Vasek Pospisil

Vasek Pospisil
Vasek Pospisil (2022)
Vasek Pospisil (2022)
PřezdívkaVash
StátKanadaKanada Kanada
Datum narození23. června 1990 (34 let)
Místo narozeníVernon, Britská Kolumbie, Kanada
BydlištěFreeport, Bahamy
Výška193 cm
Hmotnost84 kg
Profesionál od2007
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek7 047 908 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů134–172
Tituly0 ATP, 11 challengerů, 10 ITF
Nejvyšší umístění25. místo (27. ledna 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2014, 2015)
French Open1. kolo (2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2018)
Wimbledončtvrtfinále (2015)
US Open4. kolo (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů115–89
Tituly7 ATP, 7 challengerů, 10 ITF
Nejvyšší umístění4. místo (27. dubna 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2016)
French Openčtvrtfinále (2015)
Wimbledonvítěz (2014)
US Open3. kolo (2013, 2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry4. místo (2016)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2022)
Hopman Cupzákladní skupina (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230213a13. února 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vasek Pospisil (česky Vašek Pospíšil, * 23. června 1990 Vernon, Britská Kolumbie) je kanadský profesionální tenista českého původu, vítěz čtyřhry ve Wimbledonu 2014 se Sockem. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm deblových turnajů. Čtyři z nich získal s Američanem Jackem Sockem, dva s Francouzem Nicolasem Mahutem a jeden se Srbem Nenadem Zimonjićem.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2014 na 25. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2015 na 4. místě. Trénuje ho Tunisan Malek Džazírí. Dříve tuto roli plnil Francouz Frédéric Fontang.

V roce 2007 vyhrál čtyřhru spolu s Romanem Jebavým na juniorském Orange Bowlu a v témže roce si s Grigorem Dimitrovem zahrál finále juniorské čtyřhry na US Open.

V kanadském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním americké zóny proti Mexiku, v němž nestačil na Bruna Rodrigueze. V roce 2022 byl součástí vítězného kanadského týmu. Do září 2023 v soutěži nastoupil k osmadvaceti mezistátním utkáním s bilancí 13–14 ve dvouhře a 14–10 ve čtyřhře.

Soukromý život

Narodil se v roce 1990 v kanadském Vernonu. Do roku 2011 žil ve Vancouveru, poté se přestěhoval do Freeportu na Bahamách. Jeho rodiče Miloš a Mila Pospíšilovi pocházejí z Československa, dnešní České republiky.[1] Má dva starší bratry, kteří hráli aktivně tenis v juniorské kategorii. Jeden z nich, Petr Pospisil, je učitelem na střední škole Kitsilano Secondary School ve Vancouveru.

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2014WimbledontrávaUSA Jack SockUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5

Zápasy o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

Stavdatumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
4. místo12. srpna 2016Rio de Janeiro, BrazílietvrdýKanada Daniel NestorUSA Steve Johnson
USA Jack Sock
2–6, 4–6

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–5 Č)
ATP Tour 500 (0–1 D; 3–1 Č)
ATP Tour 250 (0–2 D; 2–2 Č)

Dvouhra: 3 (0–3)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.3. srpna 2014Washington, Spojené státytvrdýKanada Milos Raonic1–6, 4–6
Finalista2.9. února 2020Montpellier, Francietvrdý (h)Francie Gaël Monfils5–7, 3–6
Finalista3.14. listopadu 2020Sofie, Bulharskotvrdý (h)Itálie Jannik Sinner4–6, 6–3, 6–7(3–7)

Čtyřhra: 15 (7–8)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.5. července 2014Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaUSA Jack SockUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5
Vítěz2.27. července 2014Atlanta, Spojené státytvrdýUSA Jack SockUSA Steve Johnson
USA Sam Querrey
6–3, 5–7, [10–5]
Finalista1.17. srpna 2014Cincinnati, Spojené státytvrdýUSA Jack SockUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 2–6
Finalista2.5. října 2014Peking, ČínatvrdýFrancie Julien BenneteauNizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
7–6(8–6), 5–7, [5–10]
Vítěz3.26. října 2014Basilej, Švýcarskotvrdý (h)Srbsko Nenad ZimonjićChorvatsko Marin Draganja
Finsko Henri Kontinen
7–6(15–13), 1–6, [10–5]
Vítěz4.21. března 2015Indian Wells, Spojené státytvrdýUSA Jack SockItálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
6–4, 6–7(3–7), [10–7]
Finalista3.4. dubna 2015Miami, Spojené státytvrdýUSA Jack SockUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–1, [8–10]
Vítěz5.11. října 2015Peking, ČínatvrdýUSA Jack SockKanada Daniel Nestor
Francie Édouard Roger-Vasselin
3–6, 6–3, [10–6]
Finalista4.8. listopadu 2015Paříž, Francietvrdý (h)USA Jack SockChorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo
6–2, 3–6, [5–10]
Vítěz6.14. února 2016Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)Francie Nicolas MahutNěmecko Philipp Petzschner
Rakousko Alexander Peya
7–6(7–2), 6–4
Finalista5.19. března 2016Indian Wells, Spojené státytvrdýUSA Jack SockFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
3–6, 6–7(5–7)
Finalista6.15. května 2016Řím, ItálieantukaUSA Jack SockUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–2, 3–6, [7–10]
Finalista7.7. ledna 2017Dauhá, KatartvrdýČesko Radek ŠtěpánekFrancie Jérémy Chardy
Francie Fabrice Martin
4–6 , 6–7 (3–7)
Vítěz7.23. února 2020Marseille, Francietvrdý (h)Francie Nicolas MahutNizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić
6–3, 6–4
Finalista8.18. července 2021Newport, Spojené státytrávaUSA Austin KrajicekUSA William Blumberg
USA Jack Sock
2–6, 6–7(3–7)

Finále soutěží družstev: 2 (1–1)

Stavč.soutěžspoluhráčisoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.Davis Cup
18.–24. listopadu 2019
Madrid, Španělsko
tvrdý (h), Caja Mágica
Denis Shapovalov
Félix Auger-Aliassime
Brayden Schnur
Španělsko Španělsko0–2
Rafael Nadal
Roberto Bautista Agut
Feliciano López
Pablo Carreño Busta
Marcel Granollers
Vítěz1.Davis Cup
27. listopadu 2022
Málaga, Španělsko
tvrdý (h), Martin Carpena Arena
Félix Auger-Aliassim
Denis Shapovalov
Alexis Galarneau
Gabriel Diallo
Austrálie Austrálie2–0
Alex de Minaur
Jordan Thompson
Thanasi Kokkinakis
Max Purcell
Matthew Ebden

Finálové účasti na challengerech a okruhu Futures

Dvouhra: 17 (14–3)

Legenda
ATP Challenger Tour (4–1)
ITF Futures (10–2)
StavČ.DatumTurnajPovrchFinalistaVýsledek
Finalista1.13. července 2009USA F17 (Peoria)antukaUSA Michael Venus7–6(7–4), 4–6, 4–6
Vítěz1.26. září 2009Itálie F29 (Alghero)tvrdýItálie Francesco Piccari6–3, 6–7(5–7), 6–3
Vítěz2.3. října 2009Itálie F30 (Quartu Sant'Elena)tvrdýItálie Matteo Viola6–1, 6–2
Vítěz3.1. listopadu 2009Mexiko F12 (ObregóntvrdýMexiko Daniel Garza7–6(7–0), 6–3
Vítěz4.8. listopadu 2009Mexiko F14 (Guadalajara)antukaMexiko César Ramírez6–2, 6–2
Finalista2.22. února 2010USA F5 (Brownsville)tvrdýDominikánská republika Víctor Estrella4–6, 3–6
Vítěz5.21. března 2010Kanada F3 (Sherbrooke)tvrdý (h)Kanada Milos Raonic6–4, 4–6, 6–3
Vítěz6.5. září 2010Mexiko F6 (León)tvrdýSpojené království David Rice6–1, 6–2
Vítěz7.12. září 2010Mexiko F7 (Guadalajara)tvrdýUSA Adam El Mihdawy6–0, 6–1
Vítěz8.3. října 2010Kanada F5 (Markham)tvrdý (h)USA Nicholas Monroe6–3, 6–2
Vítěz9.29. května 2011Jižní Korea F2 (Čchangwon)tvrdýJižní Korea Lim Yong-Kyu7–5, 6–4
Vítěz10.31. července 2011Kanada F4 (Saskatoon)tvrdýKanada Érik Chvojka7–5, 6–2
Vítěz11.25. března 2012Rimouski, Kanadatvrdý (h)Belgie Maxime Authom7-6(8–6), 6-4
Vítěz12.22. července 2012Granby, KanadatvrdýNizozemsko Igor Sijsling7–6(7–2), 6–4
Finalista3.18. března 2013Rimouski, Kanadatvrdý (h)Jižní Afrika Rik de Voest6–7(6–8), 4–6
Vítěz13.4. května 2013Johannesburg, Jihoafrická republikatvrdýPolsko Michał Przysiężny6–7(7–9), 6–0, 4–1 ret.
Vítěz14.4. srpna 2013Vancouver, KanadatvrdýSpojené království Daniel Evans6–0, 1–6, 7–5

Čtyřhra (17 vítězství)

Legenda (tituly)
ATP Challengers (7)
ITF Futures (10)
Č.DatumTurnajPovrchSpoluhráčFinalistéVýsledek
1.25. března 2007Kanada F3 (Rock Forest)tvrdý (h)Kanada Érik ChvojkaRakousko Christophe Palmanshofer
USA Jason Zimmermann
7–5, 6–3
2.12. října 2008Německo F22 (Leimen)tvrdý (h)Česko Michal NavrátilNěmecko Nils Langer
Německo Frank Wintermantel
6–3, 6–4
3.9. listopadu 2008Rimouski Challenger (Rimouski)tvrdýKanada Milos RaonicDánsko Kristian Pless
Švédsko Michael Ryderstedt
5–7, 6–4 [10–6]
4.23. listopadu 2008Nikaragua F1, (Managua)tvrdýČesko Jiří KrkoškaRumunsko Alexandru Cojanu
Lotyšsko Deniss Pavlovs
7–6(7–1), 6–3
5.10. května 2009Mexiko F4 (Coatzacoalcos)tvrdýKanada Adil ShamasdinAustrálie Kaden Hansel
Austrálie Adam Huddle
6–3, 6–4
6.17. května 2009Mexiko F5 (Puerto Vallarta)tvrdýKanada Adil ShamasdinMexiko Juan Manuel Elizondo
Mexiko César Ramírez
6–1, 2–6, [10–7]
7.19. července 2009USA F17 (Peoria)antukaKanada Milos RaonicAustrálie Matt Reid
USA Dennis Zivkovic
6–3, 6–4
8.23. srpna 2009Rumunsko F14 (Arad)antukaRumunsko Marius CopilRumunsko Andrei Mlendea
Česko Jiří Školoudík
6–3, 6–4
9.20. září 2009Itálie F28 (Porto Torres)tvrdýSpojené království Marcus WillisItálie Alessandro Giannessi
Itálie Francesco Piccari
4–6, 6–3, [10–8]
10.31. října 2009Mexiko F12 (Obregón)tvrdýAustrálie Nima RoshanŠvýcarsko Adrien Bossel
Belgie Julien Dubail
6–7, 6–3, [11–9]
11.29. listopadu 200915 Challenger Varonil Britania
Zavaleta (Puebla)
tvrdýKanada Adil ShamasdinŠpanělsko Guillermo Olaso
Španělsko Pere Riba
7–6(7–0), 6–0
12.18. dubna 2010Abierto Internacional del Bicentenario
(León de los Aldama)
tvrdýMexiko Santiago GonzálezAustrálie Kaden Hensel
Austrálie Adam Hubble
3–6, 6–3, [10–8]
13.20. března 2011Rimouski Challenger (Rimouski)tvrdýFilipíny Treat Conrad HueySpojené království David Rice
Spojené království Sean Thornley
6–0, 6–1
14.28. března 2011USA F8 (Oklahoma)tvrdýUSA Nicholas MonroeAustrálie Carsten Ball
Austrálie Chris Guccione
6–4, 6–3
15.4. dubna 2011Tallahassee Tennis Challenger
(Tallahassee)
tvrdýUSA Bobby ReynoldsJaponsko Go Soeda
Spojené království James Ward
6–2, 6–4
16.26. června 2011Jalisco Open (Guadalajara)tvrdýUSA Bobby ReynoldsKanada Pierre-Ludovic Duclos
Slovensko Ivo Klec
6–4, 6–7(6–8), [10–6]
17.21. července 2012Challenger Banque Nationale de Granby, (Granby)tvrdýKanada Philip BesterJaponsko Jujči Ito
Japonsko Takuto Niki
6–1, 6–2

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok200720082009201020112012201320142015
Pořadí1479. 1087. 339. 339. 119. 125. 32. 53. 39.

Čtyřhra

Rok200720082009201020112012201320142015
Pořadí1111. 367. 233. 153. 150. 304. 89. 14. 21.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vasek Pospisil na anglické Wikipedii.

  1. tennisbc.org/files/pospisil.pdf. tennisbc.org [online]. [cit. 2011-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-23. 

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of the Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Pospisil MLC22 (3).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Mouilleron-le-Captif Challenger 2022