Vasilij (Kulakov)
| Jeho Přeosvícenost Vasilij | |
|---|---|
| Metropolita jekatěrinodarský a kubáňský | |
._2022_%d0%b3%d0%be%d0%b4.jpg) | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Jekatěrinodar |
| Jmenování | 27. prosince 2023 |
| Předchůdce | Grigorij (Petrov) |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 4. dubna 1997 |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 23. dubna 1997 světitel Sergij (Sokolov) |
| Kněžské svěcení | 23. srpna 1997 světitel Sergij (Sokolov) |
| Biskupské svěcení | 24. července 2019 světitel Kirill |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Arkadij Jurjevič Kulakov (Аркадий Юрьевич Кулаков) |
| Země |  Rusko |
| Datum narození | 18. října 1971 (52 let) |
| Místo narození | Tomsk, Ruská sovětská federativní socialistická republika |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Tomská lékařská univerzita Moskevská duchovní akademie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vasilij (světským jménem: Arkadij Jurjevič Kulakov; * 18. října 1971, Tomsk) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita jekatěrinodarský a kubáňský.
Život
Narodil se 18. října 1971 v Tomsku. Pokřtěn byl roku 1979 a roku 1988 dokončil střední školu.[1]
Po střední škole nastoupil na Tomskou lékařskou univerzitu, kterou dokončil roku 1994. Roku 1996 dokončil residenturu z oboru terapie na Sibiřské státní univerzitě.[1]
V únoru 1997 byl přijat do monastýru svatého Michaela ve vesnici Kozicha. Dne 4. dubna 1997 byl biskupem novosibirským a berdským Sergijem (Sokolovem) postřižen na monacha a přijal mnišské jméno Vasilij na počest svatého Vasilije Mangazejského. Dne 23. dubna byl biskupem Sergijem v katedrálním chrámu Nanebevstoupení Páně v Novosibirsku rukopoložen na hierodiakon a 23. srpna na jeromonacha.[1]
V monastýru vykonával různé funkce související s finanční a hospodářskou činností jako je těžba a zpracování dřeva, zásobování, opravy aj.[1]
Od podzimu 1997 do roku 2000 sloužil jako představený monastýrského podvorje ve vesnici Věrch-Čik v Ordynském rajónu Novosibirské oblasti. V tomto období byl ve vesnici postaven chrám Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu.[1]
V letech 1998–2000 studoval dálkově na Tomském duchovním semináři.[1]
Roku 2001 sloužil na podvorje monastýru při stavbě chrámu Svaté Trojice v Novosibirsku. O rok později byl arcibiskupem novosibirským a berdským Tichonem (Jemeljanovem) ustanoven představeným chrámu Ikony Spasitele - Rukou nestvořený obraz v sídle Vengerovo. Poté do roku 2005 sloužil v sídle Ordynskoje.[1]
V letech 2002–2004 studoval na Moskevské duchovní akademii.[1]
V březnu 2005 byl poslán do vladivostocké eparchie za účelem formování mnišského života monastýru Svaté Trojice v Gornyje Ključi. Dne 11. března byl arcibiskupem vladivostockým a primorským Veniaminem (Puškarem) ustanoven představeným tohoto monastýru a 27. prosince jej Svatý synod v této funkci potvrdil.[1]
Dne 15. dubna 2006 byl povýšen na igumena.[1]
Dne 9. července 2019 jej Svatý synod zvolil biskupem nikolajevským a vikářem chabarovské eparchie.[2] Dne 16. července byl v chrámu Všech svatých monastýru Danilov v Moskvě metropolitou tverským a kašinským Savvou (Michejevem) povýšen na archimandritu.[3]
Dne 17. července 2019 byl v Trojicko-sergijevské lávře oficiálně jmenován biskupem[4] a 24. července proběhla v chrámu Krista Spasitele jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita tverský a kašinský Savva (Michejev), metropolita tulský a jefremovský Alexij (Kutěpov), metropolita singapurský a jihovýchodněasijský Sergij (Čašin), metropolita chabarovský a priamurský Artemij (Snigur), metropolita vladivostocký a primorský Vladimir (Samochin), arcibiskup korejský Feofan (Kim), arcibiskup birobidžanský a kuldurský Jefrem (Prosjanok), arcibiskup jegorjevský Matfej (Kopylov), arcibiskup anadyrský čukotský Ipatij (Golubjev), biskup voskresenský Dionisij (Porubaj), biskup vaninský a pěrejaslavský Aristarch (Jacurin), biskup amurský a čegdomynský Nikolaj (Ašimov), biskup karasukský a ordynský Filipp (Novikov), biskup kainský a barabinský Feodosij (Čaščin), biskup pavlovo-posadský Foma (Mosolov) a biskup jejský a timaševský Pavel (Grigorjev).[5]
Dne 25. srpna 2020 jej Svatý synod ustanovil biskupem armavirským a labinským.[6]
Dne 27. prosince 2023 byl ustanoven metropolitou jekatěrinodarským a kubáňským, hlavou kubáňské metropole. [7]
Dne 30. května 2024 byl jmenován dočasným správcem novorossijské eparchie.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j Moskevský patriarchát
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 9 июля 2019 года
- ↑ Иеромонах Силуан (Никитин), избранный епископом Петергофским, и игумен Василий (Кулаков), избранный епископом Николаевским, возведены в сан архимандрита
- ↑ Состоялось наречение архимандрита Силуана (Никитина) во епископа Петергофского, архимандрита Василия (Кулакова) во епископа Николаевского, архимандрита Игнатия (Голинченко) во епископа Енисейского
- ↑ В день памяти святой княгини Ольги Святейший Патриарх Кирилл совершил Литургию в Храме Христа Спасителя и возглавил хиротонию архимандрита Василия (Кулакова) во епископа Николаевского
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 25 августа 2020 года
- ↑ ЖУРНАЛЫ Священного Синода от 27 декабря 2023 года
- ↑ ЖУРНАЛЫ Священного Синода от 30 мая 2024 года
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vasilij (Kulakov) na Wikimedia Commons - (rusky) Oficiální stránky eparchie
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: Троице-Сергиева Лавра, Licence: CC BY-SA 2.0
епископ Армавирский и Лабинский Василий (Кулаков). Литургия в Успенском соборе и панихида в день пятилетия преставления архимандрита Наума (Байбородина)