Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.
Varvažov (německyArbesau) je vesnice, část obce Telnice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Telnice. Varvažov leží v katastrálním území Varvažov u Telnice o rozloze 5,22 km².[3]
Roku 1902 byl v katastrálním území vesnice v provozu hnědouhelný důl Gustav Mostecké uhelné společnosti. O pět let později zaměstnával 44 pracovníků a vyprodukoval asi 32 tisíc tun uhlí.[5]
V letech 1912–55 zajížděla přes Dělouš a Varvažov do Telnice linka ústecké tramvaje. Zrušena byla kvůli pracím na zřízení povrchového lomu v její trase.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 968 obyvatel (z toho 454 mužů), z nichž bylo 78 Čechoslováků, 850 Němců a čtyřicet cizinců. Kromě římskokatolické většiny (876 osob) ve vsi bylo 46 evangelíků, sedm členů církve československé, sedm židů, dva příslušníci nezjišťovaných církví a třicet lidí bez vyznání.[6]
Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 104 obyvatel: 150 Čechoslováků, 913 Němců a 41 cizinců. Většina (994 lidí) se hlásila k římskokatolické církvi, ale 57 lidí bylo evangelíky, 44 jich bylo bez vyznání, tři patřili k církvi československé a šest k izraelské.[7]
Tabulka zahrnuje údaje zaniklých osad Horní Varvažov a Dolní Varvažov. Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Telnice.
Ve Varvažově žil Josef Borjan (1844–1904), poslanec zemského sněmu, okresní starosta a starosta obce.[9]
Pamětihodnosti
Stará pošta u autobusové zastávky Telnice, Varvažov, pomníkyStará pošta čp. 114
Pruský pomník bitvy roku 1813 – litinový neogotický tabernákl z roku 1817 podle návrhu Karla Friedricha Schinkela, v roce 1857 doplněný o čtyřboký pískovcový podstavec
Rakouský pomník bitvy roku 1813 – odstupněný litinový obelisk se sochou lva a bustou generála Jeronýma z Colloredo-Mansfeldu z roku 1825 od Václava Prachnera
↑Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28.
↑ abHistorický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN80-250-1310-3. S. 418, 419.Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
↑Dějiny města Chabařovic. Příprava vydání Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser. Chabařovice: Město Chabařovice, 1998. 190 s. ISBN80-902278-1-3. S. 112.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 186.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 387.
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“