Veletržní palác

Veletržní palác v Holešovicích
Veletržní palác v Holešovicích
Veletržní palác v Holešovicích
Účel stavby

V současné době sídlo Národní galerie v Praze

Základní informace
SlohFunkcionalismus
ArchitektiJosef Fuchs a Oldřich Tyl
Výstavba19251928
MateriályZdivo, sklo, železo
Současný majitelNárodní galerie v Praze
Poloha
AdresaDukelských hrdinů 530/47
Praha 7, Holešovice
170 00  Praha 7, Holešovice, ČeskoČesko Česko
UliceVeletržní, Dukelských hrdinů, Heřmanova a Veverkova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky40980/1-1804 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veletržní palác je budova v pražských Holešovicích, jedna z prvních a největších funkcionalistických staveb Prahy. Byla určená pro konání veletrhů, později byla sídlem podniků zahraničního obchodu.

Veletržní palác je dnes sídlem Národní galerie v Praze, která v něm má umístěnou stálou expozici Umění 20. a 21. století a další výstavní prostory. Budova je od roku 1958 nemovitou kulturní památkou.[1]

Historie

Areál nemovitostí 200/VII a 530/VII v Holešovicích-Bubnech koupilo stavební družstvo PVV od firmy Melichar-Umraht a spol., a.s. za částku 6.700.000 Kč. O ceně bylo jednáno několik měsíců. Původně byla za objekty požadována částka 29 milionů Kč. Na pozemku 200 byla budova zrušené a zastavené továrny.

Bývalá slévárna a továrna hospodářských strojů Antonína Reissenzahna 1850-1903.

Palác vznikl podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla z architektonické soutěže; postaven byl v letech 19251928. S podlahovou plochou asi 13 500 m2 byl v té době největší stavbou tohoto typu na světě.[2] Tehdy sloužil společnosti Pražské vzorkové veletrhy.

Od října 1941 byl blízký areál tzv. Radiotrhu (nazývaný také Nové výstaviště, stál při Veletržní ulici naproti Veletržnímu paláci, dnes zde stojí komplex Parkhotelu) používán nacistickými okupanty jako shromaždiště pro židovské občany Čech a Moravy před transportem do koncentračních táborů. [3]

Po druhé světové válce se palác stal sídlem několika společností zabývajících se zahraničním obchodem (Tuzex, Strojimport aj).

Požár paláce

Do historie budovy se výrazně zapsal 14. srpen 1974, kdy byla téměř zničena obrovským požárem, jehož likvidace trvala do 20. srpna.[4] V roce 1976 bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci. Ta pokračovala velmi pomalu; teprve v 90. letech 20. století byla budova kompletně opravena.

Využití paláce

Expozice Národní galerie

V roce 1976 získala budovu Národní galerie v Praze, která se pak účastnila její rekonstrukce.[2] V současnosti slouží Veletržní palác jako prostor pro stálou expozici Umění 20. a 21. století – sbírka moderního a současného umění.

Stěžejní je zde expozice výtvarného umění: jak českého, tak zahraničního.[5] Ve stálé expozici má díla světových umělců jako např. Mucha, Picasso, Monet nebo Van Gogh.[6] Ve 3 patrech na ploše 13 500 m² jsou však vystaveny exponáty nejen z oblasti výtvarného umění, ale také z architektury a nábytku, v menší míře i fotografie, designu a scénografie. Celkem je zde přes 2 000 objektů.

  • 5. patro – krátkodobé výstavy
  • 4. patro – Česká moderna I, 1890–1930
  • 3. patro – Česká moderna II, 1900–1930, Francouzské umění 19. a 20. století
  • 2. patro – Česká moderna III (od roku 1930), České současné umění
  • 1. patro – Mezinárodní umění 20. a 21. století, krátkodobé výstavy
  • mezanin a přízemí – krátkodobé výstavy

Ostatní

Fotogalerie

Reference

  1. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav, 2003-2008 [cit. 2009-01-03]. Kapitola Veletržní palác. Dostupné online. 
  2. a b Památky [online]. Pražská informační služba, 2008-11-21 [cit. 2014-04-24]. Kapitola Veletržní palác. Dostupné online. 
  3. Archivovaná kopie. iwitness.usc.edu [online]. [cit. 2021-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-27. 
  4. http://www.pozary.cz/clanek/1954-37-let-od-pozaru-veletrzniho-palace/ Popis požáru veletržního paláce na Požáry.cz
  5. Národní galerie v Praze - Veletržní palác [online]. Národní galerie [cit. 2009-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-17. 
  6. VELETRŽNÍ PALÁC - STÁLÁ EXPOZICE
  7. http://www.studiohrdinu.cz

Literatura

  • MOUTVIC, Miroslav. Pražské vzorkové veletrhy 1920-1951. Praha: Scriptorium, 2000. 179 s. ISBN 80-86197-17-4. 
  • MARGOLIUS, Ivan. Trade Fair Palace, Prague 1924-28, Newsletter, The Friends of Czech Heritage, no. 22, Winter/Spring 2020, s. 4 - 5. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Praha Veletržní palác východ.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Veletržní palác, Praha 7 - Holešovice, východní pohled
Praha Veletržní palác hala2.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Hala Veletržního paláce, Praha 7 - Holešovice
Praha Veletržní palác expo.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Volné exponáty před Veletržním palácem, Praha 7 – Holešovice. Vpředu "socha" od Karla Nepraše.
Praha Veletržní palác jih.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Veletržní palác, Praha 7 - Holešovice, jižní pohled
Pestrý týden 1928 Veletržní palác.jpg
Veletržní palác v době dokončení (reklamní strana, Pestrý týden 1928)
Praha Veletržní palác hala3.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Hala Veletržního paláce, Praha 7 - Holešovice