Velemlok čínský

Velemlok čínský
Velemlok čínský
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Verbata)
Třída	obojživelníci (Amphibia)
Řád	ocasatí (Caudata)
Čeleď	velemlokovítí (Cryptobranchidae)
Rod	velemlok (Andrias)
Binomické jméno
Andrias davidianus Blanchard, 1871
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velemlok čínský (Andrias davidianus) je největší mlok na světě. Dosahuje výjimečně délky až 180 cm. Žije v čínských potocích a jezerech. Je kriticky ohrožený, protože ubývá jeho přirozeného prostředí a protože je loven člověkem na maso.^[2]

Velemlok čínský má velkou hlavu a malé oči. Je zbarven do černé barvy. Živí se hmyzem, žábami a rybami. Má velmi špatný zrak, ale má smyslový orgán, táhnoucí se od hlavy až k ocasu a je citlivý na jakékoli vibrace. Průměrný velemlok čínský váží 25–30 kg a měří 1,15 m. Samice kladou až 500 vajíček, která uchovávají v dutinách. Podobný je velemlok japonský.

V roce 2019 genetické analýzy vzorků z živých i konzervovaných uhynulých exemplářů potvrdily předchozí domněnky a ukázaly, že velemlok čínský v původním pojetí zahrnuje tři odlišné druhy, které se rozdělily již před 3,1 až 2,4 milionu let a mají odlišná teritoria výskytu:

• Velemlok čínský (Andrias davidianus) (Blanchard, 1871), rozšířený kolem severní části řeky Jang-c’-ťiang (Sečuánsko)
• Velemlok (Andrias sligoi) (Boulenger, 1924), s výskytem u Perlové řeky (Nanling, provincie An-chuej)
• Velemlok (Andrias jiangxiensis), s výskytem ve Žlutých horách.

Za největšího mloka a zároveň největšího recentního obojživelníka je v současnosti považován velemlok Andrias sligoi.^[3][4][5]

Velemlok čínský je v zajetí vidět jen na pár místech na světě: pět velemloků je v USA (Zoo Atlanta, Cincinnati Zoo, Saint Louis Zoological Park). Další jsou také v několika čínských parcích a zoologických zahradách.^[6] V Evropě je podle databáze Zootierliste chován v pouhých jedenácti zoo. V Česku je k vidění v Zoo Praha, kde mají tato zvířata vlastní pavilon.

Zoo Praha chovala tento druh již v letech 1952–2001, ale zvířata byla umístěna na Přírodovědecké fakultě UK. Současní jedinci byli přivezeni v letech 2012 až 2014. Někteří z nich pocházeli z chovné stanice v Koreji, další ze zoo v rakouském Schmidingu či z německého Berlina.^[7] Na počátku roku 2018 tak bylo v zoo chováno 18 jedinců^[8], včetně samce Karla, největšího velemloka v Evropě.^[9]

Velemloky je možné vidět ve speciálním samostatném pavilonu Velemlokárium v dolní části zoo, který nemá ve světě obdoby. Stavba za 23,6 mil. Kč probíhala v letech 2012–2014. Ke slavnostnímu otevření došlo 31. května 2014. V pavilonu je snaha představit biotop a oblast výskytu tohoto druhu, a tak je součástí pavilonu i expozice pro chřestýšovce mangšanské a želvy dlaždicovité, které vystavuje Zoo Praha jako jediná v Evropě. Zároveň je poukázáno na inspiraci Karla Čapka těmito obojživelníky, když psal Válku s mloky. Tento literární počin je možné si v pavilonu poslechnout v audioverzi namluvené Jiřím Lábusem.^[10]

V roce 2012 se stopa velemloka čínského stala jednou z pěti stop tehdy nového loga. Její využití odkazuje na širší historicko-kulturní souvislosti, např. výše zmíněné dílo Válka s mloky.^[11]

• 
  Velemlok čínský v Zoo Praha
• 
  Velemlok čínský v Zoo Praha

• Obrázky, zvuky či videa k tématu velemlok čínský na Wikimedia Commons
• Taxon Andrias davidianus ve Wikidruzích