Varroáza

Varroóza (též varoáza,^[1] Varroasis apium)^{[pozn. 1]} je parazitární onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor (Anderson a Trueman, 2000)^[3], původně označovaný jako Varroa jacobsoni (Oudemans, 1904). Tento roztoč pochází z Indie, kde jsou tamní včely vůči němu rezistentní, na rozdíl od včel evropských. V Česku je rozšířen od 70. let 20. století. Napadá především plod, ale i dospělé jedince, živí se jejich tkání tukového tělíska^[4] Velkým problémem jsou virová onemocnění, která roztoči přenášejí.^[5]

První roztoč se na území tehdejší ČSSR objevil v roce 1978. Přes tvrdá restriktivní opatření (utracení včelstev) a monitoringu zimní měli se kleštík včelí rozšířil po celém území republiky. Léčba varroózy, prováděná po sběru medu v podzimních měsících, je nedostatečná. V zimě na přelomu let 2007–2008 zahynula v důsledku varroózy přibližně třetina včelstev v Česku.^[6] Stále se hledají postupy účinné a včasné diagnostiky, varroamonitoring a preventivní opatření.

Včelstvo postupně slábne, líhnou se včely s nedokonale vyvinutými křídly, zakrnělýma nohama či menším počtem noh. Dochází k výraznému zkrácení délky života včel, přičemž včely hynou často během zimy, v případě masivního napadení i na podzim. Jsou-li již ve včelstvu zjevné příznaky varroózy, na léčení bývá zpravidla pozdě.

Mrtvé roztoče, kteří jsou viditelní pouhým okem, můžeme objevit na dně úlu. Při diagnostice varroózy je zaměřena pozornost kromě klinických příznaků zejména na identifikaci původce.

• Vyšetřuje se měl z varroa dna (adspekční, flotační metodou)
• Vyšetření trubčího plodu (adspekcí či vyplavením)
• Vyšetření dospělých včel (termická, smyvem). Bez usmrcení včel je možné využít metodu narkotizace CO2 nebo posypu a oklepu moučkovým cukrem. Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit včelomorku obecnou (Braula coeca).

Léčbu lze Česku provádět jen přípravky registrovanými ÚSKVBL^[7] , ve shodě s jejich příbalovou informací (pak není ohrožen med jako potravina) a dále podle Metodického pokynu Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy a podle Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace, kterou vydává ministerstvo zemědělství. Existují prostředky a postupy na bázi:

• syntetických akaricidů - tau-fluvalinát, flumethrin, amitraz. (Jednoduchost použití x rezistence^[8], kontaminace vosku)
• přírodních látek - kyselina mravenčí, kyselina mléčná, kyselina šťavelová, tymol. (Absence reziduí x větší pracnost)
• zootechnických opatření - celoroční varroamonitoring, tvorba oddělků, dělení včelstev, odběr plodu, přemetení na mezistěny, klíckování matek a
• ostatní metody, například teplotní,^[9] která se používá od 70. let.^[10] Hledají se také genetické možnosti boje s parazitem.^[11] Řada týmů se snaží podchytit a selektovat přirozenou odolnost včel (například varroasenzitivní hygiena VSH).^[12] Problémem ale zůstává nízká dědivost těchto vlastností.

• KAMLER, František; VESELÝ, Vladimír; TITĚRA, Dalibor. Celý rok proti varroáze. 6. přepracované vydání. Dol : Výzkumný ústav včelařský, 2014. ISBN 978-80-87196-15-1.

• Včela
• Včelařství
• Včela medonosná

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Varroáza na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo varroáza ve Wikislovníku
• Český svaz včelařů
• NAŘÍZENÍ č. 3/2007 Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj, mimořádná veterinární opatření při výskytu a k zamezení šíření nebezpečné nákazy – varroózy včel
• Taševská, Barbora. Vynález olomouckých vědců pomůže v boji se včelím parazitem. In: iDnes.cz, 2014-04-28.
• Tauberová, Daniela. Olomoučtí vědci vyvinuli lampu pro jednoduchý a šetrný boj s varroázou. In: Olomoucký deník, 2014-05-12.
• Mašín, Daniel. Ugrilujeme varroázu?, 2016-09-29.