Velichov

Velichov
Ulice ke kostelu
Ulice ke kostelu
Znak obce VelichovVlajka obce Velichov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOstrov
Obec s rozšířenou působnostíOstrov
(správní obvod)
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel502 (2023)[1]
Rozloha2,35 km²[2]
Katastrální územíVelichov
Nadmořská výška348 m n. m.
PSČ363 01
Počet domů122 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVelichov 13
363 01 Ostrov
velichov@volny.cz
StarostkaIng. Markéta Sinkulová Moravcová
Oficiální web: www.velichov.cz
Velichov na mapě
Velichov
Další údaje
Kód obce555703
Kód části obce177946
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velichov (německy Welchau) je obec v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Leží na řece Ohři jedenáct kilometrů severovýchodně od Karlových Varů. Žije zde 502[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o Velichově sahá do roku 1142. Od této doby až do roku 1336 patřila vesnice Doksanskému klášteru. Tehdy ji klášter postoupil králi Janu Lucemburskému výměnou za jiné zboží a Velichov se stal manským statkem blízkého královského hradu Hauenštejn (Horní hrad). Manství zde trvalo až do druhé poloviny 16. století a zaniklo krátce před rokem 1578.

Roku 1528 je první zmínka o místní tvrzi. Od tohoto roku drželi panství Hauenštejn Šlikové a velichovskou tvrz pronajali poručníci dětí Štěpána Šlika chudšímu příbuznému Buriánovi Šlikovi. Další zpráva z roku 1565 uvádí jako držitele Velichova Lorenze Langera, který již manské povinnosti nevykonával. Roku 1578 prodali držitelé Hauensteina Bedřich a Jindřich Šlikové Velichov, již jako samostatný statek s tvrzí, své příbuzné Lukrécii Šlikové, rozené ze Salmu. Celkově drželi Šlikové Velichov do roku 1651, s přestávkou v letech 1588–1599, kdy patřil Tomáši Tyzlovi z Daltic. Na začátku třicetileté války, v roce 1621, byly tvrz i vesnice vypáleny drancujícím císařským vojskem.

V roce 1651 koupil Velichov se statkem a již opravenou tvrzí Oliver Wallis. Tento irský šlechtic vstoupil roku 1622 do vojenských služeb císaře Ferdinanda II. a většinu třicetileté války strávil na různých bojištích. Po válce se již do Irska nevrátil a zůstal v Čechách, kde roku 1667 zemřel v hodnosti generálmajora. On a jeho manželka Agnes Marie, rozená z Guttensteinu, byli tehdy pohřbeni v rodinné hrobce z roku 1668 v bývalém kostele. V letech 1711–1714 držel Velichov Jan Kryštof Kager ze Štampachu, poslední štampašský držitel Valče. Po několika dalších předchozích majitelích koupil velichovské panství roku 1747 Jan František Hessler, za něhož zde byl postaven zámek. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti roku 1770. Po něm se vystřídala ještě celá řada dalších majitelů.

Přírodní poměry

Vesnicí protéká Petrovský potok, který se zde vlévá zprava do Ohře.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 655 obyvatel (z toho 315 mužů), z nichž bylo pět Čechoslováků, 647 Němců, dva Židé a jeden cizinec. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo žili zde také dva evangelíci, dvanáct židů a jeden příslušník nezjišťovaných církví.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 751 obyvatel: jedenáct Čechoslováků, 722 Němců a osmnáct cizinců. Kromě jednoho evangelíka, tří židů a tří lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů Velichova[6][7]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel490522534558651655751398457509524487492469477
Počet domů8081848810010311111882888795104119122

Obecní správa

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. října 2008.[8]

Pamětihodnosti

  • Na Liščím vrchu západně od vesnice se dochovaly pozůstatky hradiště zvaného také Thebisbergdoby bronzové a raného středověku.[9]
  • Na jižním okraji vesnice se nachází předpokládané zbytky nejstarší velichovské tvrze.
  • Nedaleko soutoku Petrovského potoka s Ohří stojí velichovský zámek. Jeho předchůdcem byla gotická vodní tvrz z počátku šestnáctého století, ale dochovaná podoba vychází z pseudoklasicistní přestavby a mladších úprav.[10]
  • Novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1895–1896.[11]
  • Renesanční náhrobník šlechtice Traugotta z Mangoldu z roku 1572, umístěný na hřbitovní zdi.[12]
  • Špýchar u domu čp. 72
  • Socha svatého Jana Nepomuckého

Osobnosti

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 257. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 393. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 21. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  8. Udělené symboly – Velichov [online]. 2008-10-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  9. ČTVERÁK, Vladimír, kolektiv. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Velichov, s. 333–334. 
  10. VYČICHLO, Jaroslav. Velichov – zámek [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2016-12-27]. Dostupné online. 
  11. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Velichov, s. 192. 
  12. BURACHOVIČ, Stanislav. Magická místa Karlovarského kraje: průvodce vnitřní krajinou západočeských lázní. 2. vyd. Karlovy Vary: AZUS Březová, 2015. 164 s. ISBN 978-80-260-8356-6. S. 155. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Velichov špýchar (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Velichov vlajka.jpg
Vlajka obce Velichov
Velichov KV CZ.png
Poloha obce Velichov v rámci okresu Karlovy Vary a správního obvodu obce s rozšířenou působností Ostrov.
Velichov (KV), kostel.jpg
Autor: Stanislav Dusík, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Velichově u Karlových Varů.
Velichov - ulice k Vojkovicím.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Velichov - ulice ke kostelu
Velichov 2017-07-21 Zámek.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Velichov znak.jpg
Znak obce Velichov