Vasilij Kuzněcov
| Vasilij Kuzněcov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. února 1932 Rjazaň |
| Úmrtí | 6. srpna 2001 (ve věku 69 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Vagaňkovský hřbitov |
| Povolání | atlet |
| Ocenění | Řád rudého praporu práce Řád čestného odznaku zasloužilý mistr sportu SSSR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
Jako reprezentant SSSR  | ||
 Atletika na LOH | ||
| bronz | LOH 1956 | desetiboj |
| bronz | LOH 1960 | desetiboj |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| zlato | ME 1954 | desetiboj |
| zlato | ME 1958 | desetiboj |
| zlato | ME 1962 | desetiboj |
Vasilij Dmitrijevič Kuzněcov (rusky Васи́лий Дми́триевич Кузнецо́в) (7. února 1932, Kalikino - 6. srpna 2001, Moskva) byl sovětský atlet, desetibojař.
Kariéra
Třikrát v řadě vybojoval titul mistra Evropy, což doposud nikdo jiný nedokázal. Dva tituly v řadě získali Joachim Kirst, Daley Thompson a Roman Šebrle. První titul získal na mistrovství Evropy ve švýcarském Bernu v roce 1954, kde posbíral dohromady 6 752 bodů. O čtyři roky později titul obhájil na šampionátu ve Stockholmu (7 865 bodů). Poslední, třetí zlatou medaili vybojoval v roce 1962 v Bělehradu (8 026 bodů).
Reprezentoval na letních olympijských hrách v roce 1956, 1960 a 1964. Na olympiádě v Melbourne 1956 získal bronzovou medaili, když v deseti disciplínách postupně nasbíral 7 465 bodů. Na následující letní olympiádě v Římě 1960 vybojoval druhou bronzovou medaili (7 809 bodů). V roce 1964 skončil na letních hrách v Tokiu na sedmém místě (7 569 bodů).
V roce 1959 získal na první světové letní univerziádě v Turíně zlatou medaili v pětiboji. O dva roky později již byl na univerziádě v Sofii na programu desetiboj, kde nasbíral celkově 7 918 bodů a získal zlato. Dvakrát ve své kariéře vytvořil světový rekord. [1]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vasilij Kuzněcov na Wikimedia Commons - Vasilij Kuzněcov v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.1959 Press Photo Vasily Kuznetsov Rolls Over High Jump Bar During Workout in Philadelphia