Vatikán

Městský stát Vatikán
Stato della Città del Vaticano
Status Civitatis Vaticanae
vlajka Vatikánu
vlajka
znak Vatikánu
znak
Hymna
Inno e Marcia Pontificale
Geografie

Poloha Vatikánu
Poloha Vatikánu

Hlavní městoVatikán
Rozloha0,49 km²
Časové pásmo+1
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel453 (195. na světě, 2019)
Hustota zalidnění924 ob. / km² (12. na světě)
Jazykitalština, latina
Náboženstvířímskokatolické
Státní útvar
Státní zřízeníabsolutní monarchie, ekleziologická a volená teokracie
Vznik11. února 1929 (na základě Lateránských smluv)
PapežFrantišek
Kardinál státní sekretářPietro Parolin
MěnaEuro (EUR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1336 VAT VA
MPZSCV
Telefonní předvolba+379
Národní TLD.va
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Vatikán, plným názvem Městský stát Vatikán, je vnitrozemský městský stát tvořící enklávu uvnitř Říma, hlavního města Itálie.

S rozlohou přibližně 49 hektarů a méně než tisíci obyvateli je to nejmenší stát na světě, pokud jde o počet obyvatel i rozlohu. Jeho území je z větší části obehnáno historickou hradbou a tvoří je hlavně zahrady, kostely a další budovy. Stát Vatikán vznikl roku 1929 na základě Lateránských smluv, které podepsali kardinál Pietro Gasparri jménem Svatého stolce a předseda vlády Benito Mussolini jménem Italského království. Smlouvy o Vatikánu hovoří jako o novém útvaru, nikoli jako o pozůstatku mnohem většího papežského státu (756–1870), který dříve zahrnoval velkou část střední Itálie. Většina tohoto území byla včleněna do Italského království již v roce 1860 a poslední část, tedy město Řím, o deset let později v roce 1870.

Vatikán je stát církevní nebo duchovně monarchický, kterému vládne doživotně volený římský biskuppapež. Všichni nejvyšší státní činitelé jsou katoličtí duchovní různého národního původu. Papežové od svého návratu z Avignonského zajetí v roce 1377 sídlili převážně v Apoštolském paláci, který se nyní nachází ve Vatikánu, byť v minulosti byla typická i jiná sídla na území Říma, jako třeba Lateránský palác či Kvirinálský palác (dnes rezidence prezidenta Italské republiky).

Vatikánský městský stát je třeba odlišovat od Svatého stolce, který pochází z dob raného křesťanství a je hlavním biskupským stolcem pro 1,2 miliardy katolických věřících latinského i východního obřadu po celém světě. Městský stát Vatikán byl zřízen, aby zajistil nezávislost Svatého stolce a jeho suverenitu v mezinárodních vztazích. Dokumenty Vatikánu se vydávají v italštině, která je i komunikačním jazykem Vatikánu, kdežto oficiální dokumenty Svatého stolce jsou vydávány hlavně latinsky. Tyto dva subjekty mají dokonce i své odlišné pasy.

Vlastní území Vatikánu zahrnuje baziliku sv. Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahradami. Na tomto území se nacházejí významné kulturní památky a instituce, jako je Sixtinská kaple, Vatikánská muzea nebo Vatikánská apoštolská knihovna. Dále k Vatikánu náleží i exteritoriální území se zvláštním právním postavením, mezi něž patří papežské baziliky (do roku 2008 "patriarchální") sv. Jana v Lateránu a sv. Pavla za hradbami, bazilika svatého Vavřince za hradbami, bazilika Panny Marie Sněžné a papežské letní sídlo v Castel Gandolfo.

Název

Název Vatikán pochází od pomístního jména Vaticanus Mons, označující pahorek, na kterém se moderní stát nachází. Jméno pahorku je odvozeno ze starolatinského vates (věštec) a doslova znamená Pahorek věštců. Odkazuje do dob starověkého Říma, kdy na něm stávala věštírna.[1] Bažinatá část pod pahorkem se označovala jako Vatikánské pole (latinsky Campus Vaticanus nebo Ager Vaticanus).[2]

Oba názvy zmiňuje Cicero v 1. století př. n. l.[3][4]

Dějiny

Související informace naleznete také v článcích Papežský stát, Dějiny Vatikánu a Dějiny papežství.
Plán Říma, zobrazující i vrcholek Vatikán
Znovuvztyčování obelisku roku 1586
Neronův cirkus

Vatikánské pole (latinsky Campus Vaticanus nebo Ager Vaticanus),[3][4] bažinatá oblast na západním břehu Tibery, která byla pravidelně postihována záplavami, se rozkládala v těsném sousedství starověkého Říma, ale ještě v dobách pozdního císařství zůstávala vně Aurelianových hradeb.[2]

Jednalo se o území na hranici s mocným etruským městem Veje, které bylo Římany ovládnuto až v roce 396 př. n. l. Proto se území také označovalo jako vejský, případně etruský břeh (Ripa Veientana nebo Ripa Etrusca).[5] Etruskové zde ovšem již nesídlili a šlo spíše o nadávku svého druhu, neboť oblast byla vnímána jako nezdravá, nebezpečná a zlověstná.[6] Tuto špatnou pověst zaznamenal například Tacitus v roce 69, když popisoval osud severní armády, jež dorazila do Říma, aby instalovala císaře Vitellia: „Velká část armády se utábořila v nezdravých okresech Vatikánu, což mělo za následek mnoho úmrtí mezi běžnými vojáky. Neschopnost Galů a Germánů snášet teplé počasí vedla k tomu, že dychtivě pili z místního potoka, a stali se snadnou kořistí nemoci“.[7]

Odhad podoby původní Konstantinovy baziliky, rekonstrukce z 19. století

Mokřinaté území se jako první pokusila zkultivovat římská patricijka Agrippina starší. Nechala místo vysušit a vytvořila zde zahrady. V roce 40 její syn, císař Caligula, nechal postavit v těchto zahradách arénu pro závody vozatajů, kterou později dokončil císař Nero, podle nějž byla pak většinou nazývána Neronův cirkus.[8] Byl to Caligula, kdo dal místu jeho první památku, když nechal do Říma přivézt egyptský obelisk, dnes zvaný obvykle Vatikánský nebo Lateránský obelisk, jenž je dnes uprostřed svatopetrského náměstí. Jde o největší stojící egyptský obelisk na světě. Původně vážil přes 400 tun, ale po jeho zhroucení byl zkrácen zhruba o čtyři metry předtím než byl znovu vztyčen, takže dnes váží asi 300 tun. Vznikl okolo roku 1400 př. n. l., byl vytvořen na pokyn faraona Thutmose III. a původně zdobil Amonův chrám v Karnaku. V Římě stál nejprve v Cirku Maximu. Zhroutil se někdy v 5. století. Okolo roku 1586 ho nechal na jeho dnešním místě znovu vztyčit papež Sixtus V. Pohanský význam setřel tím, že na vrchol obelisku nechal instalovat kříž.[9] Operací papež pověřil architekta Domenica Fontanu.

Po velkém požáru v Římě roku 64 oblast získala první křesťanské stopy. Stala se místem mučednictví mnoha křesťanů, kteří byli v Neronově cirku trýzněni a zabíjeni kvůli podezření, že požár způsobili. Podle starověké tradice byl právě zde ukřižován i svatý Petr, hlavou dolů. Císař Konstantin, který přestoupil na křesťanství, nechal na tomto místě postavit roku 326 baziliku sv. Petra, která byla považována za Petrovu hrobku (tato tzv. stará svatopetrská bazilika existovala do 16. století, poté byla stržena a nahrazena dnešním chrámem). Petrův hrob by se však měl nacházet v tzv. Vatikánské nekropoli, pod kryptami chrámu, tedy v místech starověkého pohřebiště, které u Vatikánského pahorku vzniklo za časů Caliguly. Pozůstatky této starověké nekropole byly sporadicky vynášeny na světlo různými papeži v průběhu staletí, systematické vykopávky nechal však nařídit až papež Pius XII. v letech 1939 až 1941. Prvním papežem, který nechal veřejně vystavit domnělé ostatky sv. Petra, se stal František roku 2013.[10]

V 5. století byl papežem Symmachem zbudován vatikánský palác, nicméně až do roku 1308, kdy se z bezpečnostních důvodů papežové odstěhovali do Avignonu, byl papežským sídlem většinou Laterán. Teprve od návratu roku 1377 je Vatikán stálým sídlem papežů, nicméně obvyklým sídlem byl Kvirinálský palác, který roku 1871 zkonfiskovala Itálie a stal se pak sídlem italského krále (dnes zde sídlí prezident italské republiky).

Dnešní vatikánský stát nahradil Papežský stát (Patrimonium sancti Petri, Stati pontifici), který se zformoval v polovině 8. století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce 1860 byla většina území papežského státu připojena k Italskému království, město Řím až roku 1870. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva a většina států mu toto postavení nikdy neodepřela.

Od poloviny 9. století byl Vatikán začleněn do městských hradeb, které byly několikrát obnoveny v 16. a 17. století. Pahorek Vatikán a některá exteritoriální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Itálií dne 11. února 1929 – tzv. Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však ještě doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.

Státní symboly

Podrobnější informace naleznete v článcích Vatikánská vlajka, Vatikánský státní znak, Státní pečeť Vatikánu a Vatikánská hymna.

Vizuální státní symboly – vlajka, pečeť a znak – jsou používané ve stejné formě, v jaké byly přijaty při vzniku státu Vatikán v roce 1929.[11] Jejich podobu upravuje Základní zákon státu Vatikán, nejnověji v úpravě z roku 2023.[12] Všechny nesou znak zkřížených klíčů a papežské tiáry, jejichž symbolika pochází již ze středověku.[13]

Oficiální státní hymna ve své současné podobě je používaná od roku 1949.[14]

Vatikánská státní pečeť

Vlajka

Vatikánská vlajka je tvořena čtvercovým listem se dvěma svisle dělenými poli, žlutým a bílým. Uprostřed bílého pole jsou umístěny zkřížené klíče sv. Petra a tiára ze státního znaku. Vatikánská vlajka společně se švýcarskou jsou jediné státní vlajky se čtvercovým listem.

Znak

Vatikánský státní znak obsahuje na červeném štítu papežské insignie – zkřížené klíče sv. Petra, které jsou obrácené zuby ven. Klíče, jeden zlatý a druhý stříbrný, jsou spojeny červenou stuhou. Nad klíči je umístěna zlato-stříbrná tiára – trojnásobná papežská koruna.

Hymna

Vatikánská hymna, která je zároveň hymnou Svatého stolce a papežskou hymnou, je pontifikální pochod, původně francouzsky Marche Pontificale nebo italsky Inno e Marcia Pontificale. Je užívaná při slavnostních příležitostech papežem a jeho zástupci. Hudbu složil Charles Gounod v roce 1869.[14] Existuje italský a latinský text hymny, stejně jako texty v dalších jazycích, žádný z nich ale není oficiální. Při oficiálních příležitostech se skladba hraje pouze instrumentálně.

Geografie

Mapa Vatikánu

Části tohoto státu tvoří bazilika sv. Petra, Apoštolský palác, Sixtinská kaple a další přilehlé stavby.

Zahrady

Podrobnější informace naleznete v článku Vatikánské zahrady.

Významnou část území tvoří Vatikánské zahrady, zaujímají 23 ha celkové rozlohy státu. Tyto prostory byly vytvářeny během období renesance a baroka. Můžeme zde najít spoustu kašen a soch. Nejvyšší bod se nachází v 60 m n. m. Zahrady jsou ohraničeny kamennou zdí.

Podnebí

Vatikán se nachází v oblasti mírného středozemního podnebí. Zimy jsou mírné, deštivé a trvají od října do zhruba poloviny května. Letní, suché a horké období trvá od druhé poloviny května do září.

Vatikánské zahrady (vlevo nádraží a vládní budova, v pozadí vysílač

Vláda

Papež František

Vatikán je volenou monarchií a zároveň jedinou absolutní monarchií v Evropě. Hlavou státu je papež (aktuálně od roku 2013 papež František). Papeže doživotně volí sbor oprávněných kardinálůkonkláve. Nelze jej odvolat, může jedině sám abdikovat.

Papež je vládcem Vatikánského státu a zároveň hlavou římskokatolické církve. Má absolutní zákonodárnou, výkonnou i soudní moc.[15] V případě uprázdněného papežského stolce (sedisvakance) přechází moc na sbor kardinálů až do doby zvolení nového papeže. Civilní správa státu Vatikán je silně provázaná se správou Svatého stolce.

Zákonodárná moc je realizována prostřednictvím papežské komise pro městský stát Vatikán („Pontificia Commissione per lo Stato della Città del Vaticano“), kterou tvoří 7 kardinálů, volených papežem na 5 let.[16][17] Od roku 2001 je předseda papežské komise zároveň předsedou vlády, kterou představuje Guvernorát Městského státu Vatikán a má tedy výkonnou moc.[16] Také zbývající dva členové vlády i představitelé jim podřízených úřadů jsou voleni papežem na dobu 5 let.

Mezinárodní politika Vatikánu podléhá mezinárodní politice Svatého stolce. Vatikán proto nemá přímé diplomatické styky s jinými státy a zahraniční vztahy řídí Svatý stolec. Rovněž exteritoriální území Vatikánu spravuje Svatý stolec.

Vzhledem k velikosti Vatikánu se všechna velvyslanectví nacházejí mimo území státu, obvykle v Římě.

Soudy a kriminalita

Pohled na náměstí sv. Petra

Vatikánský soudní systém naposledy reformoval papež František zákonem vatikánského státu č. CCCLI z března 2020.[18] Představitelem soudní moci je papež, který tuto moc vykonává prostřednictvím pověřených soudů – všechny sídlí v Palazzo del Tribunale za bazilikou svatého Petra. Vatikán představuje stát s poměrně vysokou kriminalitou (v přepočtu na obyvatele dvacetkrát vyšší než v Itálii[19]). V drtivé většině to způsobují kapsáři, kteří okrádají poutníky a turisty. Většina z nich se před soud nikdy nedostane, protože jsou obtížně odhalitelní a navíc hranice Vatikánu na náměstí sv. Petra jsou blízko a nestřežené, takže mají obvykle spolehlivou možnost utéct.

Pro případ, že jsou zločinci přistiženi, má Vatikán svého generálního prokurátora (aktuálně Nicola Picardi) a soudce (Gianluigi Marrone). Většinu jejich práce představují kauzy kapesních krádeží, ale výjimečně se objeví i jiné případy. U těch často může být problém v tom, že Vatikán nemá komplexní zákony, kauzy jsou pak řešeny často za použití mezinárodních smluv a některých velmi vágních ustanovení, které vatikánský trestní zákon obsahuje. Příkladem může být bývalý zaměstnanec Vatikánu (krátce před svým zadržením propuštěný pro trestní stíhání v Itálii), který byl přistižen při držení drog, což zákony Vatikánu neřeší. Byl odsouzen na 4 měsíce do vězení na základě mezinárodní protidrogové konvence a trestního zákona, který umožňuje udělit tento trest v případě jednání zákonem přímo nejmenovaného, pokud „ohrožuje zdraví, morálku a víru“.[20]

Vatikánská banka byla zapletena do velkých politických a finančních skandálů a byla podezřelá ze spojení s mafií.[21] Italské úřady ji vyšetřují pro podezření z praní špinavých peněz.[22]

Vatikán nemá k dispozici žádné vlastní věznice, s výjimkou několika cel pro vyšetřovací vazbu. Odsouzení jsou proto na základě Lateránské smlouvy umisťování v italských věznicích, přičemž náklady hradí Vatikán. Na žádost Vatikánu mohou být provinilci souzeni italskými soudy, pokud se skrývají na italském území.

Právní systém

Základem právního systému je Základní zákon státu Vatikán, vyhlášený papežem Janem Pavlem II. dne 26. listopadu 2000 a nahrazující původní Základní zákon (ústavu) z roku 1929.[23] Základní zákon upravuje civilní vládu Vatikánu. Vatikánský stát rovněž přijímá italské zákony, pokud nejsou v rozporu s kanonickým právem.

Švýcarská garda v tradiční uniformě

Římská kurie, která je s Vatikánským městským státem v mnoha ohledech provázaná, se řídí apoštolskou konstitucí Praedicte Evangelium z roku 2022.[24] Ta nahradila starší dokument Pastor Bonus z roku 1988.[25]

Vztahy s Itálií upravují Lateránské smlouvy z roku 1929.[26]

Bezpečnostní složky

Četnické vozidlo

Jedním ze symbolů Vatikánu je Švýcarská garda, vojenská jednotka Svatého stolce, jejíž zodpovědností je osobní bezpečí papeže a lidí pobývajících na území městského státu. Papežská švýcarská garda vznikla na základě smlouvy s katolickými kantony Švýcarské konfederace z roku 1506. Její příslušníci se vyznamenali během plenění Říma roku 1527. Všichni rekruti musí být katolického vyznání, nesezdaní muži se švýcarským občanstvím, kteří dokončili základní vojenskou službu ve Švýcarské armádě, mezi 19 a 30 lety, a nejméně 174 cm vysocí. Členové gardy jsou vybaveni střelnými zbraněmi, tradičně také halapartnami, a vycvičení jako bodyguardi. Současně jsou členy vatikánského fotbalového týmu.

V minulosti k ozbrojeným složkám Papežského státu patřili také Papežští zuávové, Palatini, Vznešená garda a Korsická garda. Všechny vojenské složky s výjimkou Švýcarské gardy byly v roce 1970 papežem Pavlem VI. rozpuštěny a četnictvo (Corpo della Gendarmeria) bylo přesunuto z vojenské do civilní sféry.

Švýcarská garda

Corpo della Gendarmeria je četnictvo, policie a bezpečnostní jednotka Města Vatikán a jeho exteritoriálních majetků. Jejím úkolem je dohled nad veřejným pořádkem, kontrola hranic, dodržování zákonů, dopravní kontrola a kriminální vyšetřování v Městském státu Vatikán včetně zajištění bezpečnosti papeže mimo území Vatikánu. Sbor má 130 členů a je na rozdíl od Švýcarské gardy podřízen vedení Městského státu Vatikán.[27]

K bezpečnostním složkám patří též Hasičský sbor Vatikánského městského státu, který zodpovídá za ochranu lidí a majetku v případě požáru i dalších nenadálých a nepředvídatelných situací. Vatikánští hasiči zabezpečují prevenci poškození nebo zničení vzácných dokumentů a artefaktů. Zajišťují instalaci a údržbu hasičského vybavení i zabezpečovacích systémů přímo ve Vatikánu, ale i na exteritoriálních územích v Římě. Hasičský sbor také asistuje při všech příletech a odletech z heliportu ve Vatikánských zahradách a má na starosti vztyčení a bezpečný provoz dočasného komína nad Sixtinskou kaplí, kterým je pomocí kouře oznamováno zvolení nového papeže během papežského konkláve.[28]

Ekonomika

Související informace naleznete také v článku Ekonomika Vatikánu.
Vatikánský bankomat s instrukcemi v latině

Ekonomika Vatikánu má unikátní nekomerční ráz. Vatikán nemá žádné produktivní hospodářství, vše potřebné se dováží. Nejsou tu žádné lesy, orná půda, pastviny ani přirozené zdroje pitné vody. Významnou částí příjmů je však turistický ruch (prodej suvenýrů i vstupné do muzeí), pronájmy nemovitostí a také dary věřících z celého světa (tzv. Petrův haléř). Nemalé jsou i výnosy z odškodnění z roku 1929, z vydávání poštovních známek, mincí, knih a katolických novin.

Oficiální měnou je od 1. ledna 2002 euro, které nahradilo vatikánskou liru. Vatikán razí díky dohodě s Evropskou unií již od roku 1999 vlastní typ euromincí,[29][30] jejich produkce je však přísně limitována. Díky tomu jsou mince, podobně jako vatikánské poštovní známky, vyhledávány sběrateli.

Vatikán má vlastní banku IOR (Istituto per le Opere di Religione) a dokonce i bankomat, pravděpodobně jediný s instrukcemi v latině.

Pobočka vatikánské pošty

Infrastruktura

Přes svou nepatrnou velikost má Vatikán vlastní rozhlas, televizi, noviny, banku, poštu, lékárnu, supermarket, heliport i železnici s nádražím. Elektřinu získává Vatikán z Itálie, jen velmi malé množství se vyrábí díky solárním panelům.

Městu slouží od roku 1930 nezávislý moderní telefonní systém, spravovaný Vatikánskou telefonní službou (italsky Servizio dei Telefoni dello Stato della Città del Vaticano). Mezinárodní předvolba Vatikánu je +379, běžně se ale místo ní používají čísla s italskou předvolbou.[31]

Vatikán také disponuje vlastní internetovou doménou nejvyššího řádu.va“ a předponou Mezinárodní telekomunikační unie „HV“, která je občas využívána radioamatéry.

Historická budova Radia Vatikán v Římě z roku 1936.

Vatikánská pošta byla založena ihned po vzniku státu Vatikán v roce 1929. Poštovní služby, navazující na dlouhou historii pošty papežského státu, bývají považovány za jedny z nejlepších na světě. Ročně zpracují na 140 tun pošty a šest milionů pohlednic. Ikonické jsou žluté poštovní schránky. Vatikánské poštovní známky jsou mezi sběrateli ceněné a oblíbené.[32]

Rádio Vatikán (italsky Radio Vaticana) od roku 1929 vysílá na krátkých, středních i velmi krátkých vlnách a na internetu. Přináší informace z Vatikánu a katolického světa i podrobné reportáže o činnosti papeže a o jeho cestách. Televizní vysílání připravuje od roku 1983 Vatikánské televizní centrum, přičemž části programu souběžně vysílají i jiné italské nebo katolické televizní kanály, například Telepace či RAI (pod značkou Rai Vaticano). Rozhlas, televize a další média, včetně deníku L'Osservatore Romano byla v roce 2015 převedena do správy Dikasteria pro komunikaci, které je později sloučilo pod hlavičkou internetového portálu Vatican News.[33]

Noviny i oficiální dokumenty tiskne Vatikánská tiskárna (italsky Tipografia vaticana),[34] která produkuje také různé umělecké publikace, vydávané Vatikánským nakladatelstvím (italsky Libreria editrice vaticana).[35]

Doprava

Podrobnější informace naleznete v článcích Železniční doprava ve Vatikánu a Vatikánský heliport.

Od roku 1929 má Vatikán vlastní malé nádraží, které však slouží hlavně k přepravě nákladů a jen zcela výjimečně k osobní dopravě. V roce 1976 nechal papež Pavel VI. ve Vatikánských zahradách vybudovat heliport, který slouží pro krátké lety vrtulníkem.

Obyvatelstvo

Vatikánský pas

Vatikán měl v roce 2019 celkem 453 obyvatel.[36] Kromě duchovních se jedná především o laické zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Dalších asi 2 500 zaměstnanců, kteří ve Vatikánu pracují, žije v Římě a okolí.

Vatikánské občanství mělo v roce 2019 celkem 618 osob, z nichž však jen 246 žilo přímo ve Vatikánu – jedná se především o kardinály a hodnostáře papežských grémií, ale také o členy Švýcarské gardy, kterých je ve Vatikánu zhruba 100 (104 k 1. únoru 2019).[36] Více než polovina vatikánských občanů žije v jiných zemích, především jako diplomaté (nunciové).

Všichni občané i obyvatelé Vatikánu musí být římskokatolického vyznání.

Vatikánské občanství je udělováno na základě jmenování do funkce a vztahuje se i na ostatní členy domácnosti jmenované osoby. Je ovšem obvykle omezeno na dobu výkonu funkce a poté zaniká.[37] Mezi vatikánskými občany je tak i několik málo žen. Většinou se jedná o rodinné příslušníky vybraných zaměstnanců (důstojníci švýcarské gardy, hlavní zahradník aj.). Od počátku 21. století se však i ženy stávají přímými zaměstnankyněmi.[38] V roce 2016 byla založena organizace Donne in Vaticano, sdružující ženy ve Vatikánu.[39]

Jazyk

Vatikán nemá oficiálně stanovený žádný úřední jazyk. Na rozdíl od Svatého stolce, který využívá latinu, se k běžné komunikaci i pro úřední dokumenty používá italština. Objevují se zde však i jiné jazyky, protože obyvatelé pocházejí téměř z celého světa. Švýcarská garda dostává povely v němčině. Každý příslušník této gardy pak skládá svou přísahu v mateřském jazyce – v němčině, italštině, francouzštině či rétorománštině.

Zdravotnictví

Vatikán nemá k dispozici žádná zařízení lékařské péče a jeho obyvatelé proto využívají ordinace a nemocnice v Itálii. Naopak vysoké návštěvnosti nejen vatikánských, ale i italských občanů se těší Vatikánská lékárna, založená roku 1874. Vyhledávaná je mimo jiné i z toho důvodu, že nabízí produkty, které jsou v Itálii často nedostupné nebo výrazně dražší.[40][41]

Vzdělávání a věda

Školy pro děti a mládež ve Vatikánu neexistují. Struktura obyvatelstva nevyžaduje existenci nižších stupňů vzdělávání a současně je Vatikán příliš malý na to, aby poskytl místo velkým vzdělávacím institucím. Svatý stolec však provozuje několik desítek vzdělávacích institucí se sídlem v Římě.[42][43] Patří mezi ně:

Při Vatikánském apoštolském archivu působí také specializovaná škola, zaměřená na archivnictví a některé pomocné vědy historickéScuola Vaticana di Paleografia, Diplomatica e Archivistica.[44] Vatikánská apoštolská knihovna provozuje školu, zaměřenou na knihovnictvíScuola Vaticana di Biblioteconomia.[45]

Na pomezí vzdělávání a vědy stojí papežské akademie. K roku 2022 existovaly:[46]

Vědeckému pozorování se věnuje rovněž Vatikánská observatoř, která od roku 1935 sídlí kvůli světelnému znečištění v Castel Gandolfo mimo městský stát Vatikán.[47]

Kultura

Související informace naleznete také v článku Vatikánská kuchyně.
Michelangelovo Stvoření Adama
Caravaggiovo Snímání z kříže
Láokoón a jeho synové

Vatikán je domovem jedněch z nejslavnějších uměleckých památek na světě. V roce 1984 byl zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.[48] Jde o jediný zápis celého státu na tento seznam. Navíc je území Vatikánu podle Haagské úmluvy z roku 1954 zvlášť chráněno jako významná kulturní památka v případě válečného konfliktu.

Bazilika sv. Petra, k jejímž architektům patří Donato Bramante, Michelangelo Buonarroti, Giacomo della Porta, Carlo Maderno a Gian Lorenzo Bernini, je skvostem renesanční architektury.

Sixtinská kaple je známá svými freskami, od umělců jako byli Perugino, Domenico Ghirlandaio a Sandro Botticelli. Na stropě je proslulá nástěnná malba Poslední soud od Michelangela nebo jeho Stvoření Adama.[49] K umělcům, kteří vyzdobili interiéry dalších prostor ve Vatikánu, patří i Raffael Santi a Fra Angelico. Například v severním křídle Apoštolského paláce se nachází Raffaelovy sály, z nichž nejznámějším je Síň segnatura, kde lze spatřit proslulé Raffaelovy fresky Athénská škola nebo Disputace o Svátosti oltářní.[50]

Mimořádný historický, vědecký a kulturní význam mají též Vatikánská apoštolská knihovna a sbírky Vatikánských muzeí.

Vatikánský kodex

Vatikánská knihovna ve svých sbírkách opatruje největší sbírku rukopisů na světě (přes 80 000) a kolem 1 600 000 tištěných knih, včetně téměř 9000 prvotisků (inkunábulí), vzácných knih vytištěných v počátcích knihtisku.[51] Pečuje ale i o rozsáhlé sbírky mincí a medailí, grafické listy a fotografie.[51] Byla založena v polovině 15. století Mikulášem V. Jednou z nejcennějších knih, které má tato instituce ve svých sbírkách, je Vatikánský kodex – jeden z nejstarších a nejlépe dochovaných rukopisů řecké bible. Unikátem jsou též Bodmerovy papyry 14–15, jež obsahují Lukášovo a Janovo evangelium z roku 200.[52]

V 17. století byl z Vatikánské knihovny vyčleněn Vatikánský apoštolský archiv, který uchovává miliony dokumentů Svatého stolce – státní písemnosti, korespondenci, účetní knihy a další dokumenty, včetně archivů vybraných klášterů a řádů z 8.20. století. Vzhledem k významu a rozsáhlé činnosti středověké papežské kanceláře zachovává archiv nedocenitelné podklady pro dějiny téměř celé Evropy.

Unikátní filmové snímky uchovává Vatikánská filmotéka.[53]

Vatikánská muzea jsou jedním z největších komplexů uměleckých sbírek na světě. Založil je papež Julius II. Unikátní je sbírka antických soch, která obsahuje skvosty jako jsou Láokoón a jeho synové, Augustus z Prima Porty nebo Apollón Belvederský. Součástí je pinakotéka, kde lze spatřit například Raffaelovo Korunování Panny Marie, nedokončený obraz Svatý Jeroným na poušti Leonarda da Vinciho nebo Caravaggiovo Snímání z kříže. Povětšinou jde o skvosty renesančního malířství, ale v roce 1973 byla zřízena i sbírka moderního duchovního umění, kde lze nalézt obrazy Vincenta van Gogha, Paula Gauguina, Marca Chagalla, Paula Klee, Salvadora Dalího nebo Pabla Picassa.

Součástí Vatikánských muzeí je i Etruské či Egyptské muzeum, kde je řada významných archeologických památek, například staroegyptské sarkofágy z 3. tisíciletí př. n. l.[54]

Hudba

Hudba ve Vatikánu je úzce spjatá s potřebami církve. Mezi významná hudební tělesa patří Sbor Sixtinské kaple,[55] ale působí zde také kapela vatikánských četníků či Švýcarské gardy.

Vatikánský fotbalový tým při přátelském utkání v Monaku

Sport

Ve Vatikánu funguje fotbalový klub, kriketové a atletické družstvo. Členy jsou občané a zaměstnanci Vatikánu, duchovní i laici mnoha národností. Patronát nad sportovními kluby VatikánuPapežská rada pro kulturu.[56]

Zajímavosti

Apoštolský palác (za Berniniho kolonádou)
  • Vatikán chce „do roku 2020 pokrývat z 20 procent svou energetickou potřebu z obnovitelných zdrojů“, jak vytyčila Evropská unie. Prvním krokem byla instalace solárních panelů na střechu auly Pavla VI. Dále dojde k omezení počtu automobilů, které mohou vjíždět na území Vatikánu a parkovat na něm. V budoucnu se uvažuje i o zabudování dalších solárních panelů na jiné budovy.[57]
  • Vatikán není členem OSN (jako jeden z mála států) a nepodepsal například "Všeobecnou deklaraci lidských práv" či "Konvenci o právech handicapovaných osob".
  • Vatikán není členem Evropské unie ani Evropské měnové unie, ale díky měnové unii s Itálií smí razit své originální euromince.
  • V letech 19291969 platil ve Vatikánu podle Lateránských smluv trest smrti, určený pro případné atentátníky na papeže (nikdy nebyl aplikován).

Odkazy

Reference

  1. vatican | Etymology, origin and meaning of vatican by etymonline. www.etymonline.com [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Školní Atlas světových dějin, Kartografie n.p. Praha 1978, str. 9, mapa g
  3. a b Marcus Tullius Cicero, De Iure Civ. in Artem Redig. 13.33a.1.1. latin.packhum.org [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  4. a b Vaticanus Ager. www.digitalaugustanrome.org [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  5. Samuel Ball Platner, Thomas Ashby, A Topographical Dictionary of Ancient Rome, RIPA VEIENTANA. www.perseus.tufts.edu [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  6. PRESICCE, Claudio Parisi; PETACCO, Laura. La Spina: dall'Agro vaticano a via della Conciliazione. [s.l.]: Gangemi editore SpA international publishing 335 s. Dostupné online. ISBN 978-88-492-3320-9. (italsky) Google-Books-ID: 3wcPMQAACAAJ. 
  7. TACITUS, Publius Cornelius. Z dějin císařského Říma. Praha: Svoboda, 1976. 473 s. S. 141. 
  8. LacusCurtius • Rodolfo Lanciani — Pagan and Christian Rome — Chapter 3. penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  9. MCGLONE, Brendan. The Incredible History of the Lateran Obelisk. Medium [online]. 2019-04-09 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. František ukázal ostatky svatého Petra, které střeží hrůzná kletba. iDNES.cz [online]. 2013-11-24 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  11. Motu Proprio Di nostro moto proprio che contiene la Legge Fondamentale della Città del Vaticano (7 giugno 1929) | PIO XI. www.vatican.va [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  12. Legge Fondamentale dello Stato della Città del Vaticano (13 maggio 2023) | Francesco. www.vatican.va [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  13. www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  14. a b Inno. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  15. Organi dello Stato. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. 
  16. a b Organi potere legislativo ed esecutivo. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. 
  17. Organi di Governo. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. 
  18. Francesco stabilisce il nuovo ordinamento giudiziario per lo Stato vaticano - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2020-03-16 [cit. 2022-12-18]. Dostupné online. (italsky) 
  19. Vatikán: kriminalita, kam se podíváš. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-01-22 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  20. Vatikán odsoudil svého zaměstnance. Kvůli drogám. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-05-07 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  21. Vatikánské bance ruší účet JP Morgan, nejspíš kvůli praní špinavých peněz. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-12-18]. Dostupné online. 
  22. Prezident vatikánské banky IOR čelí podezření z praní špinavých peněz. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-12-18]. Dostupné online. 
  23. Motu Proprio Di nostro moto proprio che contiene la Legge Fondamentale della Città del Vaticano (7 giugno 1929) | PIO XI. www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  24. Costituzione Apostolica “Praedicate evangelium” sulla Curia Romana e il suo servizio alla Chiesa e al Mondo. press.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. 
  25. Costituzioni Apostoliche | Giovanni Paolo II. www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. 
  26. Patti lateranensi, 11 febbraio 1929 - Segreteria di Stato, card. Pietro Gasparri. www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. 
  27. Corpo della Gendarmeria. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. 
  28. Corpo dei Vigili del Fuoco. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. 
  29. Monete e francobolli. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. 
  30. EUR-Lex - l25040 - EN - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. servizio telefoni. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. 
  32. Vatican Philatelic Society. vaticanstamps.org [online]. [cit. 2022-07-02]. Dostupné online. 
  33. About us - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Tipografia Vaticana. www.comunicazione.va [online]. [cit. 2022-07-02]. Dostupné online. (italsky) 
  35. Benedetto XVI, le parole che hanno scandito un pontificato [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  36. a b Popolazione. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  37. Patti lateranensi, 11 febbraio 1929 - Segreteria di Stato, card. Pietro Gasparri. www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  38. Pope Francis 'to appoint more women to key Vatican posts'. www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 
  39. Donne in Vaticano [online]. [cit. 2022-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-05. (anglicky) 
  40. CNS STORY: World's busiest pharmacy? Vatican drugstore offers cut-rate prices. webarchive.loc.gov [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-11. 
  41. L'OSSERVATORE ROMANO. www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. 
  42. Congregation for Catholic Education. www.cir.va [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. 
  43. Pontifical universities in Rome. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1093656246. 
  44. Home Page Scuola Vaticana Paleografia. www.scuolavaticanapaleografia.va [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. (italsky) 
  45. Scuola Vaticana di Biblioteconomia. www.vaticanlibrary.va [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 
  46. Pontifical Academies. www.theologia.va [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  47. Home. Vatican Observatory [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. Vatican City. whc.unesco.org [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. POLÁČKOVÁ, Andrea. Sixtinská kaple: Nenáviděný i obdivovaný obraz nebes. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2017-07-16 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. KRČMOVÁ, Michaela. Cesta za tajemstvím Raffaela Santiho. Plus [online]. Český rozhlas, 2020-04-11 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  51. a b History. www.vaticanlibrary.va [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  52. Vatikánská knihovna znovu otevřena, ukrývá literární poklady. ČT24 [online]. Česká televize, 20. 9. 2010 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  53. Vatican Film Library. www.comunicazione.va [online]. [cit. 2022-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. BĚLOHUBÁ, Petra. Vatikánská muzea: nejpřepychovější prostory světa. Radynacestu.cz [online]. [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. 
  55. Home. Cappella Musicale Pontificia [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. (italsky) 
  56. Sports. www.cultura.va [online]. [cit. 2022-07-02]. Dostupné online. 
  57. Archivovaná kopie. interier.mise.cz [online]. [cit. 2010-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-11. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Basilica di San Pietro 1450.jpg
Drawing and graphic reconstruction of the Constantinian basilica over the grave of St. Peter in Rome. The figure shows, according to the caption, the building in 1450. In the right background, however, the Sistine Chapel can be seen, whose construction started in 1475 and finished in 1483. Since the foundation stone was laid for the new St. Peter's Cathedral in 1506, the drawing shows the state between 1483 and 1506. Drawing from H.W.Brewer, 1891
Vatican ATM in Latin.jpg
Autor: Seth Schoen, Licence: CC BY-SA 2.0
Automatic Teller Machine in Vatican City, showing instructions in Latin language. "Inserito scidulam quaeso ut faciundam cognoscas rationem"
Laocoon and His Sons.jpg
Autor: Hagesandros, Athenedoros, and Polydoros, Licence: CC BY-SA 4.0
Laocoön and his sons, also known as the Laocoön Group. Marble, copy after an Hellenistic original from ca. 200 BC. Found in the Baths of Trajan, 1506.
Vatican passport.jpg
Autor: Piotrszmigiel, Licence: CC BY-SA 4.0
vatican passport
Vatican-radio.jpg
Autor: Joshua Sherurcij, Licence: CC BY-SA 3.0
radio vatican
Vatican panorama from St. Peters Basilica.jpg
Autor: Marcus Winter from Potsdam, Germany, Licence: CC BY-SA 2.0

This panorama, shot from the top of St. Peter's Basilica, shows pretty much all that there is to Vatican City. Taken during our recent trip to Rome.

Stitched from 4 handheld shots. The corners are missing, but I didn't want to crop it any more than I already did...
Flag of the Vatican City (2023–present).svg
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
1830 Plan of Ancient Rome. By W.B. Clarke, Archt.jpg
Plan of Ancient Rome. By W.B. Clarke, Archt.
Swiss Guard- LobozPics.jpg
Autor: Lobozpics, Licence: CC BY-SA 3.0
Swiss Guard Posted at St. Peter's Basilica - Rome, Italy
Location of the Vatican City in Europe.svg
Autor: Elevatorrailfan, Licence: CC BY-SA 4.0
Location of the Vatican City in Europe.
Coat of arms of Vatican City State - 2023 version.svg
The coat of arms of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex B which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 2.
This 2023 coat of arms is very similar to the coat of arms used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 36. Thus, it is in the public domain.
Seal of the State of Vatican City.svg
Seal of the State of Vatican City modelled after image at Vatican
Poste Vaticane (Vatican Post Office) (Ank Kumar) 03.jpg
Autor: Ank Kumar, Licence: CC BY-SA 4.0
Poste Vaticane (Vatican Post Office)
1586 Rome obelisk erection.jpg
Text on the banner: Dispositione e veduta generale delle machine che servirono per alzare l'obelisco Vaticano (translation: Positioning and overview of the machines that will erect the Vatican obelisk).
In 1586, Domenico Fontana erected an Obelisk on Peter's Square in Rome. It took a concerted effort of 900 men and 75 horses and countless pulleys to erect this monument.
St Peter's Square, Vatican City - April 2007.jpg
Autor: Diliff, Licence: CC BY-SA 3.0
A 5x6 segment panoramic image taken by myself with a Canon 5D and 70-200mm f/2.8L lens from the dome of St Peter's in Vatican City in Rome.
Codex Vaticanus, XXI Targi Wydawców Katolickich 2015-05-03 0019.JPG
Autor: Leszek Jańczuk, Licence: CC BY-SA 4.0
Codex Vaticanus, XXI Targi Wydawców Katolickich 2015-05-03
United States Navy Band - Inno e Marcia Pontificale.ogg

"Inno e Marcia Pontificale" ("Papal Anthem and March"), the national anthem of Vatican City. Composed by Charles Gounod.

Archbishop Georg Gänswein, and President Barack Obama.jpg
Archbishop Georg Ganswein, prefect of the Pontifical Household escorts President Obama to an audience with Pope Francis on 27 March 2014