Veletice

Veletice
Usedlost čp. 36
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Holedeč
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°17′48″ s. š., 13°34′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	86 (2021)[1]
Katastrální území	Veletice (4,67 km²)
PSČ	439 31
Počet domů	58 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Veletice
Další údaje
Kód části obce	40932
Kód k. ú.	640930
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veletice jsou vesnice, část obce Holedeč v okrese Louny. Nachází se asi 2 km severovýchodně od Holedeče. Prochází tudy železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 86 obyvatel.

Veletice je také název katastrálního území o rozloze 4,67 km².^[3]

Historie

První písemná zmínka o vsi v podobě přídomku pochází z roku 1340.^[4] Tehdy na kupní smlouvě mezi augustiniány z Roudnice a vladyky z Blahotic vystupuje šlechtic Bohunek z Veletic. Vladykové s přídomkem "z Veletic" se naposledy v písemných pramenech připomínají v roce 1466, pak se z historie ztrácejí. Veletice byly založeny při Blšance jako ulicová vesnice. Při západní části komunikace procházející vsí ležel vrchnostenský dvůr s tvrzí. Od začátku 16. století na ní sídlili příslušníci rodu Sekerků ze Sedčic.^[5] To trvalo až do roku 1623. Tehdy byly Veletice konfiskovány Bedřichu Sekerkovi, který se aktivně zúčastnil stavovského povstání. Od královské komory je koupil Jan Kryštof svobodný pán z Paaru, který byl dědičný poštmistr ve Štýrsku^[6] a postupně tento titul získal i pro Čechy, Slezsko a Uhry. Veletice se tak načas staly součástí panství Měcholupy, které bylo rovněž v rukou Paarů. V roce 1750 koupil Veletice se Stránkami hrabě Leopold Clary-Aldringen a připojil je k panství Dobříčany, kde zůstaly až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1849.

Ve vsi se už od období raného novověku pěstoval chmel, Veletice patřily do žatecké chmelařské oblasti. Roku 1878 zde byla v čp. 2 zřízena jednotřídní škola, hasičský sbor vznikl roku 1899. Zhruba od poloviny 17. století se Veletice postupně poněmčovaly. Při sčítání lidu roku 1921 se z 372 obyvatel k české národnosti přihlásilo jen 14 osob. V průběhu roku 1946 bylo z Veletic odsunuto 269 Němců. Nahradili je přídělci z řad volyňských Čechů a osídlenců z vnitrozemí, kteří co do počtu přídělů lehce převažovali (28:20).^[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 372 obyvatel (z toho 174 mužů), z nichž bylo čtrnáct Čechoslováků, 356 Němců a dva cizinci. Kromě pěti židů, pěti příslušníků jiných nezjišťovaných církví a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.^[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 394 obyvatel: 38 Čechoslováků, 353 Němců a tři cizince. V náboženské struktuře převažovali katolíci, ale žilo zde také šestnáct evangelíků, jeden člen jiných církvi a tři lidé bez vyznání.^[9]

Pamětihodnosti

• Venkovská usedlost čp. 36.^[11]
• Kaplička postavená před rokem 1835, kdy je uvedena na seznamu kaplí a křížů Litoměřické diecéze.

Rodáci

• Adolf Seifert (1826–1910), lékař a historik Žatce
• Carl Schlimp (1834–1901), architekt

Galerie

• 

  Železniční zastávka

• 

  Náves

• 

  Kaplička

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Veletice na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Veletice na webu ČÚZK