Vasek Pospisil
Vasek Pospisil | |
---|---|
Vasek Pospisil (2022) | |
Přezdívka | Vash |
Stát | Kanada |
Datum narození | 23. června 1990 (34 let) |
Místo narození | Vernon, Britská Kolumbie, Kanada |
Bydliště | Freeport, Bahamy |
Výška | 193 cm |
Hmotnost | 84 kg |
Profesionál od | 2007 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 7 047 908 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 134–172 |
Tituly | 0 ATP, 11 challengerů, 10 ITF |
Nejvyšší umístění | 25. místo (27. ledna 2014) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2014, 2015) |
French Open | 1. kolo (2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2018) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2015) |
US Open | 4. kolo (2020) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2012, 2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 115–89 |
Tituly | 7 ATP, 7 challengerů, 10 ITF |
Nejvyšší umístění | 4. místo (27. dubna 2015) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2016) |
French Open | čtvrtfinále (2015) |
Wimbledon | vítěz (2014) |
US Open | 3. kolo (2013, 2014) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 4. místo (2016) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2022) |
Hopman Cup | základní skupina (2015) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 13. února 2023
Vasek Pospisil (česky Vašek Pospíšil, * 23. června 1990 Vernon, Britská Kolumbie) je kanadský profesionální tenista českého původu, vítěz čtyřhry ve Wimbledonu 2014 se Sockem. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm deblových turnajů. Čtyři z nich získal s Američanem Jackem Sockem, dva s Francouzem Nicolasem Mahutem a jeden se Srbem Nenadem Zimonjićem.
Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2014 na 25. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2015 na 4. místě. Trénuje ho Tunisan Malek Džazírí. Dříve tuto roli plnil Francouz Frédéric Fontang.
V roce 2007 vyhrál čtyřhru spolu s Romanem Jebavým na juniorském Orange Bowlu a v témže roce si s Grigorem Dimitrovem zahrál finále juniorské čtyřhry na US Open.
V kanadském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním americké zóny proti Mexiku, v němž nestačil na Bruna Rodrigueze. V roce 2022 byl součástí vítězného kanadského týmu. Do září 2023 v soutěži nastoupil k osmadvaceti mezistátním utkáním s bilancí 13–14 ve dvouhře a 14–10 ve čtyřhře.
Soukromý život
Narodil se v roce 1990 v kanadském Vernonu. Do roku 2011 žil ve Vancouveru, poté se přestěhoval do Freeportu na Bahamách. Jeho rodiče Miloš a Mila Pospíšilovi pocházejí z Československa, dnešní České republiky.[1] Má dva starší bratry, kteří hráli aktivně tenis v juniorské kategorii. Jeden z nich, Petr Pospisil, je učitelem na střední škole Kitsilano Secondary School ve Vancouveru.
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2014 | Wimbledon | tráva | Jack Sock | Bob Bryan Mike Bryan | 7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5 |
Zápasy o olympijské medaile
Mužská čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
4. místo | 12. srpna 2016 | Rio de Janeiro, Brazílie | tvrdý | Daniel Nestor | Steve Johnson Jack Sock | 2–6, 4–6 |
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 3 (0–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 3. srpna 2014 | Washington, Spojené státy | tvrdý | Milos Raonic | 1–6, 4–6 |
Finalista | 2. | 9. února 2020 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Gaël Monfils | 5–7, 3–6 |
Finalista | 3. | 14. listopadu 2020 | Sofie, Bulharsko | tvrdý (h) | Jannik Sinner | 4–6, 6–3, 6–7(3–7) |
Čtyřhra: 15 (7–8)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 5. července 2014 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Jack Sock | Bob Bryan Mike Bryan | 7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5 |
Vítěz | 2. | 27. července 2014 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý | Jack Sock | Steve Johnson Sam Querrey | 6–3, 5–7, [10–5] |
Finalista | 1. | 17. srpna 2014 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Jack Sock | Bob Bryan Mike Bryan | 3–6, 2–6 |
Finalista | 2. | 5. října 2014 | Peking, Čína | tvrdý | Julien Benneteau | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | 7–6(8–6), 5–7, [5–10] |
Vítěz | 3. | 26. října 2014 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Nenad Zimonjić | Marin Draganja Henri Kontinen | 7–6(15–13), 1–6, [10–5] |
Vítěz | 4. | 21. března 2015 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Jack Sock | Simone Bolelli Fabio Fognini | 6–4, 6–7(3–7), [10–7] |
Finalista | 3. | 4. dubna 2015 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Jack Sock | Bob Bryan Mike Bryan | 3–6, 6–1, [8–10] |
Vítěz | 5. | 11. října 2015 | Peking, Čína | tvrdý | Jack Sock | Daniel Nestor Édouard Roger-Vasselin | 3–6, 6–3, [10–6] |
Finalista | 4. | 8. listopadu 2015 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Jack Sock | Ivan Dodig Marcelo Melo | 6–2, 3–6, [5–10] |
Vítěz | 6. | 14. února 2016 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Nicolas Mahut | Philipp Petzschner Alexander Peya | 7–6(7–2), 6–4 |
Finalista | 5. | 19. března 2016 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Jack Sock | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | 3–6, 6–7(5–7) |
Finalista | 6. | 15. května 2016 | Řím, Itálie | antuka | Jack Sock | Bob Bryan Mike Bryan | 6–2, 3–6, [7–10] |
Finalista | 7. | 7. ledna 2017 | Dauhá, Katar | tvrdý | Radek Štěpánek | Jérémy Chardy Fabrice Martin | 4–6 , 6–7 (3–7) |
Vítěz | 7. | 23. února 2020 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Nicolas Mahut | Wesley Koolhof Nikola Mektić | 6–3, 6–4 |
Finalista | 8. | 18. července 2021 | Newport, Spojené státy | tráva | Austin Krajicek | William Blumberg Jack Sock | 2–6, 6–7(3–7) |
Finále soutěží družstev: 2 (1–1)
Stav | č. | soutěž | spoluhráči | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | Davis Cup 18.–24. listopadu 2019 Madrid, Španělsko tvrdý (h), Caja Mágica | Denis Shapovalov Félix Auger-Aliassime Brayden Schnur | Španělsko | 0–2 |
Rafael Nadal Roberto Bautista Agut Feliciano López Pablo Carreño Busta Marcel Granollers | |||||
Vítěz | 1. | Davis Cup 27. listopadu 2022 Málaga, Španělsko tvrdý (h), Martin Carpena Arena | Félix Auger-Aliassim Denis Shapovalov Alexis Galarneau Gabriel Diallo | Austrálie | 2–0 |
Alex de Minaur Jordan Thompson Thanasi Kokkinakis Max Purcell Matthew Ebden |
Finálové účasti na challengerech a okruhu Futures
Dvouhra: 17 (14–3)
Legenda |
---|
ATP Challenger Tour (4–1) |
ITF Futures (10–2) |
Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Finalista | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 13. července 2009 | USA F17 (Peoria) | antuka | Michael Venus | 7–6(7–4), 4–6, 4–6 |
Vítěz | 1. | 26. září 2009 | Itálie F29 (Alghero) | tvrdý | Francesco Piccari | 6–3, 6–7(5–7), 6–3 |
Vítěz | 2. | 3. října 2009 | Itálie F30 (Quartu Sant'Elena) | tvrdý | Matteo Viola | 6–1, 6–2 |
Vítěz | 3. | 1. listopadu 2009 | Mexiko F12 (Obregón | tvrdý | Daniel Garza | 7–6(7–0), 6–3 |
Vítěz | 4. | 8. listopadu 2009 | Mexiko F14 (Guadalajara) | antuka | César Ramírez | 6–2, 6–2 |
Finalista | 2. | 22. února 2010 | USA F5 (Brownsville) | tvrdý | Víctor Estrella | 4–6, 3–6 |
Vítěz | 5. | 21. března 2010 | Kanada F3 (Sherbrooke) | tvrdý (h) | Milos Raonic | 6–4, 4–6, 6–3 |
Vítěz | 6. | 5. září 2010 | Mexiko F6 (León) | tvrdý | David Rice | 6–1, 6–2 |
Vítěz | 7. | 12. září 2010 | Mexiko F7 (Guadalajara) | tvrdý | Adam El Mihdawy | 6–0, 6–1 |
Vítěz | 8. | 3. října 2010 | Kanada F5 (Markham) | tvrdý (h) | Nicholas Monroe | 6–3, 6–2 |
Vítěz | 9. | 29. května 2011 | Jižní Korea F2 (Čchangwon) | tvrdý | Lim Yong-Kyu | 7–5, 6–4 |
Vítěz | 10. | 31. července 2011 | Kanada F4 (Saskatoon) | tvrdý | Érik Chvojka | 7–5, 6–2 |
Vítěz | 11. | 25. března 2012 | Rimouski, Kanada | tvrdý (h) | Maxime Authom | 7-6(8–6), 6-4 |
Vítěz | 12. | 22. července 2012 | Granby, Kanada | tvrdý | Igor Sijsling | 7–6(7–2), 6–4 |
Finalista | 3. | 18. března 2013 | Rimouski, Kanada | tvrdý (h) | Rik de Voest | 6–7(6–8), 4–6 |
Vítěz | 13. | 4. května 2013 | Johannesburg, Jihoafrická republika | tvrdý | Michał Przysiężny | 6–7(7–9), 6–0, 4–1 ret. |
Vítěz | 14. | 4. srpna 2013 | Vancouver, Kanada | tvrdý | Daniel Evans | 6–0, 1–6, 7–5 |
Čtyřhra (17 vítězství)
Legenda (tituly) |
---|
ATP Challengers (7) |
ITF Futures (10) |
Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Spoluhráč | Finalisté | Výsledek |
1. | 25. března 2007 | Kanada F3 (Rock Forest) | tvrdý (h) | Érik Chvojka | Christophe Palmanshofer Jason Zimmermann | 7–5, 6–3 |
2. | 12. října 2008 | Německo F22 (Leimen) | tvrdý (h) | Michal Navrátil | Nils Langer Frank Wintermantel | 6–3, 6–4 |
3. | 9. listopadu 2008 | Rimouski Challenger (Rimouski) | tvrdý | Milos Raonic | Kristian Pless Michael Ryderstedt | 5–7, 6–4 [10–6] |
4. | 23. listopadu 2008 | Nikaragua F1, (Managua) | tvrdý | Jiří Krkoška | Alexandru Cojanu Deniss Pavlovs | 7–6(7–1), 6–3 |
5. | 10. května 2009 | Mexiko F4 (Coatzacoalcos) | tvrdý | Adil Shamasdin | Kaden Hansel Adam Huddle | 6–3, 6–4 |
6. | 17. května 2009 | Mexiko F5 (Puerto Vallarta) | tvrdý | Adil Shamasdin | Juan Manuel Elizondo César Ramírez | 6–1, 2–6, [10–7] |
7. | 19. července 2009 | USA F17 (Peoria) | antuka | Milos Raonic | Matt Reid Dennis Zivkovic | 6–3, 6–4 |
8. | 23. srpna 2009 | Rumunsko F14 (Arad) | antuka | Marius Copil | Andrei Mlendea Jiří Školoudík | 6–3, 6–4 |
9. | 20. září 2009 | Itálie F28 (Porto Torres) | tvrdý | Marcus Willis | Alessandro Giannessi Francesco Piccari | 4–6, 6–3, [10–8] |
10. | 31. října 2009 | Mexiko F12 (Obregón) | tvrdý | Nima Roshan | Adrien Bossel Julien Dubail | 6–7, 6–3, [11–9] |
11. | 29. listopadu 2009 | 15 Challenger Varonil Britania Zavaleta (Puebla) | tvrdý | Adil Shamasdin | Guillermo Olaso Pere Riba | 7–6(7–0), 6–0 |
12. | 18. dubna 2010 | Abierto Internacional del Bicentenario (León de los Aldama) | tvrdý | Santiago González | Kaden Hensel Adam Hubble | 3–6, 6–3, [10–8] |
13. | 20. března 2011 | Rimouski Challenger (Rimouski) | tvrdý | Treat Conrad Huey | David Rice Sean Thornley | 6–0, 6–1 |
14. | 28. března 2011 | USA F8 (Oklahoma) | tvrdý | Nicholas Monroe | Carsten Ball Chris Guccione | 6–4, 6–3 |
15. | 4. dubna 2011 | Tallahassee Tennis Challenger (Tallahassee) | tvrdý | Bobby Reynolds | Go Soeda James Ward | 6–2, 6–4 |
16. | 26. června 2011 | Jalisco Open (Guadalajara) | tvrdý | Bobby Reynolds | Pierre-Ludovic Duclos Ivo Klec | 6–4, 6–7(6–8), [10–6] |
17. | 21. července 2012 | Challenger Banque Nationale de Granby, (Granby) | tvrdý | Philip Bester | Jujči Ito Takuto Niki | 6–1, 6–2 |
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
Pořadí | 1479. | ▲ 1087. | ▲ 339. | ▬ 339. | ▲ 119. | ▼ 125. | ▲ 32. | ▼ 53. | ▲ 39. |
Čtyřhra
Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
Pořadí | 1111. | ▲ 367. | ▲ 233. | ▲ 153. | ▲ 150. | ▼ 304. | ▲ 89. | ▲ 14. | ▼ 21. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vasek Pospisil na anglické Wikipedii.
- ↑ tennisbc.org/files/pospisil.pdf. tennisbc.org [online]. [cit. 2011-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-23.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vasek Pospisil na Wikimedia Commons
- Vasek Pospisil – oficiální stránky (anglicky)
- Vasek Pospisil na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Vasek Pospisil na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Vasek Pospisil na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |