Varhany Korandova sboru Českobratrské církve evangelické v Plzni
Varhany Korandova sboru jsou varhany v kostele Korandova sboru Českobratrské církve evangelické v Plzni na Anglickém nábřeží.
Původní umístění a stav
Varhany v Korandově sboru byly se 17 rejstříky dokončeny v roce 1937 varhanářem Karlem Urbanem z Prahy.[1] Postaveny jím byly již v roce 1932, a tak zatím se 13 rejstříky sloužily v sále plzeňské Řemeslnické besedě, kterou sbor dočasně užíval k bohoslužebným účelům. Definitivní podobu získaly až po přenesení do nově dokončeného kostela[2] postaveného jako komplex funkcionalistických budov v letech 1934–1938. Objekt sálu Řemeslnické besedy, který se kvůli stavbě nového kostela také účastnil směny pozemků a byl částečně ubourán a upraven, byl nakonec definitivně stržen až v roce 1958 na příkaz městského národního výboru,[3] stejnojmenná tradiční restaurace (pohostinství) je však v provozu dodnes.[4]
Původní dispozice
I. manuál C-g3 – 68 tónů | II. manuál C-g3 – 68 tónů | Pedál C-f1 – 42 tónů |
Principál 8´ | Principál houslový 8´ | Violonbas 16´ |
Flétna 8´ | Kryt jemný 8´ | Subbas 16´ |
Gamba 8´ | Aeolina 8´ | Kryt tichý 16´ |
Salicionál 8´ | Vox coelestis 8´ | I/P |
Klarinet labiální 8´ | Flétna příčná 4´ | II/P |
Oktáva 4´ | Roh kamzičí 4´ | P 4´ |
Mixtura 2 2/3´ | Oboe 8´ | |
I 16´ | II 16´ | |
I 4´ | II 4´ | |
II/I 16´ | ||
II/I 8´ | ||
II/I 4´ | ||
Umlkač hry 8´ v I. man. |
- Volná kombinace
- Ruční rejstříky k volné kombinaci
- Piano, Mezzoforte, Forte, Pleno
- Vypínač
- Piano-Pedal k II. manuálu
- Tremolo II. manuálu
- Válec
- Žaluzie II. manuálu
- Vypínač jazyků
pneumatická výpustková traktura
Dnešní stav
Varhany byly přestavěny v letech 1955 a 1983. Přestavba v roce 1955 proběhla podle plánů dr. Jiřího Reinbergera, jejichž realizací byl pověřen varhanář Gerhard Schaller. Původní rejstříky byly zkráceny a přepracovány, neboť jejím cílem bylo imitování barokního zvuku. Při druhé přestavbě varhan v roce 1983 byla plzeňským varhanářem Jiřím Reindlem změněna původní pneumatická traktura na trakturu elektropneumatickou.[5]
Dnešní dispozice
I. manuál C-g3 – 68 tónů | II. manuál C-g3 – 68 tónů | Pedál C-f1 – 30 tónů |
Principál 8´ | Principál houslový 8´ | Subbas 16´ |
Flétna 8´ | Kryt jemný 8´ | Oktávbas 8´ |
Salicionál 8´ | Aeolina 8´ | Flétna chorálová 4´ |
Oktáva 4´ | Flétna příčná 4´ | I/P |
Flétna otevřená 4´ | Principál 2´ | II/P |
Flétna lesní 2´ | Kvinta špičatá 1 1/3´ | I/P 4´ |
Sesquialtera 1 1/3´+ 4/5´ (neobsazeno) | Akuta 1´ 4nás. | |
Mixtura 1 1/3´ 3-5nás. | Hoboj 8´ | |
I 16´ | II 16´ | |
I 4´ | II 4´ | |
II/I 16´ | ||
II/I 8´ | ||
II/I 4´ |
- 2 volné kombinace
- Pleno, Tutti
- Vypínač
- Tremolo II.manuálu
- Válec (nefunkční)
- Ruční rejstříky do kombinací
- Vypínač jazyků
elektropneumatická traktura
Plánuje se však restaurování varhan do původního stavu z roku 1937.
Odkazy
Reference
- ↑ Karel Rodina: Soupis varhan, Západočeské muzeum v Plzni
- ↑ Korandův sbor 1936–2006. Sborník k 70 letům otevření kostela. Vydal Korandův sbor, Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Plzni.
- ↑ Jakub Šlouf: Projekt stavby Korandova sboru v Plzni 1918-1938, Publikováno ve sborníku Nardi aristae, Archiv města Plzně, Plzeň 2007, s. 149-218.
- ↑ Stránky Řemeslnické besedy
- ↑ Jan Esterle: Plzeňské varhany a jejich stavitelé, Konzervatoř v Plzni, diplomová práce, str. 13, rok 1989, č.596
Externí odkazy
- www.varhanyukorandu.cz
- www.koranduvsbor.cz
- www.jandolezel.cz/varhany-mesice-koranduv-sbor-v-plzni/[nedostupný zdroj] – portrét varhan na oficiálním webu varhaníka Jana Doležela
- www.jandolezel.cz/koranduv-sbor-galerie/[nedostupný zdroj] – fotogalerie varhan Korandova sboru