Vazgen I.
| Jeho Svatost Vazgen I. | |
|---|---|
| Patriarcha Arménské apoštolské církve Katolikos všech Arménů | |
 | |
| Církev | Arménská apoštolská církev |
| Jmenování | 1955 |
| Uveden do úřadu | 2. října 1955 |
| Předchůdce | Gevork VI. |
| Nástupce | Garegin I. |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1942 světitel Karapet Mazlumian |
| Biskupské svěcení | 1951 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Levon Garabed Baljian (Լևոն Աբրահամի Պալճյան) |
| Země |  Arménie |
| Datum narození | 20. září 1908 |
| Místo narození | Bukurešť,  Rumunsko |
| Datum úmrtí | 18. srpna 1994 |
| Místo úmrtí | Vagharšapat, Arménie |
| Místo pohřbení | Vagharšapat |
| Národnost | arménská/rumunská |
| Alma mater | Univerzita v Bukurešti |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vazgen I. (20. září 1908, Bukurešť – 18. srpna 1994, Vagharšapat)[1] byl Katolikos všech Arménů a patriarcha Arménské apoštolské církve.
Život
Narodil se 20. září 1908 v Bukurešti jako Levon Garabed Baljian v Arménské komunitě v Rumunsku. Jeho otec byl švec a matka učitelka. Mladý Levon Baljian neměl původně namířeno k církevní dráze a tak studoval na Bukurešťské univerzitě fakultu filosofie a literatury. Po absolvování školy se stal filosofem a vydával série odborných článků.
Jeho zájem z filosofie se začal přesouvat na teologii, a tak studoval Arménskou apoštolskou teologii v řeckých Aténách. Roku 1942 získal z rukou Karapeta Mazlumiana kněžské svěcení. Nakonec získal titul vardapet, církevní titul pro kazatele a učitele Arménské apoštolské církve jako ekvivalent doktora teologie. Byl administrátorem rumunské eparchie a roku 1947 se stal jejím biskupem. Dne 23. května 1948 jej patriarcha Gevork VI. jmenoval nejvyšším vardapetem. Roku 1951 byl vysvěcen na biskupa. V prosinci 1954 začal řídit i bulharskou eparchii.
Jeho vzestup hierarchií církve vyvrcholil roku 1955 kdy byl zvolen katolikosem a patriarchou Arménské apoštolské církve. Byl jedním z nejmladších zvolených katolikosů. Intronizován byl 2. října stejného roku. V této funkci byl až do své smrti 18. srpna 1994.[2] Během svého působení, se mu podařilo prosadit nezávislost církve vůči sovětské vládě v Arménském SSR. Dočkal se náboženské svobody roku 1991.
Byl velmi zaneprázdněn obnovením kostelů a církevních institucí. Zachránil mnoho církevních pokladů založením Muzea Alexe Manoogiana Matky církve. Udržoval silné kontakty s Arménskou katolickou církví, s cílem smířit obě křídla arménského křesťanství.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vazgen I na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vazgen I. na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
