Velešínská pahorkatina

Velešínská pahorkatina
Pohled na Věncovu horu (vzadu) od vesnice Plešovice (v popředí)
Nejvyšší bod	652 m n. m. (Věncova hora)
Rozloha	139,25 km²
Nadřazená jednotka	Kaplická brázda
Sousední jednotky	Rožmberská vrchovina, Chvalšinská kotlina, Blanský les, Křemžská kotlina, Buglatská vrchovina, Blatská pánev, Strážkovická pahorkatina, Bujanovská sníženina
Podřazené jednotky	Korosecká vrchovina, Kamenoújezdská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Horniny	rula, svor, žula
Povodí	Vltava
Souřadnice	48°51′5″ s. š., 14°26′29″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velešínská pahorkatina je geomorfologický okrsek s rozlohou 139,25 km² v severní části Kaplické brázdy. Pahorkatina má plochý povrch skloněný od jihu k severu, do nějž je zaříznuto kaňonovité údolí Vltavy.^[1] Jedná se o dvanáct kilometrů širokou, výše zdviženou zemskou kru (hrásť) mezi sníženinou Českobudějovické pánve na severu a Bujanovskou sníženinou na jihu, od nichž je oddělena zlomovými svahy. Výraznými zlomovými svahy je ohraničena rovněž na západě, kde sousedí s Blanským lesem, Buglatskou vrchovinou a Rožmberskou vrchovinou. Východní ohraničení tvoří údolí Malše, za nímž navazuje Strážkovická pahorkatina.

• Korosecká vrchovina
• Kamenoújezdská pahorkatina

Velešínská pahorkatina je složená z pruhů granulitů, ortorul, pararul, svorových rul a kaplických svorů s ostrůvky dioritů. V severní části se vyskytují zbytky neogénních usazenin, které jsou považovány za doklad dřívějšího odvodňování prolomu k jihu do povodí Dunaje.

• Geomorfologické členění Šumavské hornatiny

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velešínská pahorkatina na Wikimedia Commons