Varoš (Split)

Varoš ;
	Poloha Varoše ve Splitu
Poloha
Souřadnice	43°30′39″ s. š., 16°24′47″ v. d.
Stát	Chorvatsko
	Varoš
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	2,2 km²
Správa
PSČ	21000
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Varoš nebo též Veli varoš, (nazývaný také Varoš Svetog Križa, případně italsky Borgo di San Francesco, Vesnice sv. Františka) je jednou z nejstarších částí města Split v Chorvatsku.

Popis a poloha

Nachází se západně od historického jádra Splitu, na východním úpatí kopce Merjan (Marjan). Na severu sousedí se čtvrtí Spinut, na východě jsou to čtvrti Dobri (Lovret) a Grad, a na jihu se čtvrtí Meje, vč. parků Sustipan a Zvončac.

Varoš je znám svými malými rolnickými domky a úzkými uličkami se zbytky zachované lidové architektury, které ilustrují život tehdejšího, převážně farmářského a rybářského obyvatelstva. Dnes je oblast Varoše využívána převážně pro turistické účely, vznikla zde řada nových apartmá i ubytoven převážně ve starých a zrekonstruovaných domech.

Historie

Od středověku se kolem Starého Gradu rozvíjela předměstí zvaná varoše. Na rozdíl od patricijského středu města žil kdysi ve čtyřech předměstských čtvrtích – (Veli) Varoš, Dobri, Manuš, Lučac – výhradně prostý lid, rolníci a rybáři. Veli Varoš je nejstarší a současně největší z nich.

Existence čtvrti (Velkého) Varoše (zvaného též Zagrađe nebo Borgo / Borgus) je doložena v 15. století, ale jeho původ je mnohem starší. Varoš vznikl kolem starobylého kostela sv. Mikuláše (z roku 1068 ^[1]) mimo tehdejší městské hradby, které obklopovaly středověké staré město (Grad). Rozvíjel se v průběhu středověku současně s dalšími nejstaršími předměstími Splitu zvanými varoše - Dobri, Manuš, Lučac.

Později přibyl také kostel sv. Kříže a slavný klášter s kostelem svatého Františka, který měl podle legendy založit sám sv. František z Assisi (1181-1226).

Oblast Varoš byla významně rozšířena výstavbou v 16. století kvůli usídlování uprchlíků z vnitrozemí v době osmanského ohrožení.^[2]

Velká část Varoše byla zničena během 17. století, kdy bylo kolem Splitu postaveno nové barokní opevnění na obranu proti Turkům, a proto dnes z původního starého Varoše zůstaly jen malé zbytky.

Od 19. století ke skromné chudinské zástavbě začaly přibývat reprezentativnější městské domy, zejména v nejbližší části Veli Varoš (Varoš) a následná výstavba vil ve vnějších částech a směrem k další části splitského poloostrova, kde žilo majetnější obyvatelstvo, opouštějící přelidněné městské části.

V 1. polovině 20. století s rozvojem Splitu na základě moderních urbanistických kritérií, byly všechny výše uvedené části města sjednoceny a byla umožněna jeho další expanze.

Kulturní památky

Kostel a klášter svatého Františka původně ze 13. století
Předrománský kostel sv. Mikuláše z 11./12. století
Kostel Panny Marie Sočské, 10. století
kostel sv. Kříže, 15. století, později zbořen, poté přestavěn v 17. století
kostel sv. Mande (Máří Magdalény), 12. století
Židovský hřbitov ve Splitu, 16. století

Slavní rodáci

Luka Botić (1830-1863), spisovatel a politik
Vicko Krstulović (1905-1988), politik
Miljenko Smoje (1923-1995), novinář a spisovatel
Ivo Sanader (1953), politik, osmý předseda vlády Chorvatska
Vicko Jelaska (nar. 1887), dalmatský revolucionář a komunistický politik
Damir Mihanović (1961-2020), komik, hudebník a herec

Reference

↑ Marasović, Tomislav, Split u starohrvatsko doba, str. 23.
↑ Predgrađe Varoš - split.hr. www.split.hr [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-21.

Literatura

Marasović, Tomislav, Split u starohrvatsko doba, Muzej hrvatskih arheoloških spomenika - Split, Split, 1996.
Novak, Grga, Povijest Splita, knjiga druga, Škuna, Split, 2005. ISBN 953-97861-8-5