Veenendaal
Veenendaal | |
---|---|
(c) Henk Monster, CC BY 3.0 Nová radnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 52°1′ s. š., 5°33′ v. d. |
Nadmořská výška | 6 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | Nizozemsko |
provincie | Utrecht |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 19,81 km² |
Počet obyvatel | 65 200 (2018) |
Hustota zalidnění | 3 342 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Piet Zoon (od září 2017) |
Oficiální web | www |
info | |
Telefonní předvolba | +31 318 |
PSČ | 3900–3907 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veenendaal (nizozemsky Veenendaal, výslovnost: [veːnə (n) ˌdaːl]) je město ve středu Nizozemska, je součástí provincie Utrecht. Veenendaal má 65 200 obyvatel a má rozlohu 19,81 km² (z toho 0,17 km² je vodní plocha).
Historie
Historicky se v této oblasti rozprostíraly mokřady a po celá staletí se zde, stejně jako v mnoha oblastech v Nizozemsku, těžila rašelina. Na konci středověku se rašelina stále více využívala jako palivo místo dřeva. Původní obec vznikla v 16. století jako rašelinová kolonie, od které získala své jméno. Veen je holandské slovo pro rašelinu a dale pro údolí, takže doslovně název znamená "rašelinné údolí".
Industrializace a povodeň
Dne 5. března 1855 byl Veenendaal zasažen povodní. Vzhledem k tomu, že je město položeno v jedné z nejnižších částí oblasti Gelderse Vallei, voda sahala velmi vysoko. Většina lidí se ukrývala ve vysokém kostele na náměstí. Poté byli lidé převezeni do Utrechtu lodí a vlakem. Následně postiženou oblast navštívil král Vilém III. U příležitosti stého výročí byl v roce 1955 v ulici Kerkewijk odhalen památník obětem povodně. Katastrofa je rovněž připomínána v místním muzeu.
Když se město vzpamatovalo z katastrofy, začal se rozvíjet tabákový průmysl a obchod s vlnou, které se staly hlavními zdroji příjmů až do druhé světové války. Na začátku 60. let 20. století se zde rozjela výroba nákladních vozů GINAF (Van Ginkels Automobiel Fabriek). Tyto vozy se rovněž zúčastňují Rallye Dakar.
Příroda
V blízkosti Veenendaalu se nachází dva přírodní parky, Národní park Utrechtse Heuvelrug (100 km²) a Národní park De Hoge Veluwe (55 km²). Veenendaal získal v roce 1997 titul Evropské zelené město a v roce 2004 byl zvolen nejzelenějším městem v Nizozemí.
Stejně jako většina nizozemských měst je Veenendaal dobře přizpůsoben vysokému počtu cyklistů. Kolo je nejoblíbenějším dopravním prostředkem ve městě, cykloturistiku podporuje hustá síť cyklistických stezek. V roce 2000 získal Veenendaal titul Cyklistické město (Fietsstad).[1]
Obyvatelstvo
Po druhé světové válce byl Veenendaal stále malým městem s několika tisíci obyvatel. K podstatnému nárůstu obyvatel došlo přibližně v posledních padesáti letech. K 31. květnu 2018 žilo ve Veenendaalu 65 200 obyvatel, z čehož 31,5 % populace je do 24 let včetně. Nejpočetnější skupina obyvatel, a to 51,7 %, je ve věku 25–65 let, zatímco 16,8 % populace je ve věku 65 let nebo starší.
Pokud se týká vyznání, převažují zde obyvatelé s křesťanským náboženským přesvědčením – katolíci a protestanti. Veenendaal se nachází v tzv. Biblickém pásu (Bijbelgordel). V souladu s celonárodním trendem se od roku 1980 počet obyvatel s křesťanským (reformačním) vyznáním snižuje. Ve Veenendaalu jsou dvě mešity, mešita Nasser byla založena v roce 1979 obyvateli s marockým původem,[2] kteří tvoří 5,5 % obyvatelstva Veenendaalu.[3] Mešita Ihlas byla založena obyvateli s tureckým původem, tato skupina představuje 1,1 % populace Veenendaalu.
Kultura, pamětihodnosti
O historii města informují sbírky v muzeu Museum Veenendaal, dále je ve městě veřejná knihovna. Od roku 1988 zde působí divadlo Theater De Lampegiet, které má 558 míst a v nedávné době prošlo rekonstrukcí.
Ve městě se nachází řada kulturních památek, do tohoto seznamu patří například:
- Starý kostel – Oude Kerk – v historickém centru města
- Větrný mlýn De Nieuwe Molen – postaven v roce 1911 a v roce 2011 rekonstruován
- Větrný mlýn De Vriendschap – dřevěná osmiboká stavba na kamenné podezdívce. Byl postaven v roce 1872 a v roce 1995 kompletně obnoven.
- Restaurant De Markt (Markt 7) – budova v secesním stylu
- Brugkerk (Kerkewijk 18) – kostel
Školství, zdravotní péče a sport
Střední školy poskytující všeobecné středoškolské vzdělání
- Christelijk Lyceum Veenendaal (CLV)
- Christelijke Scholengemeenschap Veenendaal (CSV)
- Ichthus College
- Rembrandt College
Střední odborné vzdělávání
- ROC A12, tato škola poskytuje tzv. předprofesní přípravu
Zdravotní péče
Ambulantní klinika se nachází v části Kerkewijk. Nejbližší nemocnice Ziekenhuis Gelderse Vallei je ve městě Ege, jen 10 km od centra Veenendaalu.
Sport
Veenendaal má bohatý sportovní a klubový život, sportovní kluby se nacházejí v pěti sportovních parcích:[4]
- Tenisový park Veenendaal-West s tenisovým klubem Veenendaal-West (TVVW)
- Sportovní park Panhuis poskytuje zázemí fotbalovým klubům DOVO a GVVV, střeleckému klubu Princ Henrik a fotbalovému sdružení Unitas'48
- Tenisový park VTC s klubem Veenendaal Tennis Club (VTC)
- Sportovní park De Groene Velden s klubem stolního tenisu SKF, klubem De Merino, klubem Korfball SKF, klubem Jeu de Boules Les Sabots, fotbalovým klubem Veenendaal, fotbalovým klubem Panter, Touwtrekvereniging Veense Boys, hokejovým klubem VMHC Spitsbergen, autoklubem a Skeelerclub de Greb
- Sportovní park Spitsbergen s fotbalovým klubem VRC, softbalovým klubem Blue Socks, atletickým a tenisovým klubem Spitsbergen
Od roku 1985 se každoročně koná jednodenní cyklistický závod s názvem Veenendaal – Veenendaal Classic.
Silniční doprava
Veenendaal leží v centru Nizozemska u dálnice A12 a silnice N233:
- dálnice A12 navazuje na dálnici A3 z Německa, pokračuje přes Arnhem – Veenendaal – Utrecht a končí v Haagu
- silnice N233 propojuje dálnice A12 a A15
Osobnosti
- Rob Barel (* 1957), triatlonista
- Yuri Landman (* 1973), skladatel experimentální hudby, pedagog, hudebník, který staví experimentální hudební nástroje
- Kees Stip (1913–2001), básník
- Stef Bos (* 1961), zpěvák
- DJ Jean (* 1968), DJ
- Headhunterz (* 1985 Veenendaal), vlastním jménem Willem Rebergen je nizozemský DJ a producent
- Roy Terschegget (* 1987), fotbalista
- Jamarro Diks (* 1995), fotbalový útočník, od ledna 2017 působící v klubu GVVV Veenendaal
Partnerské město
Galerie
Letecký pohled
- (c) Henk Monster, CC BY 3.0
Oude kerk – Starý kostel sv. Salvátora
Kostel Brugkerk
Větrný mlýn De Vriendschap
Dům v secesním stylu
Památník padlým ve 2. světové válce
Věž s hodinami v centru města – u radnice
Vila v eklektickém stylu
Domy v ulici Davidsstraat
GINAF na Rally Dakar 2010
Každoroční cyklistický závod
Národní park Utrechtse Heuvelrug
- (c) Henk Monster, CC BY 3.0
Vstup do Národního parku Hoge Veluwe s volně přístupnými koly
Bunkr – součást bývalého opevnění města
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veenendaal na nizozemské Wikipedii.
- ↑ Utrecht; Cycling City of the Netherlands?. BICYCLE DUTCH. 2016-04-18. Dostupné online [cit. 2018-11-19]. (anglicky)
- ↑ Moskee Nasser – Veenendaal. www.moskeenasser.nl [online]. [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Wetenswaardigheden, cijfers en statistieken over Veenendaal - Oozo.nl. www.oozo.nl [online]. [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Overzicht Sportparken - Sportservice Veenendaal. Sportservice Veenendaal. Dostupné online [cit. 2018-11-18]. (nizozemsky) Archivováno 24. 11. 2018 na Wayback Machine.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Veenendaal na Wikimedia Commons
- Národní park Utrechtse Heuvelrug
- Národní park De Hoge Veluwe
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Henk Monster, CC BY 3.0
Öld church"(oude kerk) Veenendaal center
(c) Henk Monster, CC BY 3.0
New townhall of Veenendaal at 11 March 2014
Autor: HenkvD, Licence: CC BY-SA 3.0
This is an image of rijksmonument number 511606
(c) Henk Monster, CC BY 3.0
Hoge Veluwe Schaarsbergen entrance with hundreds of free using white bikes at the end of October
Autor: Rasbak, Licence: CC BY-SA 3.0
Utrechtse heuvelrug bij Veenendaal
Flag of Veenendaal, in Utrecht province, the Netherlands.
(c) NoobX na projektu Wikipedie v jazyce nizozemština, CC BY-SA 3.0
Start van de Veenendaal-Veenendaal wielertocht op 15 april 2005. Start vanaf de Markt.
Coat of arms of Veenendaal Netherlands
Autor: HenkvD, Licence: CC BY-SA 4.0
This is an image of rijksmonument number 511609
Autor: HenkvD, Licence: CC BY-SA 3.0
This is an image of rijksmonument number 511610
Autor: Richardkw, Licence: CC BY-SA 3.0
John Grosman, 1951 beeld, + gedenkmuur
Autor: Quantum Decoherence (Quantum Decoherence), Licence: CC BY 2.0
Truck of the Dutch team in Rally Dakar 2010
Autor:
Michiel1972 using data from CBS.
Držitel autorských práv k tomuto souboru, Centraal Bureau voor de Statistiek, dovoluje jeho užití komukoli pro jakýkoli účel, za podmínky, že je držitel práv správně uveden. Další šíření, tvorba odvozených děl, komerční využití i všechna další užití jsou dovolena. | |
Uveďte autora:
Bron: © 2015, Centraal Bureau voor de Statistiek / Topografische Dienst Kadaster
|
Locator map showing municipality boundary of one of the 390 Dutch municipalities (as of 2016)
(c) Henk Monster, CC BY 3.0
Municipal building of Veenendaal with clock tower
Autor: HenkvD, Licence: CC BY-SA 3.0
This is an image of rijksmonument number 528623
Autor: Daan Noske / Anefo, Licence: CC0
Collectie / Archief : Fotocollectie Anefo
Reportage / Serie : [ onbekend ]
Beschrijving : Veenendaal 100 jaar watersnood herdenking
Datum : 5 maart 1955
Locatie : Utrecht, Veenendaal
Trefwoorden : herdenkingen, monumenten, onthullingen
Fotograaf : Noske, J.D. / Anefo
Auteursrechthebbende : Nationaal Archief
Materiaalsoort : Negatief (zwart/wit)
Nummer archiefinventaris : bekijk toegang 2.24.01.04
Bestanddeelnummer : 907-0003
Reacties Geplaatst door Maaike op 13 januari 2013 - 16:38.
Onthulling monument door de heer D. Sandbrink, dijkgraaf van het Dijkschap Grebbedijk; samen met Herman Jansen en Gerrit van Wijk, nakomelingen van slachtoffers van de watersnoodramp 1855. De heer G.C. van Stuijvenberg, waarnemend directeur van Gemeentewerken is de ontwerper van het monument. Het werd vervaardigd steenhouwerij Buddingh Trefwoorden: Watersnood 1855
Persoonsnamen: D. Sandbrink; Herman Jansen; Gerrit van Wijk