetter, 1969 - považováno za mladší synonynum rodu Varanus dle Delfina et al., 2013.[9]
  • Ovoo Norell, Gao, & Conrad, 2008[10]
  • Saniwa Leidy, 1870
  • Varanus Shaw, 1790

Rody někdy zahrnované mezi varanovité jako podčeleď Lanthanotinae (například dle Conrada et al., 2008). Jiní autoři tyto rody vyčleňují do samostatné čeledi Lanthanotidae:

  • Aiolosaurus Gao and Norell, 2000[10]
  • Cherminotus Borsuk-Bialynicka, 1984
  • Lanthanotus Steindachner, 1878

Primitivní formy:

  • Saniwides Borsuk-Bialynicka, 1984
  • Telmasaurus Gilmore, 1943[10]
  • Palaeosaniwa Gilmore, 1928 – tento rod může být ve skutečnosti blíže příbuzný korovcovitým než varanovitým.[3]

Dříve zahrnováni mezi varanovité:

  • Pachyvaranus Arambourg, 1952 – přesunuto do samostatné čeledi Pachyvaranidae Houssayovou et al., 2011.[11]

Biologie

Varan plodožravý (Varanus olivaceus) je stromový varan z Filipín živící se primárně ovocem.

Varanovití mají reputaci velmi inteligentních ještěrů. Většina druhů aktivně slídí po potravě v rozsáhlém teritoriu.[12] Většina druhů je masožravá, tři druhy stromových varanů z Filipínvaran plodožravý (Varanus olivaceus), Varanus mabitang a Varanus bitatawa se však živí primárně ovocem.[13][14]

Varani dokážou přežívat po dlouhou dobu pouze na potravě v podobě bezobratlých a v případě dlouhodobě nepříznivých podmínek mohou upadat do stavu estivace. To jim dává v polopouštním až pouštním prostředí výhodu před savčími predátory, jejichž nároky na ekologické podmínky jsou podstatně vyšší.[15]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Varanidae na anglické Wikipedii.

  1. YUAN, Li. New varanid fossil from China supports Asian origin of Varanidae. phys.org [online]. 2022-02-16 [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ESTES, Richard; DE QUEIROZ, Kevin; GAUTHIER, Jacques. Phylogenetic Relationships of the Lizard Families: Essays Commemorating Charles L. Camp. Standford, California: Stanford University Press, 1988. ISBN 9780804714358. Kapitola Phylogenetic Relationships within Squamata, s. 166. (anglicky) 
  3. a b CONRAD, Jack L. Phylogeny and systematics of Squamata (Reptilia) based on morphology. Bulletin of the American Museum of Natural History. 2008, čís. 310, s. 1–182. Dostupné online. DOI 10.1206/310.1. (anglicky) 
  4. LEE, Michael S. Y. The phylogeny of varanoid lizards and the affinities of snakes. Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci.. 1997-01-29, sv. 352, čís. 1349, s. 53–91. DOI 10.1098/rstb.1997.0005. (anglicky) 
  5. LEE, Michael S. Y. Molecular evidence and marine snake origins. Biology Letters. 2005, roč. 1, čís. 2, s. 227–230. DOI 10.1098/rsbl.2004.0282. PMID 17148173. (anglicky) 
  6. VIDAL, Nicolas; MARIN, Julie; SASSI, Julia, et al. Molecular evidence for an Asian origin of monitor lizards followed by Tertiary dispersals to Africa and Australasia. Biology Letters. 2012, roč. 8, čís. 5, s. 853–855. DOI 10.1098/rsbl.2012.0460. PMID 22809723. (anglicky) 
  7. GAUTHIER, Jacques A.; KEARNEY, Maureen; MAISANO, Jessica Anderson Maisano, et al. Assembling the Squamate Tree of Life: Perspectives from the Phenotype and the Fossil Record. Bulletin of the Peabody Museum of Natural History. 2012, roč. 53, čís. 1, s. 3–308. DOI 10.3374/014.053.0101. (anglicky) 
  8. CONRAD, Jack L.; RIEPPEL, Olivier; GRANDE, Lance. Archivovaná kopie. American Museum Novitates. 2008, čís. 3630, s. 1–15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-19. DOI 10.1206/596.1. (anglicky) 
  9. DELFINO, Massimo; RAGE, Jean-Claude; BOLET, Arnau, et al. Synonymization of the Miocene varanid lizard Iberovaranus Hoffstetter, 1969 with Varanus Merrem, 1820. Acta Palaeontologica Polonica. 2013, roč. 58, čís. 4. DOI 10.4202/app.2012.0025. (anglicky) 
  10. a b c CONRAD, Jack L.; BALCARCEL, Ana M.; MEHLING, Carl M. Earliest Example of a Giant Monitor Lizard (Varanus, Varanidae, Squamata). PLoS ONE. 2012, roč. 7, čís. 8. DOI 10.1371/journal.pone.0041767. (anglicky) 
  11. HOUSSAYE, Alexandra; BARDET, Nathalie; RAGE, Jean–Claude, et al. A review of Pachyvaranus crassispondylus Arambourg, 1952, a pachyostotic marine squamate from the latest Cretaceous phosphates of Morocco and Syria. Geological Magazine. 2011, roč. 148, čís. 2, s. 237–249. Dostupné online. DOI 10.1017/S0016756810000580. (anglicky) 
  12. PERRY, Gad; GARLAND, Theodore, Jr. Lizard home ranges revisited: effects of sex, body size, diet, habitat, and phylogeny. Ecology. 2002, roč. 83, čís. 7, s. 1870–1885. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-25. DOI 10.1890/0012-9658(2002)083[1870:LHRREO]2.0.CO;2. (anglicky) 
  13. WELTON, Luke J.; SILER, Cameron D.; BENNETT, Daniel, et al. A spectacular new Philippine monitor lizard reveals a hidden biogeographic boundary and a novel flagship species for conservation. Biology Letters. 2010, roč. 6, čís. 5, s. 654–658. ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2010.0119. PMID 20375042. (anglicky) 
  14. GREENE, Harry W. Diet and Arboreality in the Emerald Monitor, Varanus prasinus, with Comments on the Study of Adaptation. Chicago: Field Museum of Natural History, 1986. Dostupné online. OCLC 14915452 (anglicky) 
  15. S. L. Cross, M. D. Craig, S. Tomlinson & P. W. Bateman (2019). I don’t like crickets, I love them: invertebrates are an important prey source for varanid lizards. Journal of Zoology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/jzo.12750

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Varanus komodoensis4.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Grays Monitor WWP.jpg
Autor: Wilder836, Licence: CC BY-SA 3.0
Grays Monitor on Display at Wingham Wildlife Park
Saniwa ensidens.jpg
Autor: Smokeybjb, Licence: CC BY-SA 3.0
Fossil of Saniwa ensidens in the Field Museum of Natural History.