Velíz
Velíz | |
---|---|
Kostel Narození sv. Jana Křtitele na Velízi | |
Vrchol | 595 m n. m. |
Seznamy | Hory Křivoklátské vrchoviny |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Křivoklátská vrchovina |
Souřadnice | 49°56′43″ s. š., 13°53′19″ v. d. |
Hornina | křemenec |
Povodí | Berounka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vrch Velíz (595 m n. m.) se nachází nad vesnicí Kublov v okrese Beroun asi 20 km západně od Berouna na okraji křivoklátských lesů. Skrovný archeologický průzkum zde potvrdil nález výšinného sídliště nebo hradiště.[1] Dnes na jeho vrcholu stojí kostelík Narození svatého Jana Křtitele se hřbitovem. Blízko vrcholu vyvěrá pramen (jeho voda má v zimě i v létě stejnou teplotu) a kdysi zde bývala i skalka s jeskyní.
Již od počátku obecního zřízení v roce 1850 patří osada (samota) a vrch k obci Kublov. V roce 1850 je Velíz zmiňována jako osada (obec Kublov tehdy patřila k okresu Křivoklát), v roce 1930 jako samota (v okrese Rakovník), dnes patří Kublov i s Velízí k okresu Beroun.
Historie
Podle Kosmovy Kroniky české přivedli asi v roce 1003 Vršovci na Velíz zajatého přemyslovského knížete Jaromíra, připoutali k zemi a přes jeho nahé tělo za posměšků přeskakovali na koních. Byl zachráněn svou družinou, pro kterou do Prahy doběhl Jaromírův služebník Dovora (či Hovora), a která polomrtvého Jaromíra dopravila na Vyšehrad.[2]
Na paměť své záchrany údajně nechal kníže Jaromír postavit na Velízi kapli zasvěcenou svatému Janu Křtiteli. Roku 1037 kníže Břetislav kapli svěřil benediktinům, kteří si zde zřídili poustevnu a počátkem 14. století proboštství. To bylo za husitských válek v roce 1425[3] vypáleno, kostel byl v 18. století barokně přestavěn.[4] Je zde také hřbitov, na kterém je pochován mimo jiné Josef Leopold Zvonař, rodák z Kublova.
Kostel v 20. století obnovil a zrekonstruoval jáhen a akademický sochař Karel Stádník, který se o objekt také staral. Probíhají zde mše každou druhou sobotu od 17 hodin.
Geomorfologické zařazení
Velíz se nachází v Brdské oblasti, v geomorfologickém celku Křivoklátská vrchovina, podcelku Zbirožská vrchovina, okrsku Hudlická vrchovina a podokrsku Kublovská vrchovina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí[5].
Galerie
Vrch Velíz, pohled z Kopanin, vpravo ves Kublov
Portál kostela na Velízi
Moderní idol slovanského boha Velese na Velízi
Odkazy
Reference
Literatura
- Břetislav Balatka; Jan Kalvoda. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s. ISBN 80-7011-913-6.
- Michal Lutovský. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 432 s. ISBN 80-7277-054-3.
- Kateřina Sučková; Roman Abušinov. Staročeské hrady, Slovanská hradiště v Čechách. 1. vyd. Příbram: Kateřina Sučková, 2003. 240 s. (Kamenný klíč). ISBN 80-902348-9-5.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velíz na Wikimedia Commons
- Velis ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Kublov, okres Beroun. Idol boha Velese na Velízi z roku 2003.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Kublov, vrch Velíz (ČR) - Kostel sv. Jana Křtitele
Portál kostela na Velízi
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Kublov, okres Beroun. Kublov a vrch Velíz, pohled z úbočí vrchu Kopaniny.