Velešínská pahorkatina
Velešínská pahorkatina | |
---|---|
Pohled na Věncovu horu (vzadu) od vesnice Plešovice (v popředí) | |
Nejvyšší bod | 652 m n. m. (Věncova hora) |
Rozloha | 139,25 km² |
Nadřazená jednotka | Kaplická brázda |
Sousední jednotky | Rožmberská vrchovina, Chvalšinská kotlina, Blanský les, Křemžská kotlina, Buglatská vrchovina, Blatská pánev, Strážkovická pahorkatina, Bujanovská sníženina |
Podřazené jednotky | Korosecká vrchovina, Kamenoújezdská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | rula, svor, žula |
Povodí | Vltava |
Souřadnice | 48°51′5″ s. š., 14°26′29″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velešínská pahorkatina je geomorfologický okrsek s rozlohou 139,25 km² v severní části Kaplické brázdy. Pahorkatina má plochý povrch skloněný od jihu k severu, do nějž je zaříznuto kaňonovité údolí Vltavy.[1] Jedná se o dvanáct kilometrů širokou, výše zdviženou zemskou kru (hrásť) mezi sníženinou Českobudějovické pánve na severu a Bujanovskou sníženinou na jihu, od nichž je oddělena zlomovými svahy. Výraznými zlomovými svahy je ohraničena rovněž na západě, kde sousedí s Blanským lesem, Buglatskou vrchovinou a Rožmberskou vrchovinou. Východní ohraničení tvoří údolí Malše, za nímž navazuje Strážkovická pahorkatina.
Geomorfologické podokrsky
- Korosecká vrchovina
- Kamenoújezdská pahorkatina
Geologická stavba
Velešínská pahorkatina je složená z pruhů granulitů, ortorul, pararul, svorových rul a kaplických svorů s ostrůvky dioritů. V severní části se vyskytují zbytky neogénních usazenin, které jsou považovány za doklad dřívějšího odvodňování prolomu k jihu do povodí Dunaje.
Reference
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Velešínská pahorkatina, s. 478.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velešínská pahorkatina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jan Kameníček, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na Plešovice od západu. Nejvyšší hora na pozadí je Věncová hora (651 m).