Veľký Slavkov

Veľký Slavkov Nagyszalók, Wielki Sławków
Raně gotický kostel sv. Ondřeje
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°5′45″ s. š., 20°16′46″ v. d.
Nadmořská výška	683 m n. m.
Časové pásmo	+1 +2 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Poprad
Tradiční region	Spiš
Veľký Slavkov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	12,21 km²[1]
Počet obyvatel	1 254 (2023)
Hustota zalidnění	102,7 obyv./km²
Správa
Status	Obec
Starosta	Ladislav Josko (nezávislý)
Vznik	1251 (první písemná zmínka)
Oficiální web	velkyslavkov.sk
Telefonní předvolba	+421-52
PSČ	059 91
Označení vozidel (do r. 2022)	PP
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veľký Slavkov (maďarsky Nagyszalók, německy Großschlagendorf, polsky Wielki Sławków) je obec na Slovensku v okrese Poprad a jedna z nejstarších obcí pod Tatrami. V roce 2023 zde žilo 1 254 obyvatel. První písemná zmínka o obci, tehdy ovšem s názvem Zolok, pochází z roku 1251. V obci stojí evangelický i katolický kostel. Je zde stanice Tatranské elektrické železnice.

Jméno obce nese hora Slavkovský štít (2 452 m n. m.), 13. nejvyšší hora Vysokých Tater.

K původu názvu obce existuje několik teorií. Jedna z nich tvrdí, že pochází ze slovanského osobního jména Slávek. Dle druhé je odvozeno ze slovního spojení "Ves Slovanů". Třetí tvrdí, že název pochází z německého Schlaken (=struska), což odpovídá hromadám strusky, které se okolo obce dodnes nachází, jako pozůstatky ze starověkých keltských hutí.

Oblast okolo obce byla osídlena již v pravěku, dokazují to archeologické vykopávky na nedalekém vrchu Burich (mezi Veľkým Slavkovem a Dolným Smokovcem), které svědčí o tom, že vesnice ležela pravděpodobně více severněji, blíže k Vysokým Tatrám, než dnes. Nacházelo se zde hradiště z doby laténské, které bylo jako jedno z prvních zmiňováno v odborné literatuře. Význam hradiště spočíval v dokonalé fortifikační technice, která byla na svou dobu mimořádně pokročilá. Obyvatelé pahorku na vyvýšenině, který je dodnes obklopen Anenským potokem, měli nerušený rozhled na Popradskou kotlinu. Sám pahorek byl osídlen již v předpúchovském období, ale těsně před začátkem našeho letopočtu se osídlení na něm proměnilo v mohutnou pevnost. Pravěké osídlení na pahorku ovšem pravděpodobně neochránily ani mohutné valy a poté co vyhořela, se do ní již nikdo nevrátil. Archeologové zde během výzkumů našli keramiku, přezky, železné hřebíky, kování a mnoho dalších předmětů.

Nejstarší dochovaná zmínka o obci však pochází až z roku 1251, kde se v listině uherského krále Bély IV. obec zmiňuje jako součást Turčianské župy. Osada byla kolonizována německými kolonisty, kteří ji začlenili do Společenství Spišských Sasů z roku 1271. V letech 1344–1412 byl Veľký Slavkov součástí Provincie 24 Spišských měst, která se v roce 1412 rozpadla na Provincii 11 Spišských měst a Provincii 13 Spišských měst. Od roku 1465 Veľký Slavkov byl majetkem rodu Zápolských a Spišského hradu. Místní obyvatelé se zabývali zemědělstvím a pastevectvím, tkaním plátna, výrobou dřevěného uhlí a pálením alkoholu. Veľkému Slavkovu přináležela také značná část území Vysokých Tater. Z celkové plochy 2695 katastrálních jiter pozemků bylo 839 jiter nevyužito.

Po obci nese název tatranský vrchol Slavkovský štít, která se tyčí přímo nad obcí. Výstup na jeho vrchol poprvé popsal kronikář Juraj Bucholtz v roce 1718. Ve Veľkém Slavkově žil farář Tomáš Mauksch, který se zasloužil o vznik Starého Smokovce. Jméno obce má i mnoho dalších tatranských staveb.

Před druhou světovou válkou obývali obec především Karpatští Němci. Po jejím skončení byla naprostá většina těchto lidí odsunuta do pracovních táborů, a do Německa. Někteří se sice navrátili zpět, ale našli své statky obývané přesídlenci z 20 jiných slovenských vesnic.

V obci se nachází evangelický a katolický kostel. Funguje zde centrum evangelické diakonie. Římskokatolický kostel sv. Ondřeje byl postaven ve 13. století jako raně gotický, později stylově upravený. Největší přestavbou prošel v 1861. Dva původně gotické oltáře jsou v současné době ve sbírkách Národního muzea v Budapešti. Druhý, barokně-klasicistní evangelický kostel pochází z roku 1788.

Při posledním sčítání lidí v roce 2021, žilo v obci dle národnostního složení 1 159 Slováků, 30 Romů, 8 Čechů, 3 Rusíni, 1 Ukrajinec, 1 Němec, 1 Polák, 1 Rakušan, a 2 jiní. 271 obyvatel svou národnost neuvedlo.

Přes Veľký Slavkov prochází jedna ze železnic Tatranské elektrické železnice (úsek Poprad–Vysoké Tatry). Obec leží stranou od turistických stezek, vedou tudy ale přístupové cesty z Popradu, směrem k městu Vysoké Tatry.

V obci se narodili, či jsou s ní nějak spjaty tyto osobnosti:

• György Doloviczeni (17. – 18. století), evangelický pastor, působil v obci
• Johann Konrád Bexheft (1766–1825), evangelický farář, zemřel v obci
• Sámuel Bene János (1803–1869), středoškolský učitel
• Pavol Hunfalvy (1810–1891), uherský etnolog a jazykovědec
• Ján Hunfalvy (1820–1888), maďarský geograf a univerzitní profesor
• Michal Guhr (1873–1933), lékař, průkopník lyžování, sáňkování a turistiky ve Vysokých Tatrách

• 
  Karpatští Němci ze Spišské Župy
• 
  Interiér kostela sv. Ondřeje
• 
  Veľký Slavkov z obchvatu
• 

  (c) Modris Putns, CC BY-SA 3.0
  Slavkovský štít
• 
  Slavkovský potok protékající obcí

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Veľký Slavkov na slovenské Wikipedii a Nagyszalók na maďarské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Veľký Slavkov na Wikimedia Commons
• Stránky obce