Vatroslav Jagić

Vatroslav Jagić
Narození6. července 1838
Varaždín
Úmrtí5. srpna 1923 (ve věku 85 let)
Vídeň, RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníVaraždin Cemetery (46°18′36″ s. š., 16°19′35″ v. d.)
Povoláníjazykovědec, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel a klasický filolog
Alma materVídeňská univerzita
Tématafilologie, slavistika, lingvistika, archeografie a literární věda
OceněníMaxmiliánův řád pro vědu a umění (1908)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
DětiN. von Jagic
VlivyJuraj Križanić
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vatroslav von Jagić (6. července 1838 Varaždín – 5. srpna 1923 Vídeň) byl chorvatský slavista.

Život

Základní školu a gymnázium navštěvoval v rodném Varaždínu, ale gymnázium zakončil v Záhřebu. Od roku 1856 studoval filologii ve Vídni. Po absolvování se vrátil do Záhřebu, kde v letech 1860–1870 vyučoval na tamním gymnáziu. V roce 1869 byl zvolen členem Jugoslávské akademie věd a umění a dopisovatelem Ruské akademie věd. V roce 1871 byl z politických důvodů propuštěn ze záhřebského gymnázia.

O dva roky později se stal profesorem slavistiky na oděské univerzitě. Roku 1874 nastoupil na Humboldtovu univerzitu v Berlíně jako profesor slavistky. V roce 1880 přešl na univerzitu do Petrohradu. Po šesti letech se vrátil na Univerzitu do Vídně a stal se nástupcem svého někdejšého profesora France Miklošiče. Zde působil do odchodu do důchodu roku 1908. Zemřel ve Vídni 5. srpna 1923, ale pochován je v rodném Varaždíně v Chorvatsku.

Jagičova korespondence s českým jazykovědcem Antonínem Matzenauerem je dochována v Rakouské národní knihovně ve Vídni a v Moravském zemském archivu v Brně.[1]

Dílo (výběr)

  • Deklinacija imena samostavnoga kako se razvi u staroslovenskom-srbskom-hrvatskom jeziku (1862)
  • Gram. jezika hèrvatskoga, osnovana na starobugarskoj slovenštini. Dio pèrvi. Glasovi. (1864)
  • Priměri starohèrvatskoga jezika iz glagolskih i cirilskih književnih starinah sastavljeni za sedmi i osmi gimn. razred. I. II. (1864–1866)
  • Historija književnosti naroda hrvatskoga i srbskoga. I. Staro doba (1867)
  • Prilozi k historiji književnosti naroda hrvatskoga i srbskoga (1868)
  • Opisi i izvodi iz nekoliko južnoslovinskih rukopisa (1873, 1874, 1877 a 1878)
  • Quattuor evangeliorum codex Zographensis (1879)
  • Zakon Vinodolskij (1880)
  • Specimina linguae palaeoslovenicae (1882)
  • Menaea Sept. Octobr. Novembris (1886)
  • Kritičeskija zamětki po istoriji russkago jazyka (1889)
  • Svetostefanski christovulj kralja Stefana Uroša II. Milutina (1890)
  • Statut Poljički (1890)
  • Missale glagoliticum Hervojae ducis Spalatensis (1891)
  • Razum i filosofija iz srpskich kniževnich starina (1892)
  • Die Menandersentenzen in der altkirchenslav. Übersetzung (1892)
  • Das byzantinische Lehrgedicht Spaneas i. d. altkirchenslav. Übersetzung (1892)
  • Slavische Beiträge zu den biblischen Apokryphen. I. Die altkirchenslav. Texte des Adambuches (1893)
  • Glagolitica II. Grškovićev odlomak glagolskog apostola (1893)
  • Der erste Cetinjer Kirchendruck vom Jahre 1494. Erste Hälfte: Bibliographisch-Kritisches. Zweite Hälfte: Griechisch-slavisches Glossar (1894)
  • Die Geheimsprachen bei den Slaven. I. Bibliographie des Gegenstandes und die slavischen Bestandtheile (1895)
  • Ruska književnost u osamnaestom stoljeću (1895)
  • Codex slovenicus rerum grammaticarum čili lépe Razsužděnija južnoslavjanskoj i russkoj stariny o cerkovnoslavjanskom jazykě (1895)
  • Veteris testamenti prophetarum interpretatio istro-croatica saeculi XVI. (1897)
  • Die Aufgaben der Erforschung der südslavischen Dialekte, erläutert an dem Verhältnisse der serbokroatischen Schriftsprache zur bosnisch-hercegovinischen Mundart (1897)
  • Spomeni mojego života (1930)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jagić, Vatroslav von (1838–1923), Slawist. In: Österreichische Biographische Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1975, s. 152–153. ISBN 978-3-7001-3213-4. Dostupné také z: https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_J/Jagic_Vatroslav_1838_1923.xml;internal&action=hilite.action&Parameter=Jagi%u0107*

Literatura

  • MILOJKOVIĆ, Andelka. Sedamdeset godina po smrti Vatroslava Jagića ili jugoslovenski fin de siècle velikog slaviste. In: Bohemistika-sorabistika-polonistika – jihoslovanská miscelanea. Práce z dějin slavistiky. 17. Praha: Euroslavica, 1994 s. 113–120.
  • Oslava 70. narozenin a zároveň i opuštění universitní katedry vídeňské prof. Vatroslavem Jagićem. Český časopis historický. 1908, sv. 14, č. 3, s 374. ISSN 0862-4356.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce