Vedlejší místa v Beleriandu

Tento článek obsahuje abecední seznam méně významných míst objevujících se v Beleriandu, regionu z Tolkienova fiktivního světa. Děj odehrávající se v těchto místech je Tolkienem popisován především v Silmarillionu, Húrinových dětech či Nedokončených příbězích. Jelikož se drtivá většina zemí Beleriandu potopila při zkáze za války hněvu, zanikla značná část těchto míst právě na konci prvního věku.

Aelin-uial čili Soumračná jezera bylo bažinaté a močálovité místo v centrálním Beleriandu. Do Sirionu se zde vlévala řeka Aros, načež se Sirion zpomaloval a rozbíhal v mnoho ramen a posléze mizel pod hradbou kopců táhnoucích se od západu na východ zvanou Andram.^[1] U Soumračných jezer, která spadala pod doriathské kouzlo královny Melian, zjevil Ulmo Turgonovi s Finrodem sen, v němž je nabádal vybudovat skrytá města, která by odolala Morgothovu náporu.^[2]

Aelin-uial užívali elfové z Doriathu jako místo pro nejsnazší překročení mohutného Sirionu. Na svých cestách tudy prošli mimo jiné Beren, Morwen s Nienor a také Húrin.

Aeluin bylo chladné jezero nacházející se ve východní části Dorthonionu. Vody tohoto horského jezera prý posvětila samotná Melian. Po Dagor Bragollachu se zde před špehy Temného pána skrýval Barahir a jeho druhové. Sauron však lstí vypátral jejich útočiště a skřeti všechny muže kromě Barahirova syna Berena usmrtili.^[3]

Aglon čili Úzký průsmyk bylo místo mezi vysočinou Dorthonion a hornatým krajem okolo Himringu, které spojovalo jihozápadní Lothlann s jižněji položenou zemí Himlad. Tento strmý průsmyk, zvaný brána Doriathu, byl na západě nesmírně strmý a od severu ním vanul studený vítr. Za obležení Angbandu jej opevnili a se svým lidem střežili Fëanorovi synové Celegorm a Curufin.^[4]

Opevnění Noldor v Aglonském průsmyku bylo dobyto Morgothovými služebníky v roce 455 prvního věku za bitvy náhlého plamene. Celegorm, Curufin a další přeživší elfové poté uprchli do Nargothrondu. Jejich bratru Maedhrosovi se Aglon podařila na krátký čas znovu dobýt.^[5] Definitivně skřeti obsadili Aglonský průsmyk po drtivé porážce Morgothových nepřátel v Nirnaeth Arnoediad.

Amon Ereb čili Osamělý kopec se nacházel mezi východním cípem Andramu a řekou Gelion ve východním Beleriandu. Tento kopec se stal důležitým místem za první bitvy Beleriandských válek. Vůdce Nandor Denethor byl na Amon Erebu obklíčen a s většinou svého lidu pobit přesilou skřetů. Ossiriandští elfové se poté začali skrývat a byli známí jako Laiquendi, Zelení elfové.^[6]

Po porážce v Dagor Bragollachu se na Amon Ereb ke svým bratrům Amrodovi a Amrasovi uchýlil spolu z přeživšími z Thargelionu jejich bratr Caranthir. Obdrželi zde podporu od Zelených elfů a společně ubránili před náporem skřetů jihovýchodní Beleriand.^[5]

Amon Ethir čili Výzvědný pahorek byl strážným místem tři míle před branami Nargothrondu. Nechal jej zbudovat zakladatel skrytého města Finrod. Na Amon Ethiru proklel drak Glaurung Túrinovu sestru Nienor, která kvůli drakovu kouzlu zcela ztratila paměť.^[5]

Amon Gwareth byl pahorek ukrytý v údolí Tumladen uvnitř Okružních hor. Na něm nechal zbudovat své skryté sídlo Gondolin pozdější velekrál Noldor Turgon.^[7]

Amon Obel byl pahorkem, který se nacházel přibližně uprostřed brethilského lesa. Na Amon Obelu zbudoval Halethin lid své sídlo Ephel Brandir.^[8]

Amon Rûdh čili Holý vrch byl rudý kopec tyčící se v údolí mezi řekami Sirionem a Narogem. V hvězdných věcích v něm vybudovali své sídliště Drobní trpaslíci. Poslední tři z těchto trpaslíků, Mîma, Khîma a Ibuna objevil při svém putování Túrin a jeho družina. Túrin se svými muži využívali Mîmův dům v Amon Rûdhu jako skrýš před svými nepřáteli. Trpaslík však Húrinova syna zradil a nechal jej zajmout Morgothovými sluhy.^[9]

Anach byl průsmyk ležící mezi Ered Gorgoroth a Okružními horami, který spojoval severněji položenou vysočinu Dorthonion s Dimbarem. Po bitvě Nirnaeth Arnoediad vystavěli skřeti průsmykem Anach silnici, po níž jejich vojska rychleji pronikala do Dimbaru. Odtud pak Morgothovi sluhové ohrožovali střežené severní hranice království Doriath.^[10]

Andram čili Dlouhá zeď je název pro velký zlom táhnoucí se ze západu na východ napříč centrálním Beleriandem. Na západě si cestu skrz tuto překážu prorazila řeka Sirion. Východní cíp Andramu byl znám jako Ramdal tedy Konec zdi.^[1]

Androth byl název jeskyní v mithrimské pahorkatině, kde Šedí elfové vychovávali po bitvě nespočetných slz osiřelého Tuora.^[11]

Anghabar čili Železné kutání byl název železnorudného dolu nacházejícím se v severní části Okružních hor. Noldor z Gondolinu vedení Maeglinem zde získávali kvalitní tvrdé železo, z něhož vytvořili mnoho zbraní později užitých v bitvě Nirnaeth Arnoediad.^[12]

Annon-in-Gelydh tedy Noldorská brána byl název pro ukrytou chodbu v podzemním řečišti v západních pahorcích Dor-lóminu. Vedla tudy cesta jež ústila v Cirith Ninniachu. Annon-in-Gelydh vybudovali Turgonovi Noldor a při své pouti k moři tudy prošel Tuor.^[11]

Arossiach byl brod přes řeku Aros, který severně od Doriathu spojoval Dor Dínen s Himladem.

Balar byl název pro velkou zátoku nacházející se při ústí Sirionu jižně od Arvernienu a západně od Taur-im-Duinathu. Zároveň se tak jmenoval velký ostrov nacházející se v prvním věku v Balarské zátoce.

Balarská zátoka vznikla na počátku věků při válce Valar s Morgothem, když došlo k rozbouření moře Belegaeru.^[13] Při své pouti do Amanu stanuli elfové na západním pobřeží Beleriandu. Ulmo poté většinu z nich převezl na velkém ostrově na druhou stranu moře. Cíp tohoto ostrova se však zachytil v mělkém dně u ústí Sirionu, kde zůstal a byl znám jako ostrov Balar.^[14]

Elfové, kteří nenásledovali Ulma přes moře a raději zůstali na západním pobřeží Beleriandu byli známí jako Falathrim a jejich pánem se stal Círdan. Falathrim objevili v mělkých vodách Balarské zátoky množství krásných perel.^[15]

Ostrov Balar se v průběhu Beleriandských válek stal jedním z posledních bezpečných útočišť kam prchali Eldar a Edain před rozpínající se mocí Temného pána. Po dobytí přístavů Brithombar a Eglarest uprchnul na ostrov Balar Círdan a přeživší z jeho lidu. Z Balaru se Círdanovi plavci marně pokoušeli překonat Velké moře a doplout do Amanu pro odpuštění Valar. Žádnému z nich se to však nepodařilo.^[16]

Barad Eithel čili Studniční věž byla hlavní a největší pevnost hithlumských Noldor. Nacházela se na východní straně pohoří Ered Wethrin u ústí Sirionu, Eithel Sirion. Z této pevnosti střežili velekrálové Noldor Fingolfin i Fingon se svým lidem travnatou planinu Ard-galen.^[17]

Bitva Nirnaeth Arnoediad vypukla právě před pevností Barad Eithel, když Morgothův kapitán vylákal Gwindora a většinu Fingonova vojska k zbrklému útoku.^[18]

Brithiach byl jediný brod přes řeku Sirion nacházející se jižně od bažin Serech. Brithiach ležel v severním cípu Brethilského lesa.

Jméno této hluboké rokle přes řeku Teiglin v překladu znamená Jelení skok. Právě u Cabed-en-Arasu zabil Túrin draka Glaurunga.^[19] Poté, co se do rokle vrhla nešťastná Túrinova sestra Nienor, bylo místo známo jako Cabed Naeramarth čili Skok strašné sudby.^[20]

Cirith Ninniach čili Duhová rozsedlina byl název průrvy vedoucí od Annon-in-Gelydh skrz pohoří Ered Lómin k zálivu Drengist. Při svém útěku z Hithlumu tudy nepozorovaně uniknul Tuor.^[11]

Cirith Thoronath tedy Orlí soutězska byl průsmyk nacházející se vysoko v Okružních horách severně od skrytého města Gondolin. Po zkáze Gondolinu tudy prchali přeživší vedení Tuorem a Idril. V souboji s balrogem zde tehdy do propasti padl Glorfindel.^[21]

Crissaegrim byly horské štíty nacházející se v Okružních horách jižně od skrytého města Gondolin. Crissaegrim byly sídlem pána orlů Thorondora.^[22]

Dolmed čili Mokrá hlava byla hora v západní části pohoří Ered Luin, nacházející se mezi trpasličími městy Nogrod a Belegost.^[23]

Dor-Cúarthol tedy Země Luku a Přilby byl název pro území okolo hory Amon Rudh, které nějaký čas střežili Túrin s Belegem.^[24]

Dor Daedeloth čili Země stínu hrůzy bylo opevněné území při Ered Engrin okolo Morgothovi pevnosti Angband.^[23]

Dor-Dínen neboli Mlčenlivá země byl pustý kraj nacházející se mezi toky Esgalduiny a Arosu.^[1]

Jako Dor Firn-i-Guinar tedy Země mrtvých, kteří žijí byl označován kraj v Ossiriandu, kde se po svém návratu ze smrti usadili Beren a Lúthien.^[23]

Drengist byl záliv zaříznutý mezi země Lammoth a Nevrast. Drengist prorážel štíty Ered Lómin a přes rozsedlinu Cirith Ninniach usnadňoval cestu z Hithlumu k moři. V ústí Drengistu v místě známém jako Losgar dal po připlutí do Středozemě Fëanor spálit ukradené lodě Teleri.^[25]

Echoriath tedy Okružní hory bylo pohoří obklopující skryté údolí Tumladen. Město Gondolin dal za štíty Echoriath zbudovat noldorský pán Thingol.^[26]

Eithel Ivrin tedy Studnice Ivrinu byl pramen řeky Narog nacházející se na jižní straně pohoří Ered Wethrin. Nacházelo se zde stejnojmenné vodopády a jezero díky jehož vodě se zde uzdravil Túrin.^[27]

Eithel Sirion neboli Studnice Sirionu bylo místo nacházející se přibližně v polovině hor Ered Wethrin. Na západním úbočí Hor Stínu zde pramenila nejdelší řeka Beleriandu Sirion. Na počátku prvního věku nechal u Eithel Sirionu zbudovat svou pevnost Barad Eithel Velekrál Noldor, Fingolfin.^[17]

Ephel Brandir doslova Brandirovo kruhové oplocení bylo opevněné sídliště Halethina lidu na kopci Amon Obel v lese Brethilu.^[28]

Ered Gorgoroth tedy Hory děsu se nacházely severně od království Doriathu a prokleté země Nan Dugortheb. Na sever od Hor děsu ležela vysočina Dorthonion. Pohoří získalo své jméno kvůli strašnému potomstvu pavoučice Ungoliant, které se usadilo na jejím úbočí.^[29] Příkré štíty Ered Gorgoroth tvořili jen těžko překročitelnou hradbu, přesto se tudy podařilo projít smrtelníku Berenovi.^[30]

Ered Lómin tedy Hory ozvěny^[17] nazývané též Ozvěnové hory^[31] či Pahorky ozvěn byly pohoří tvořící západní hranici Hithlumu. Na západ od Ered Lómin se nacházel přímořský Lammoth a nížinatý Nevrast. Přibližně v půli protínal štíty Ered Lómin záliv Drengist.^[32]

Ered Wethrin čili Hory stínu nebo též Stínové hory tvořili východní a jižní hranici Hithlumu. Na východ od nich se rozprostírala pláň Ard-galen, jižněji pak ležely země západního Beleriandu. Na východním úbočí Hor stínu v místě známém jako Eithel Sirion pramenila nejdelší řeka Beleriandu Sirion, který tekl okolo Ered Wethrin Sirionským průsmykem na jih. Na jižní straně Ered Wethrin u Ivrinských vodopádů pak pramenila řeka Narog. V Horách stínu pramenili též řeky Teiglin a Malduina.

Estolad neboli Tábořiště byl kraj nacházející se v severní části východního Beleriandu, na jih od lesa Nan Elmoth a východ od Doriathu. Po svém příchodu do Beleriandu se zde usadili první lidé vedení svými pány Bëorem a Marachem.^[33]

Haudh-en-Arwen čili Mohyla Paní v jazyce lidí Tur-Haretha byla mohyla navršená brethilskými muži po smrti jejich náčelnice Haleth.^[34]

Haud-en-Elleth tedy Mohyla elfské dívky byla mohyla nacházející se nedaleko brodů přes Teiglin, do které brethilští muži pohřbili elfskou dívku Finduilas, kterou krátce předtím usmrtili skřeti. Mohylu spolu s brethilskými válečníky bránil Túrin a skřeti se tomuto místu dlouho vyhýbali.^[8] Zde se Túrin později setkal se svou sestrou Nienor.^[35]

Haudh-en-Ndengin čili Pahorek zabitých nazývaný také Haudh-en-Nirnaeth neboli Pahorek slz na Morgothův příkaz po bitvě Nirnaeth Arnoediad vytvořili skřeti. Pahorek vyrostl uprostřed planiny Anfauglith navršením všech mrtvých těl a zbraní, které brzy zarostla vysoká zelená tráva.^[36]

Helevorn čili Černé sklo bylo jezero ležící na severu Thargelionu, jižně od hory Rerir. Se svým lidem se okolo jezera Helevornu usadil Caranthir.^[37]

Himring tedy Stále chladný byl kopec, který se nacházel v jinak vcelku rovinatém kraji mezi Východním Beleriandem a Lothlannem, odkud byly země Beleriandu nejsnázeji napadnutelné. Himring se stal sídlem nejstaršího Fëanorova syna Maedhrose, který odtud ovládal oblast známou jako Maedhrosova marka.^[37]

Iant Iaur čili Starý most byl kamenný most přes řeku Esgalduinu na severní hranici Doriathu.^[38]

Ladros byl kraj nacházející se severovýchodně od vysočiny Dorthonion. Tuto zemi věnovali noldorští králové lidem z Bëorova domu.^[39]

Lammoth čili Velká ozvěna byl přímořský kraj ležící severně od zálivu Drengist. Od západněji položeného Hithlumu jej oddělovaly štíty Ered Lómin. Při svém útěku z Valinoru zde o ukradené silmarily zápasili Morgoth a pavoučice Ungoliant. Téměř přemožěný Morgoth zde vydal strašný výkřik, načež mu na pomoc přispěchali jeho balrogové. Výkřik Temného pána však v kraji navždy zůstal a země po něm později získala své jméno.^[40]

Linaewen neboli Jezero ptáků byl název velkého jezera nacházejícího se uprostřed nížinného Nevrastu.^[41]

V místě známém jako Losgar nacházejícím se při ústí zálivu Drengist dal Fëanor po svém připlutí do Středozemě spálit ukradené lodě Teleri.^[25]

Lothlann čili Širý a prázdný byl rozlehlý kraj ležící severně od Maedhrosovy marky. Země Beleriandu byly ze severu nejsnázeji napadnutelnéprávě přes planiny Lothlannu.^[4]

Mithrim bylo jméno velkého jezera ve východním Hithlumu. Stejně byl pojmenován také okolní kraj a pohoří, které Mithrim oddělovaly od západněji položeného Dor-lóminu.

Neldoreth byl les tvořící severní část království Doriath. Od jižněji položeného lesa Regionu jej odděloval tok řeky Esgalduiny. Řeka Mindeb pak Neldoreth oddělovala od země Dimbar a lesa Brethilu ležících západněji.

Region byl les tvořící hlavní část království Doriath. Les se rozkládal především mezi řekami Egalduinou a Arosem. V severní části lesa se nacházel Menegroth, hlavní město království.

Rerir byla hora nacházející se v severní části Ered Luin. Jižně od hory se nacházelo jezero Helevorn. U hory pramenila řeka Větší Gelion.^[4]

Sarn Athrad tedy Kamenitý brod bylo místo, kde trpasličí silnice vedoucí z Ered Luin překračovala tok řeky Gelion.^[42] V bitvě u Sarn Athradu rozprášilo elfské vojsko vedené Berenem nogrodské trpaslíky vracející se s uloupeným pokladem z Menegrothu.^[43]

Serech byl název velké bažiny nacházející se severně od Sirionského průsmyku při ústí říčky Rivilu do Sirionu.^[44]

Talath Dirnen nazývaná Střežená pláň bylo území rozlehající se mezi řekami Narog a Sirion. Tato oblast spadala do Nargothrondské říše. Nargothrondští elfové měli na Střežené pláni množství ukrytých věží a oblast bývala plná jejich lučištníků.^[45]

Taras byla hora nacházející se na západním výběžku Nevrastu. Na zdejší pobřeží přicházel Ulmo s Ossëm a v okolí hory žilo mnoho Sindar. Po návratu Noldor se u hory Taras usadil Turgon se svým lidem. Noldor vybudovali pod horou Taras své sídlo Vinyamar, které opustili po odchodu do Gondolinu.^[41]

Taur-en-faroth byla vysočina nacházející se přibližně v centru Západního Beleriandu. Protékala zde rychlá řeka Narog, nad níž si zbudoval své skryté sídlo Finroda Felagunda Nargothrond.

Taur-im-Duinath neboli Les mezi řekami bylo jméno rozsáhlého divokého kraje nacházejícího se mezi řekami Sirion a Gelion jižně od pásu Andram.^[4]

Tol Galen tedy Zelený ostrov ležel v řece Adurant v Ossiriandu. Po svém návratu ze smrti zde dožili Beren a Lúthien.^[46]

Tumhalad bylo údolí sevřené mezi řekami Narog a Ginglith. V roce 495 prvního věku zde vojsko vedené drakem Glaurungem rozdrtilo vojsko nargothrondských elfů. Padnul zde i mimo jiné i pán Nargothrondu Orodreth.

Tumladen tedy Široké údolí se nacházelo za pásem Okružních hor. Uprostřed Tumladenu, na jehož místě kdysi bývalo jezero, si noldorský pán Turgon vystavěl své ukryté město Gondolin.^[47]

Vinyamar čii Nové sídlo bylo město nacházející se na počátku prvního věku na západním pobřeží Nevrast při hoře Taras. Před vystavěním Gondolinu zde se svým lidem sídlil noldorský pán Turgon. Po Turgonově odchodu Vinyamar zpustnul. Prošel tudy teprve až smrtelník Tuor.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minor places in Beleriand na anglické Wikipedii.

• TOLKIEN, John Ronald Reuel, 2003. Silmarillion. Příprava vydání Christopher Tolkien; překlad Stanislava Pošustová. Praha: Mladá fronta. ISBN 80-204-0999-8. 
• TOLKIEN, John Ronald Reuel, 2009. Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě. Příprava vydání Christopher Tolkien; překlad Stanislava Pošustová-Menšíková. Praha: Argo. ISBN 978-80-257-0193-5. 

• Beleriand