Veřejné výdaje

Veřejné výdaje jsou souhrnné finanční prostředky vynaložené vládou daného státu na různé účely (obrana, bezpečnost, policie, zdravotnictví, sociální politika, platy státních úředníků, vzdělání, zahraniční politika, apod.).

Sledují se za účelem zjištění hrubého domácího produktu metodou výdajovou.
Veřejné výdaje jsou představovány třemi kategoriemi:

  • Vládní spotřeba běžných a kapitálových statků a služeb – například stavba infrastruktury, platy učitelům, policistům, hasičům a státním zaměstnancům (pracovníci poskytují ve svém zaměstnání službu státu, za kterou jsou placeni, spotřeba proto, že jejich vzácný čas nemůže využít soukromý sektor, nejedná se tedy o transfer, ale o obchod), tyto výdaje jsou nákupy vstupů ze strany veřejného sektoru.
  • Transferové výdaje – představují výdaje jednotlivcům, bez směny zboží a služeb, patří sem například výdaje na penze, subvence, dávky v nezaměstnanosti apod.
  • Platba úroků za státní dluhopisy a pokladniční poukázky

Veřejné výdaje jsou financovány zejména daněmi a vládními půjčkami. Když si vláda půjčuje, vytváří tím zpravidla státní dluh. Jak stát nastavuje míru daní a veřejných výdajů je součástí fiskální politiky, která má za cíl stabilizovat státní ekonomiku.

Historie

Historicky byly vládní výdaje ve vztahu k HDP velmi nízké (0–20%) až do První světové války, což stačilo k základnímu fungování, jako je udržování pořádku a vynutitelnost práva. V období mezi lety 1915–1945 byli výdaje velmi nestálé. To platilo hlavně pro státy, které se výrazně angažovaly ve světových válkách, jejichž výdaje na armádu a obranu se často měnily. Po Druhé světové válce se veřejné výdaje postupně zvedaly, což bylo způsobeno zejména rostoucími sociálními výdaji. Přibližně od roku 1980 začal růst v industrializovaných zemích zpomalovat a dnes se v těchto zemích pohybuje okolo 50%.[1]

Vývoj státních výdajů jako procenta HDP [2]
Stát18501860187018801890190019101920193019401950196019701980199020002010
Alžírsko25,7128,5736,89
Česko41,6543,74
Japonsko0,860,781,013,121,932,893,9915,8618,3520,2533,4530,0537,2839,83
Německo10,3116,3117,8519,4716,3427,1722,9439,4648,2344,7345,1047,87
Polsko21,6439,2025,8341,0845,37
Rakousko11,3613,4515,5917,3319,8036,3636,2939,5450,0151,5151,9452,53
Slovensko36,8739,97
Spojené státy americké1,561,413,802,242,192,702,197,303,648,9413,4428,2932,3034,2937,2033,8842,46

Klasifikace

Veřejné výdaje je možné dělit podle různých hledisek:

  • druhově (výdaje běžné, kapitálové)
  • odvětvově (výdaje na školství, zdravotnictví apod.)
  • dle návratnosti (návratné, nenávratné)
  • dle úrovně veřejných rozpočtů (obecní, krajské, státní)
  • dle obligatornosti plnění
    • mandatorní – výdaje, které má stát povinnost zajistit na základě právní normy či smluvního závazku (nemocenské dávky, sociální dávky, podpora nezaměstnanosti atd.)
    • kvazimandatorní – výdaje, které stát nemá povinnost zajistit, ale jsou považovány za nezbytně nutné (platby státních zaměstnanců, výdaje na obranu atd.)
    • nemandatorní – výdaje, které nejsou ani povinné ani nezbytně nutné (silniční infrastruktura, školství, sport atd.)

Funkce veřejných výdajů

  • Alokační – rozhodování o umístění veřejných výdajů, jejich velikosti a struktuře
  • Redistribuční – přerozdělování, které má vést ke zmírnění sociálních a důchodových nerovností ve společnosti
  • Stabilizační – nástroj k dosažení plné zaměstnanosti a ekonomického růstu[3]

Základní principy veřejných výdajů

Principy veřejných výdajů slouží jako vodítko pro zákonodárce při rozhodování, jak utratit veřejné peníze.[4]

1) Princip maximálního sociálního benefitu

Smyslem této zásady je, aby byly veřejné peníze využívány takovým způsobem, aby zajistili co největší sociální blaho. Toto blaho by nemělo cílit na žádné určité skupiny, ale být co možná nejdostupnější pro každého občana.

2) Princip ekonomie

Žádnými prostředky by se nemělo plýtvat. Ačkoliv se má docílit co největšího sociálního blaha, mělo by se také postupovat efektivně.

3) Kánon sankcí

Kánon sankcí říká, že by se mělo předem určit, na co budou peníze použity, aby se předcházelo jejich zneužívání.

4) Kánon elasticity

Veřejné výdaje by měly být elastické. To znamená, že by mělo být možné výdaje přizpůsobit na základě potřeb.

5) Kánon přebytku

Stát by neměl mít větší výdaje než příjmy a na konci každého roku by mu měl zůstat nějaký přebytek. Jinými slovy by stát neměl být v deficitu.

6) Zamezení negativních efektů na produkci a distribuci

Veřejné výdaje by měly mít kladný vliv na produkci a distribuci blaha ve společnosti nebo alespoň nemít vliv záporný. Například by neměly obohacovat bohaté na úkor chudších.

Příčiny růstu veřejných výdajů

Fiskální politika

Související informace naleznete také v článku Fiskální politika.

Fiskální a monetární politiky jsou užitečnými vládními nástroji k ovlivňování hospodářství. Zatímco monetární politika se zabývá ovlivňováním hodnoty peněz, fiskální se soustřeďuje na daně a výdaje. Je založena na učení britského ekonoma Johna Maynarda Keynese, autora Keynesiánské ekonomie. Ta například říká, že zvýšením vládních výdajů docílíme zvýšení agregátní poptávky a zvýšení spotřeby, což může pomoct se zotavením z recese. Cílem každé vlády je potom najít ideální stav mezi mírou zdanění a výší vládních výdajů tak, aby byl ekonomický výsledek co nejpříznivější.[5]

Rozlišujeme tři typy fiskální politiky:

  • expanzivní fiskální politika – veřejné výdaje jsou vyšší než vybrané daně
    • Používá se zejména v recesi za účelem stimulace ekonomiky.
  • restriktivní fiskální politika – vybrané daně jsou vyšší než veřejné výdaje
    • Snižuje státní dluh na úkor zpomalení ekonomiky.
  • neutrální fiskální politika – veřejné výdeje jsou skoro stejné jako vybrané daně
    • Zejména, když není recese ani ekonomická expanze. V praxi se s ním setkáme ale jen zřídka.

Výdaje nižších samosprávných celků

Výdaje nižších samosprávných celků tvoří čtvrtinu veřejných výdajů. Státy s vyšším hrubým národním příjmem mají vyšší podíl veřejných výdajů pro nižší samosprávné celky než státy s nižším hrubým národním příjmem. Jádrem výdajů nižších samosprávných celků jsou vzdělání, sociální ochrana, všeobecné činnosti veřejné správy a zdravotnictví. 36 % výdajů nižších samosprávných celků tvoří výdaje na zaměstnance. Veřejné investice nižších samosprávných celků představují celosvětově 1,3 % HDP. Dotace, či transfery tvoří více než polovinu výnosů nižších územně samosprávných celků. V celosvětovém průměru se nižší samosprávné celky podílí na daňových výnosech 14,9 %. Míra daňových výnosů nižších samosprávných celků je v různých zemích různá. Například v Argentině, Kanadě, Indii a Švýcarsku je vyšší než 50 % celkových daňových výnosů dané země. Státy zpravidla nechávají na samosprávách nastavení výše daně z nemovitosti. Nižší samosprávy se mohou zadlužit jen do určité míry.[6]

Úkoly nižších samosprávných celků

Obce a města

  • Školství (jesle, mateřské školy, základní školy)
  • Územní plánování na úrovni města
  • Správa vodovodů a kanalizací
  • Výstavba a údržba místních komunikací, městská mobilita
  • Sociální věci (podpora rodin, dětí, seniorů, invalidů, chudých)
  • Prevence a primární péče
  • Sport a kultura
  • Městská policie, hasiči
  • Rozvoj lokální ekonomiky, cestovní ruch, veletrhy
  • Životní prostředí (zelené plochy)
  • Sociální bydlení
  • Činnosti veřejné správy

Střední úroveň

  • Střední školy, speciální školy
  • Nemocnice
  • Odpadové hospodářství
  • Veřejná hromadná doprava
  • Výstavba a údržba silnic
  • Životní prostředí

Regiony

  • Vyšší vzdělání
  • Územní plánování
  • Inovace a regionální hospodářský rozvoj
  • Zdravotnictví (sekundární péče)
  • Služby pro nezaměstnané, sociální začleňování
  • Výstavba a údržba silnic
  • Veřejná hromadná doprava
  • Kultura, památková péče, cestovní ruch
  • Ochrana životního prostředí
  • Sociální bydlení
  • Veřejná bezpečnost – policie, civilní obrana

Veřejné výdaje z hlediska odvětví

Související informace naleznete také v článku Státní rozpočet.

Jakým způsobem vláda rozděluje peníze do jednotlivých odvětví, je dané státním rozpočtem schvalovaným poslaneckou sněmovnou zpravidla každý rok. Státní rozpočet kromě rozdělení výdajů obsahuje také odhad příjmů z jednotlivých zdrojů. Mezi nejdůležitější odvětví patří sociální výdaje, zdravotnictví, infrastruktura, státní obrana, vývoj a výzkum nebo školství.

Školství a mládež

Není překvapením, že značná část rozpočtu jde do školství. Vzhledem k tomu, že má být vzdělání přístupné každému, musí být financované státem. V některých zemích je zdarma dokonce i vysokoškolské vzdělání, jako například v České republice.

Tvorba hrubého fixního kapitálu jako procento HDP

Tvorba hrubého fixního kapitálu

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) je makroekonomický koncept, který říká, že investování do infrastruktury a výzkumu nám bude v budoucnu prospívat. Lze ho také chápat jako vládní investice. Jedná se zřejmě o největší část veřejných výdajů (v ČR se pohybuje okolo 25–30 %).[7] Příkladem jsou silnice, železnice, budovy, mosty, vybavení atd. Stát investuje do těchto složek zejména proto, že to v dlouhodobém měřítku šetří peníze, tedy je to výhodné.

Zdravotnictví a lékařský výzkum

Výdaje na zdravotnictví k procentu HDP v zemích G20

Jednou z nejdůležitějších kapitol (i dle australského výzkumu[8]) je zdravotnictví. Výdaje ve vztahu k HDP se v jednotlivých zemích pohybují přibližně mezi 5–15 %. Důležitým argumentem je také fakt, že investice do zdravotnictví a lékařského výzkumu se zpravidla vyplácí.[9] Dostupnost lékařské péče zvyšuje pracovní sílu, což platí i pro výzkum v dlouhodobém měřítku.

Výdaje na zdravotnictví jako % HDP (2018), OECD[10]
ZeměVýdaje na zdravotnictví jako % HDP
AustrálieAustrálie Austrálie9.28
BelgieBelgie Belgie10.32
ČeskoČesko Česko7.65
ChileChile Chile9.14
DánskoDánsko Dánsko10.07
EstonskoEstonsko Estonsko6.69
FinskoFinsko Finsko9.04
FrancieFrancie Francie11.26
IslandIsland Island8.47
IrskoIrsko Irsko6.93
ItálieItálie Itálie8.67
IzraelIzrael Izrael7.52
JaponskoJaponsko Japonsko10.95
Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea7.56
KanadaKanada Kanada10.79
KolumbieKolumbie Kolumbie7.64
LitvaLitva Litva6.57
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko6.19
LucemburskoLucembursko Lucembursko5.29
MaďarskoMaďarsko Maďarsko6.70
MexikoMexiko Mexiko5.37
NěmeckoNěmecko Německo11.43
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko9.97
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland9.21
NorskoNorsko Norsko10.05
PolskoPolsko Polsko6.33
PortugalskoPortugalsko Portugalsko9.41
RakouskoRakousko Rakousko10.33
ŘeckoŘecko Řecko7.72
SlovenskoSlovensko Slovensko6.69
SlovinskoSlovinsko Slovinsko8.30
Spojené královstvíSpojené království Spojené království10.00
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko8.98
ŠvédskoŠvédsko Švédsko10.90
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko11.88
TureckoTurecko Turecko4.12
USAUSA USA16.89

Sociální výdaje

Jedna z největších částí veřejných výdajů je vynaložena na sociální účely. Patří mezi ně sociální dávky, úlevy na daních, fondy sociálního zabezpečení, důchody aj. Většina vyspělých zemí totiž usiluje o to, aby jejich stát byl sociální a zajistil všem občanům blahobyt a podmínky pro služné žití.

Sociální výdaje jako % HDP (2015), OECD[11]
ZeměSociální výdaje jako % HDP
AustrálieAustrálie Austrálie18.8
BelgieBelgie Belgie29.2
ČeskoČesko Česko19.5
ChileChile Chile11.2
DánskoDánsko Dánsko28.8
EstonskoEstonsko Estonsko17.0
FinskoFinsko Finsko30.6
FrancieFrancie Francie31.7
IslandIsland Island15.7
IrskoIrsko Irsko17.0
ItálieItálie Itálie28.9
IzraelIzrael Izrael16.0
Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea10.1
KanadaKanada Kanada17.2
LitvaLitva Litva22.3
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko14.4
LucemburskoLucembursko Lucembursko22.2
MaďarskoMaďarsko Maďarsko20.7
NěmeckoNěmecko Německo25.0
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko22.3
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland19.7
NorskoNorsko Norsko23.9
PolskoPolsko Polsko19.4
PortugalskoPortugalsko Portugalsko24.1
RakouskoRakousko Rakousko28.0
ŘeckoŘecko Řecko26.4
SlovenskoSlovensko Slovensko19.4
SlovinskoSlovinsko Slovinsko22.4
Spojené královstvíSpojené království Spojené království21.5
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko25.4
ŠvédskoŠvédsko Švédsko26.7
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko19.6
USAUSA USA19.0

Obrana

Častým tématem médií jsou také výdaje na obranu. Členové NATO by měli do roku 2024 docílit 2 procent výdajů na obranu k HDP.[12] Mnohým z nich se to však doposud nedaří.

Výdaje na obranu jako % HDP (2020), NATO[13]
ZeměVýdaje na obranu jako % HDP
AlbánieAlbánie Albánie1.47
BelgieBelgie Belgie1.10
BulharskoBulharsko Bulharsko1.93
ČeskoČesko Česko1.43
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko1.87
DánskoDánsko Dánsko1.47
EstonskoEstonsko Estonsko2.38
FrancieFrancie Francie2.11
ItálieItálie Itálie1.43
KanadaKanada Kanada1.45
LitvaLitva Litva2.28
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko2.32
LucemburskoLucembursko Lucembursko0.64
MaďarskoMaďarsko Maďarsko1.33
Černá HoraČerná Hora Černá Hora1.91
NěmeckoNěmecko Německo1.57
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko1.48
NorskoNorsko Norsko2.03
PolskoPolsko Polsko2.30
PortugalskoPortugalsko Portugalsko1.63
RumunskoRumunsko Rumunsko2.38
ŘeckoŘecko Řecko2.58
Severní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie1.27
SlovenskoSlovensko Slovensko1.86
SlovinskoSlovinsko Slovinsko1.20
Spojené královstvíSpojené království Spojené království2.43
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko1.16
TureckoTurecko Turecko1.91
USAUSA USA3.87

Odkazy

Reference

  1. ORTIZ-OSPINA, Esteban; ROSER, Max. Government Spending. Our World in Data. 2016-10-18. Dostupné online [cit. 2021-04-04]. 
  2. Vládní výdaje, procento HDP [online]. Mezinárodní měnový fond [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Archivovaná kopie. ekonomika-otazky.studentske.cz [online]. [cit. 2013-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-14. 
  4. SETH, Tushar. Economics Discussion [online]. 2014-07-30 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. KRAMER, Leslie. What Is Fiscal Policy?. Investopedia [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Report of the World Observatory on Subnational Government Finance and Investment. [s.l.]: OECD/UCLG, 2019. 109 s. Dostupné online. (anglicky) 
  7. PODATELNA@MFCR.CZ; TEL.ÚSTŘEDNA:+420 257 041 111; IČO: 00006947. Metodika predikce tvorby hrubého fixního kapitálu v ČR. Ministerstvo financí České republiky [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-18. 
  8. Research Australia. crm.researchaustralia.org [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  9. HERMAN, Helen Gregg and Bob. How Investments in Community Health Pay Off. www.beckershospitalreview.com [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Current health expenditure (% of GDP) | Data. data.worldbank.org [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  11. Interactive charts by the OECD. OECD Data [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Trump: What does the US contribute to Nato in Europe?. BBC News. 2020-07-30. Dostupné online [cit. 2021-04-18]. (anglicky) 
  13. Defense expenditures of NATO countries as a percentage of GDP 2020. Statista [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Iceland.svg
The Flag of Iceland.
  • Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
  • Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Health spending percent of GDP in G20 countries.svg
Autor: Yuasan, Licence: CC0
Health spending , as percent of GDP in OECD
IQuoteWeltEngl.PNG
Autor: Alex1011, Licence: CC BY-SA 3.0
Gross capital formation in % of Gross domestic product