Večernice smutná

Večernice smutná
Večernice smutná (Hesperis tristis)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae)
Rod	večernice (Hesperis)
Binomické jméno
Hesperis tristis L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Večernice smutná (Hesperis tristis) je vzácně se v České republice vyskytující bylina s nápadným a vonným květem, jeden z asi 25 druhů rodu večernice.

Výskyt

Druh je rozšířen hlavně na jihu evropské části Ruska, odkud západním směrem zasahuje přes Ukrajinu do Rumunska, Bulharska, na Balkánský poloostrov, Slovensko, do Maďarska a částečně i Rakouska a Česka; východním směrem se vyskytuje až po Kavkaz, střední Ural a ke Kaspickému moři. Severozápadní hranice přirozeného výskytu probíhá přes Moravu, kde večernice smutná roste v teplých oblastech v okolí Znojma, Hustopečí a na Pálavě.

Dává přednost slunným, teplým stanovištím převážně s vápencovým podložím. Roste hlavně na xerotermních travnatých stráních a v řídkých křovinatých porostech, na mezích, okrajích cest i ve slunných příkopech v planárním a kolinním stupni.^[1][2]

Popis

Květ

Rostlina dvouletá nebo méně často krátce vytrvalá, dorůstá obvykle do výše 30 až 60, ojediněle až 80 cm. Přímá lodyha je v průřezu oblá nebo hranatá, ve svrchní části rozvětvená a celá porostlá delšími jednoduchými i kratšími žláznatými chlupy. Přízemní listy s dlouhými řapíky vyrůstají v listové růžici, jejich čepele dlouhé 5 až 12 a široké 1 až 3 cm jsou eliptické, podlouhlé až kopinaté a na koncích tupé, okraje bývají celistvé nebo řídce zubaté. Spodní lodyžní listy jsou s kratičkými řapíky a výše postavené přisedlé, čepele mají stejně velké jako listy v růžici avšak jsou celokrajné, u báze uťaté nebo srdčité a na vrcholku zašpičatělé. Všechny listy jsou poměrně masité a obdobně chlupaté jako lodyha.

Květenství je bohatý větvený hrozen složený z 10 až 70 čtyřčetných květů. Stopky oboupohlavných velkých květů rostou vodorovně nebo šikmo odstávají, jsou do 2 cm dlouhé a chlupaté. Vztyčené kopinaté kališní lístky bývají 10 až 12 mm dlouhé, mají bílý blanitý okraj, vně jsou chlupaté a dva vnitřní jsou vespod vakovitě vypouklé. Korunní lístky mají pozvolna zúžený nehet, od kterého rovnovážně odstávají a později se slabě obracejí dozadu, jsou úzce podlouhle obvejčité a vpředu zakulacené; bývají zelenavě žluté až žlutohnědé se žlutým, fialovým nebo purpurovým žilkováním, jsou 20 až 25 × 2 až 6 mm velké a bělavý nehet mívá délku 8 až 14 mm. Zbarvení je poměrně variabilní, podíl jednotlivých barev se mění. V květu je šest čtyřmocných tyčinek, svrchní semeník srostl ze dvou plodolistů a blizna je hluboce rozeklaná.

Kvete od května do června, v podvečer květy začínají vonět a vábit hmyz k opylení. Ploidie druhu je 2n = 14. Na vodorovně odstávajících chlupatých stopkách 2 až 4 cm dlouhých vyrůstají čárkovité, dvouchlopňové, lehce pukající, na hřbetu stlačené a mezi semeny zúžené šešule. Jsou lysé, bývají dlouhé 5 až 15 cm, mají výraznou střední a dvě boční žílky a obsahují až 40 hnědých, do 3 mm velkých semen umístěných v jedné řadě.^[1][2][3][4]

Ohrožení

Večernice smutná je v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" uváděna jako silně ohrožený druh (C2b). Je tomu proto, že z řady obvyklých míst zcela vymizela nebo se její populace výrazně zmenšily, některá místa zarostla náletovými dřevinami nebo agresivnějšími rostlinami a jiná se změnou obhospodařování polí a pastvin postihla eutrofizace. V současnosti je řada lokalit s večernicí smutnou územně chráněna, to dává naději na zachování tohoto rostlinného druhu v ČR i v budoucnu.^[2][5]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu večernice smutná na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření večernice smutné v ČR