Velemyšleves (zámek)
| Velemyšleves | |
|---|---|
 Sýpka se silem v zámeckém areálu | |
| Základní informace | |
| Sloh | secesní |
| Výstavba | před r. 1543 (tvrz[pozn. 1]) |
| Přestavba | po r. 1648 (barokní zámek), po r. 1885 (secesní) |
| Zánik | 1989 |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | páni z Velemyšlevse, Hochhauzerové z Hochhauzu, Černínové z Chudenic, Chomutovská jezuitská kolej, královská komora, Dobrauerové z Treuenwaldu, Horští z Horskyfeldu, Zulegerové |
| Poloha | |
| Adresa | Velemyšleves,  Česko |
| Souřadnice | 50°24′7″ s. š., 13°33′43″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Velemyšleves (zámek) Velemyšleves (zámek), Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42570/5-1466 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Velemyšleves stával v obci Velemyšleves nad říčkou Chomutovkou. Od roku 1958 je zámecký areál chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
První tvrz
První tvrz stála na konci pozdější zámeckého parku a pravděpodobně byla založena ve 14. století. Máme o ní velmi málo informací, protože se z ní dochovalo pouze značně poškozené tvrziště s rozměry horní plošiny 6 × 7 metrů.[2] Na základě archeologického průzkumu v letech 1987 a 1995[zdroj?] se pravděpodobně jednalo o tvrz opevněnou vodním příkopem.[2]
Druhá tvrz
Druhá tvrz byla vystavena na místě zámku a poprvé je zmiňována roku 1543, kdy si ji Mikuláš z Velemyšlevse nechal zapsat do zemských desk. V držení rodu z Velemyšlevse byla tvrz do roku 1579, kdy ji odkoupil Jiřík Hochhauzer z Hochhauzu. Hochhauzerové z Hochhauzu přišli o tvrz po Bílé hoře na základě částečné konfiskace majetku. Roku 1623 ji odkoupil Humprecht Černín z Chudenic, ovšem vzápětí byla předána chomutovské jezuitské koleji. Za třicetileté války tvrz zpustla.[3]
První zámek
Za vlastnictví jezuitů byl na místě tvrze postaven barokní zámek. V majetku jezuitů bylo panství do roku 1773, kdy došlo ke zrušení řádu a zámek přešel do vlastnictví královské komory.[3] Roku 1798 uvažoval o koupi zámku cisterciácký klášter v Oseku, ale obchod se neuskutečnil.[zdroj?] Roku 1807[2] nebo 1813[3] odkoupil zámek lounský měšťan Václav Beníško. Jeho syn Jan Beníško roku 1822 zámek odprodal chomutovskému purkmistru Jakubovi Dobrauerovi z Treuenwaldu. Dalším majitelem se roku 1868 stal František Horský z Horskyfeldu, který jej odkoupil od Eduarda Dobrauera z Treuenwaldu. Roku 1885 zámek odkoupili Kryštof a Karel Zulegerovi.[2]
Druhý zámek
Starý zámek byl po roce 1885 přestavěn rodem Zulegerů v novobarokním slohu.[2] Jednalo se o dvoukřídlou jednopatrovou budovu s věží v průčelí a balkonem. Zulegerové vlastnili zámek do roku 1935, kdy jej koupil Josef Nejedlý. V roce 1939 se novým vlastníkem stala berlínská společnost Deutsche Ansiedlungsgesellschaft. Roku 1945 přešel zámek do rukou státu, od roku 1950 patřil pod státní statek a sloužil jako ubytovna.[3] Chátrající zámek byl zbořen roku 1989.
Odkazy
Poznámky
- ↑ bráno od druhé tvrze, první stávala v jiných místech
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-25]. Identifikátor záznamu 154764 : Zámek, z toho jen: hospodářské budovy, park. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Svazek 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Velemyšleves, s. 564–567.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Velemyšleves – zámek, s. 496.
Literatura
- ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Velemyšleves, s. 564–567.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Velemyšleves na Wikimedia Commons - Zámek na zanikleobce.cz
- Zámek na castles.cz Archivováno 13. 10. 2009 na Wayback Machine.
- Zámek na stránkách obce Velemyšleves Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine.
- První tvrz na hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic