Velasquita Ramírez

Velasquita Ramírez
královna leónská
Narození	963
Úmrtí	1035 (ve věku 71–72 let)
Pohřbena	Church of San Salvador in Deva, Gijón
Manžel	Bermudo II. Leónský
Potomci	Cristina Bermúdez
Otec	Conde Ramiro
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velasquita Ramírez (výslovnost: [βelaskita ramireθ]; † asi 1035) byla leónská královna jako manželka krále Bermuda II. Leónského a matka infantky Cristiny Bermúdez, manželky Ordoña Ramíreze.

Rodinný původ Velasquity je nejistý. Nápis na kameni v kostele v Devě ji jednoduše nazývá filia Ranimiri („dcera Ramira“).^[1][2] Manuel Risco, španělský historik z 18. století, věřil, že byla dcerou krále Ramira II. Leónského,^[1] ale Velasquita se ve středověkých listinách nikdy neobjevuje jako filia Ranimiri regis,^[2] což v té době bývalo zvykem. Moderní historici tuto příbuznost odmítají a domnívají se, že se mohla narodit Ramiru Menéndezovi, synovi hraběte Hermenegilda Gonzáleze a Muniadony Díaz, a jeho manželce Adosindě Gutiérrez, dceři hraběte Gutiera Menéndeze.^[1] To by bylo v souladu s dokumentem z 5. ledna 999, ve kterém Bermudo uvádí Gonzala Betóteze, otce hraběte Hermenegilda, jako svého (pra)děda.^{[1][pozn. 1]}

Za Bermuda II. se provdala mezi rokem 980 a 11. říjnem 981,^[1] když se oba poprvé objevili spolu, rok před počátkem Bermudovy vlády,^[1] v daru galicijského hraběte Menenda Menéndeze klášteru San Xulián de Samos, ve kterém je Bermudo potvrzen jako Veremudus, prolix Ordonius rex a Velasquita jako uxor ipsius.^[2]

Naposledy se spolu objevili na konci roku 988 a Velasquita byla pravděpodobně zavržena o rok později v roce 989.^[1] V roce 991 král Bermudo a jeho druhá manželka Elvíra García poprvé společně potvrdili chartu.^[1] Velasquita odešla od dvora a se svou dcerou Cristinou se usadila v Oviedu a stala se jeptiškou v klášteře San Pelayo,^[1] jehož abatyší byla v té době královna vdova Teresa Ansúrez. Medievalistka Margarita Torres věří, že Velasquita a Teresa plánovaly a podporovaly sňatek Cristiny, dcery Velasquity, s Teresiným vnukem Ordoñem Ramírezem, čímž se propojily s oběma královskými liniemi.^[3] Velasquita se objevuje 14. března 996 v klášteře San Pelayo a potvrzuje dar svého bývalého manžela, krále Bermuda a jeho druhé manželky Elvíry.^[2] V roce 1024 byla také přítomna a potvrdila listinu, podle níž její dcera Cristina, již ovdovělá, založila klášter Cornellana, kam nakonec odešla do důchodu.^[2]

Král Bermudo měl s Velasquitou jedno známé dítě, Cristinu Bermúdez, která se provdala za infanta Ordoña Ramíreze, syna rivala svého otce Ramira III. Leónského a Sanchy Gómez.^{[pozn. 2]}

Velasquita byla babičkou Alfonsa Ordóñeze, Aldonzy (nebo Ildoncie) Ordóñez († po 1056), Ordoña Ordóñeze (významného velmože a alféreze Ferdinanda I. Leónského a Kastilského) a Pelay Ordóñez, známé jako „Doña Palla“.

Přesné datum Velasquitiny smrti není známo, ale pravděpodobně to bylo mezi lety 1028 a 1035.^[1] Podle tradice byla pohřbena v klášteře San Salvador de Deva v Asturii,^[2] který založila před rokem 1006 a 29. srpna téhož roku darovala Oviedské katedrále spolu s dalšími nemovitostmi, jako jsou kláštery Santa Cruz, San Juan de Abonio a kostel San Martín de Salas.^[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Velasquita Ramírez na anglické Wikipedii.

• CALLEJA PUERTA, Miguel. El conde Suero Vermúdez, su parentela y su entorno social: La aristocracia asturleonesa en los siglos XI y XII. Oviedo: KRK Ediciones, 2001. ISBN 84-95401-68-1. (španělsky) 

• Seznam leónských královských chotí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velasquita Ramírez na Wikimedia Commons