Varvažov (Telnice)
Varvažov | |
---|---|
Varvažov – pohled od železničního přejezdu v Telnici | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Telnice |
Okres | Ústí nad Labem |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°42′58″ s. š., 13°57′34″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 392 (2021)[1] |
Katastrální území | Varvažov u Telnice (5,22 km²) |
PSČ | 403 38 |
Počet domů | 103 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Varvažov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 165735 |
Kód k. ú. | 765732 |
Zaniklé obce.cz | 1010 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Varvažov (německy Arbesau) je vesnice, část obce Telnice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Telnice. Varvažov leží v katastrálním území Varvažov u Telnice o rozloze 5,22 km².[3]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1483.[4]
V okolí vesnice se v období napoleonských válek roku 1813 odehrála bitva u Chlumce. Na památku vítězství a obětí byly ve Varvažově vztyčeny dva památníky: pruský a rakouský s bustou generála Jeronýma z Colloredo-Mansfeldu.
Roku 1902 byl v katastrálním území vesnice v provozu hnědouhelný důl Gustav Mostecké uhelné společnosti. O pět let později zaměstnával 44 pracovníků a vyprodukoval asi 32 tisíc tun uhlí.[5]
V letech 1912–55 zajížděla přes Dělouš a Varvažov do Telnice linka ústecké tramvaje. Zrušena byla kvůli pracím na zřízení povrchového lomu v její trase.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 968 obyvatel (z toho 454 mužů), z nichž bylo 78 Čechoslováků, 850 Němců a čtyřicet cizinců. Kromě římskokatolické většiny (876 osob) ve vsi bylo 46 evangelíků, sedm členů církve československé, sedm židů, dva příslušníci nezjišťovaných církví a třicet lidí bez vyznání.[6]
Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 104 obyvatel: 150 Čechoslováků, 913 Němců a 41 cizinců. Většina (994 lidí) se hlásila k římskokatolické církvi, ale 57 lidí bylo evangelíky, 44 jich bylo bez vyznání, tři patřili k církvi československé a šest k izraelské.[7]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 463 | 454 | 537 | 648 | 863 | 968 | 1104 | 722 | 762 | 426 | 407 | 322 | 344 | 411 |
Domy | 68 | 71 | 84 | 93 | 115 | 126 | 143 | 156 | — | 67 | 81 | 82 | 85 | 103 |
Tabulka zahrnuje údaje zaniklých osad Horní Varvažov a Dolní Varvažov. Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Telnice. |
Ve Varvažově žil Josef Borjan (1844–1904), poslanec zemského sněmu, okresní starosta a starosta obce.[9]
Pamětihodnosti
- Stará pošta čp. 114
- Pruský pomník bitvy roku 1813 – litinový neogotický tabernákl z roku 1817 podle návrhu Karla Friedricha Schinkela, v roce 1857 doplněný o čtyřboký pískovcový podstavec
- Rakouský pomník bitvy roku 1813 – odstupněný litinový obelisk se sochou lva a bustou generála Jeronýma z Colloredo-Mansfeldu z roku 1825 od Václava Prachnera
- Strážní domek rakouského pomníku
- Kaple Panny Marie
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419.
- ↑ Dějiny města Chabařovic. Příprava vydání Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser. Chabařovice: Město Chabařovice, 1998. 190 s. ISBN 80-902278-1-3. S. 112.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 186.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 387.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Sebevražda německého poslance. Národní politika. Květen 1904, roč. 22, čís. 130, s. 5. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Varvažov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Varvažov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Varvažov u Telnice na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Pruský pomník bitva u Chlumce
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Varvažov v okrese Ústí nad Labem. Pohled od železničního přejezdu poblíž nádraží v Telnici.
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Stará pošta ve Varvažově u Ústí nad Labem, kulturní památka. U restaurace je autobusová zastávka "Varvažov, pomníky".