Varta (hrad)
| Varta | |
|---|---|
 Celkový pohled | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 2. polovina 13. století |
| Zánik | počátek 15. století |
| Stavebník | Vartenberkové |
| Další majitelé | Beneš Škopek z Dubé, Vartenberkové |
| Poloha | |
| Adresa | 1,5 km jihozápadně od obce, Velké Březno,  Česko |
| Souřadnice | 50°39′29″ s. š., 14°7′22″ v. d. |
  Varta | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43603/5-286 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Varta je zaniklý hrad 1,5 km jihozápadně od obce Velké Březno v okrese Ústí nad Labem. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Hrad stál na ostrožně mezi Olešnicí a Vítovem v nadmořské výšce 230 m n. m. Dochovaly se z něj terénní relikty a drobné fragmenty zdiva.
Historie
Hrad podle archeologických nálezů vznikl ve druhé polovině 13. století[2] a jeho zakladatelem byl pravděpodobně některý člen rodu Vartenberků,[3] kterým patřila okolní panství. Je možné, že byl někdy před polovinou 14. století dočasně opuštěn a centrum panství se přesunulo na nedaleký Pustý zámek.[4] První písemná zmínka pak pochází z roku 1378, kdy byl v majetku Beneše Škopka z Dubé. On a jeho syn Beneš mladší hrad vlastnili až do konce 14. století. Před rokem 1401 hrad získal Jan z Vartenberka. Přestože hrad několikrát zastavili, zůstali Vartenberkové jeho majiteli minimálně do roku 1410, kdy je zmiňován naposledy (mladší zprávy souvisí již jen s hradním panstvím).[5] Zástavními držiteli byli například Ota z Lukova nebo Hanuš Hunger z Lysých.[6] Vykoupit hrad ze zástavy se podařilo Zikmundovi Děčínskému z Vartenberka v době krátce po otcově smrti okolo roku 1409.[7] Vartenberkové po opuštění hradu přesídlili na tvrz ve Velkém Březně.[5]
Stavební podoba
Hrad tvořilo čtverhranné předhradí a a oválné jádro. Předhradí opevňoval dvojitý příkop s valem, ale z vnitřní zástavby zůstala jediná prohlubeň. Hradní jádro se nachází podstatně výš než předhradí a původně bylo přístupné pouze pro pěší. V čele jádra snad stával bergfrit doložený staršími popisy a za ním byl palác s několika křídly, který se dochoval jen v podobě terénních prohlubní a drobného fragmentu zdiva.[3] Hradní areál je poškozen novověkou těžbou kamene.[2]
Přístup
Zbytky hradu se nacházejí mimo turisticky značené cesty, ale jsou dobře přístupné. Z Velkého Března vede žlutě značená turistická trasa, po které stačí dojít na rozcestí Varta a odbočit doprava ke stejnojmenné osadě. Pozůstatky hradu se nacházejí as 300 m za ní vlevo od cesty, která dále pokračuje k Olešnici.
Zaniklá osada Černičky
Jihozápadně od hradu Varta, v údolí potoka mezi vesnicemi Olešnice a Březí, se do poloviny 20. století nacházela osada Černičky (německy Tschernitschken). Některé ze zdejších budov bývaly mlýny, v ruině jednoho objektu bylo možno ještě po roce 2000 najít velký mlýnský kámen. Dochovaly se rovněž pozůstatky mostků a mohutné kamenné zdi regulující zdejší potok.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-08-26]. Identifikátor záznamu 155919 : Hrad Varta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Kapitola Varta, s. 100.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Varta, s. 582.
- ↑ ŠEDIVÝ, Jiří. Stavební historie hradu u Velkého Března [online]. Ceskestredohori.cz, 2004 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Anděl 1984, s. 499
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Varta – hrad, s. 495.
- ↑ LEHKÝ, Ivan; SÝKORA, Milan. Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2016. 316 s. ISBN 978-80-86531-17-5. S. 265.
- ↑ SVOBODA, Jiří. Tajemství Českého středohoří. 1. vyd. Ústí nad Labem: Imagine media, 2014. 337 s. ISBN 978-80-905511-0-7. S. 256–257.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek 14. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Varta a Březno, s. 410–412.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Varta na Wikimedia Commons - Hrad Varta na Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: