Vartenberk

Zámek Vartenberk
Zámek Vartenberk, stav 2019
Zámek Vartenberk, stav 2019
Základní informace
Slohgotický
renesanční
barokní
Výstavba1281
Přestavba1563
Zánik1987 vyhořel
StavebníkMarkvart z Března
Současný majitelMěsto Stráž pod Ralskem
Poloha
AdresaStráž pod Ralskem, ČeskoČesko Česko
UliceZámek
Souřadnice50°42′20,08″ s. š., 14°48′0,54″ v. d.
Vartenberk
Vartenberk
Vartenberk, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky41224/5-3296 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vartenberk (původně psáno Wartenberg, někdy také Vartemberk) je renesanční zámek ve městě Stráž pod Ralskem v Libereckém kraji. Zámek vznikl přestavbou původního gotického hradu a jeho název pochází z výrazu Warte auf dem Berg, což česky znamená stráž na hoře. Mnohdy je název hradu uváděn pouze česky: Stráž.[1][2] Od roku 1968 je chráněn jako kulturní památka.[3]

Historie

Středověk

První zmínka o hradu se datuje do roku 1281. Původně gotický hrad patrně založil Markvart z Března, či jeho syn Beneš z Vartemberka ve 13. století k ochraně obchodní žitavské záhvožďské cesty. Je z té doby zachována pečeť S. MARQVARDI DE WARTENBERC, patřící jednomu z Markvartů, kterou možná použil i zmíněný Beneš. Hrad na Strážném vrchu (německy Wartenberg) byl nazýván Wartenberg, pak počeštěle Vartemberk nebo Vartmberk. Také městečko v podhradí vzniklé z někdejší osady získalo název Vartemberk, daleko později Stráž pod Ralskem.[4]

Členové čtyř rodových větví pánů z Vartenberka (ze Stráže), a to kumburské, kostecké, veselské a děčínské, zastávali ve 14. století vysoké úřady a aktivně zasahovali do politického dění. Rod dědičně od roku 1337 zastával úřad nejvyššího číšníka českých králů. Zmíněný Beneš tento úřad dostal již roku 1283.[4] Vartenberkové také předsedali zemskému soudu a zastávali funkci pražského purkrabího.

Za husitských válek byl hrad v roce 1426 či 1427[5]) obsazen sirotky. Husitským hejtmanem na hradu se stal Jan Čapek ze Sán. Je zřejmé, že někteří Vartenberkové pak s husity spolupracovali.[5] V roce 1438 byl hrad Mikuláše Sokola z Lamberka a po jeho smrti Děpolta z Rýzmburka.[6]

Původní hrad byl gotický, založený na severozápadní straně protáhlého návrší. Kolem hradu byl vybudován příkop a hradební zeď, přes příkop byl postaven padací most. Do zdi byla vestavěna pod západním nárožím okrouhlá bašta. Na severní straně hradu kdysi stála hranolová věž, která byla součástí předhradí. V předhradí byly lomené valené klenby. Hrad byl postupně přestavován, zvětšován, z původního hrádku Vartenberků se příliš nezachovalo.[4]

Přestavba na zámek

Po pánech z Vartenberka hrad získal koupí roku 1504 šlechtický rod Hyršpergárů, kteří roku 1563 hrad přestavěli na renesanční zámek. Zámek se dále dostal do vlastnictví Lichtenštejnů, Hartigů a na krátkou dobu i Albrechta z Valdštejna. V průběhu třicetileté války byl zámek roku 1639 vypleněn a poškozen švédským vojskem a v roce 1645 byl vypálen.[1]

Po dobudování zámku v Mimoni roku 1830 vlastníci Vartenberku (Stráže) se přestěhovali tam a zdejší zámek se stal sídlem velkostatku. V roce 1922 Hartigovský velkostatek koupil unhošťský učitel a spisovatel František Melichar, který zde dožil.[2] Krátce před znárodněním byl zastaven bankovnímu ústavu. Za druhé světové války zde byla věznice.[7]

Po roce 1945

Po válce zámecký areál pro své potřeby zabrala rudá armáda, která jej využívala jako nemocnici a zotavovnu. Zámek byl využíván též k ubytování rekreantů koncernu ČKD Praha. Později však byl zdevastován sovětskými vojsky a dne 11. září 1987 vyhořel.[1]

Současnost

Zámek je postupně opravován. První nutné záchranné práce započaly až po odchodu vojáků v 90. letech 20. století, kdy byl postaven nový krov. V říjnu 2010 byla uspořádána veřejná sbírka na obnovu objektu.[8] V květnu 2024 pak dochází poprvé ke zpřístupnění zámku veřejnosti.[9] Pravidelné prohlídky se konají každou sobotu a neděli. Vstupenky turisté zakoupí v Turistickém informačním centru.

Park

Les na výšinách Zámeckého vrchu kolem bývalého hradu byl upraven spíše jako obora, kde převládají původní dřeviny. Vlastní nevelká okrasná zahrada uvnitř nad nádvořím byla v roce 1980 velmi malá a neudržovaná. Rostlo zde 19 stromů, duby, javory, lípy, hlohy, také jírovce a šeříky.[10]

Galerie

  • Západní fasáda a zbytek kůlny na severní straně nádvoří, rok 2021
    Západní fasáda a zbytek kůlny na severní straně nádvoří, rok 2021
  • Zámek v roce 2014
    Zámek v roce 2014
  • Zámek s opravenou střechou a větší částí fasád, rok 2019
    Zámek s opravenou střechou a větší částí fasád, rok 2019
  • Zámek v roce 2024
    Zámek v roce 2024

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 32. 
  2. ↑ a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko: Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Vesnice zaniklé a současné, s. 24. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-23]. Identifikátor záznamu 153330 : Zámek Vartemberk. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ a b c VOJTÍŠEK, Břetislav; VOJTÍŠKOVÁ, Marie. Stráž pod Ralskem. Česká Lípa: END, 2002. ISBN 80-901955-7-1. Kapitola Vartemberkové, s. 24. 
  5. ↑ a b Stráž pod Ralskem 2002, s. 32
  6. ↑ Stráž pod Ralskem 2002, s. 33
  7. ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha 3: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Vartenberk, s. 135. 
  8. ↑ Veřejná sbírka města Stráž pod Ralskem k získání finančních prostředků – pro zachování kulturního dědictví: rekonstrukce a sanace zámku Vartenberk. Archivováno 20. 1. 2017 na Wayback Machine. 1. října 2010 - 10. ledna 2011
  9. ↑ 20240504 | Markéta Mitrofanová: Vartenberk zabrali nacisti i Sověti. Po dvaceti letech oprav se poprvé v historii otevře veřejnosti (online: forum24.cz) (verif. 20240405)
  10. ↑ HIEKE, Karel. České zámecké parky a jejich dřeviny. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984. Kapitola Stráž pod Ralskem, s. 355. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Dvorní fasády, rok 2021..jpg
Autor: SatanicaVerbey, Licence: CC BY-SA 4.0
Západní fasáda a zbytek kůlny na severní straně nádvoří objektu.
Stráž pod Ralskem zámek Vartenberk 3.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Stráž pod Ralskem zámek Vartenberk
Zámek Vartenberk 2024.jpg
Autor: Muzeumstraz, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Vartenberk se poprvé v historii otvírá veřejnosti.
Stráž pod Ralskem zámek Vartenberk 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Stráž pod Ralskem zámek Vartenberk
Wartenberg-Schloss1.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Schloss Wartenberg in Wartenberg am Roll (Stráž pod Ralskem)