Vav

Vav (וו)
◄ He ↔ Zajin ►
Vav napsaný hebrejským patkovým písmem
Pořadí písmene:	6
Číselná hodnota:	6
Význam písmene:	hák
Výslovnost v hebrejštině:	znělá labiodentální frikativa [v]IPA
Hláskování	וָו (Vav)
Braille	⠺
Morseova abeceda	·

Znak
Název v Unicodu	Hebrew letter vav
Český název	Hebrejské písmeno vav
Kódování	dec	hex
Unicode	1493	U+05d5
UTF-8	215 149	d7 95
Číselná entita	ו	ו
ISO-8859-8	229	e5
EBCDIC 424	70	46
Windows-1255	229	e5
CP867	133	85
CP862	133	85
CP856	133	85
SI-960 (Old Code)	101	65

Vav (symbol ו; hebrejsky וַו‎, וו‎) je šesté písmeno hebrejského písma. Jeho ekvivalentem ve fénické abecedě je 𐤅. To je předchůdcem řeckého ypsilon (ϒ/υ) a archaické digamy (Ϝ/ϝ), v latince písmen F, U, V, W a Y. Čte se nejčastěji jako [v] nebo jako samohlásky [o] a [u].

Samotné slovo vav znamená v hebrejštině „hák“, ovšem protože vychází z jodu, který symbolizuje Boha a je základem všech hebrejských písmen je vav spojnicí mezi člověkem a bohem, čili může být vykládán jako cesta, člověk, nekonečnost atp.^[1]

Užití v hebrejštině

Písmeno vav má v moderní hebrejštině několik funkcí:

• Jako souhláska označuje znělou labiodentální frikativu [v] (v IPA), v tomto případě se občas používá jako zdůraznění zdvojení vavu (וו).
• Jako mater lectionis může být základem pro samohláskové znaky cholam gadol nebo šuruk.
• U nevokalizovaného zápisu může nahrazovat samohláskové znaky cholam katan nebo kubuc.

Ve spisovné moderní hebrejštině se samohláska cholam vyslovuje jako [o], kubuc a šuruk jako [u]^[2]; dialekty mají často výslovnost odlišnou.

Vav ve spojení s vokalizací šuruk (וּ) je jediná samohláska, která může stát na začátku slova, aniž by jí předcházela zapsaná souhláska. Ve výslovnosti se pak takovému šuruku obvykle předřazuje ráz.

Užití v jidiš

V jidiš označuje samostatné písmeno vav samohlásku [ʊ], v dialektech někdy vyslovovanou jako [ɪ]. Vyskytuje se také jako součást spřežek „zdvojené vav“ (װ), označující souhlásku [v], a „vav jod“ (ױ), označující dvojhlásku [ɔɪ̯]. Vyskytne-li se ve slově vav a zdvojené vav vedle sebe, odliší se vav označující samohlásku buď vokalizací šuruk (וּװ, װוּ) nebo se samohláskovému vav předřadí nevyslovovaný alef (װאו, אוװ). Na rozdíl od hebrejštiny nemůže v jidiš slovech stát samohláskové vav nikdy na začátku slova; začíná-li slovo samohláskou [ʊ], zapíše se jako alef vav (או).

Užití v ladinu

V jazyce ladino označuje písmeno vav samohlásku [o] nebo [u]. Sémanticky se jedná o dva různé významy, které se však v písmu nijak nerozlišují a je potřeba je dovodit podle kontextu. Na rozdíl od hebrejštiny nemůže v ladino slovech vav nikdy stát na začátku slova; začíná-li slovo samohláskou [o] nebo [u], zapíše se jako alef vav (או).

Číselný význam

V systému hebrejských číslic má číselný význam 6.^[2]

Přerušené vav

V tradičně psaném svitku Tóry se ve verši Nu 25, 12 (Kral, ČEP) zapisuje písmeno vav v posledním slově s uprostřed přerušenou svislou čarou. Podle rabínského výkladu tím má být zdůrazněna souvislost mezi (zapsaným) slovem „šalom“ a naznačeným významem „šalem“ (= úplný). Jinde se tato podoba vav neužívá a v Unicodu nemá samostatnou pozici.

Další podoby písmene vav

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vav na Wikimedia Commons