Velika Kladuša

Velika Kladuša Велика Кладуша
vlajka
Poloha
Souřadnice	45°10′ s. š., 15°48′ v. d.
Nadmořská výška	252 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Entita	Federace Bosny a Hercegoviny
Kanton	Unsko-saský
Velika Kladuša
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	68 km²
Počet obyvatel	4 520 (2013)[1]
Hustota zalidnění	66,5 obyv./km²
Etnické složení	91,29 % muslimové, 4,28 % Srbové, 1,39 % Chorvati, 3,04 % ostatní
Náboženské složení	islám, pravoslaví, římskokatolické křesťanství
Správa
Starosta	Edin Behrić
Oficiální web	www.velikakladusa.gov.ba
Telefonní předvolba	+387 37
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velika Kladuša je město v Bosně a Hercegovině, ve Federaci Bosny a Hercegoviny, nedaleko hranic s Chorvatskem; v kantonu Una-Sana. Je patnácté největší v zemi a žije zde 19 000 obyvatel, spolu s okolím pak je domovem (podle odhadu z roku 2007) pro více než 44 tisíc lidí.

První písemná zmínka o Veliké Kladuši pochází z roku 1280. Obec se začala rozrůstat okolo pevnosti, která patřila nejprve rodu Babonići-Blagajski, později ji držel Hrvoje Vukčić Hrvatinić. V roce 1558 ji vypálili Turci, pevnost zůstala zničena zhruba padesát let, než se poté dali do její obnovy.

Po druhé světové válce došlo ve Veliké Kladuši (stejně jako v celé Cazinské krajině ke vzpouře sedláků proti komunistické vládě. V souvislosti s modernizací a industrializací města byly nicméně v pozdějších letech prováděny rozsáhlé průzkumy ložisek, ale i vod, ve snaze najít vhodné místo pro těžbu a případně zdroj surovin pro průmyslové závody. V dobách socialismu se město rozvíjelo díky modernímu podniku Agrokomerc, který zaměstnával tisíce lidí. Velika Kladuša se stala symbolem ekonomického rozvoje Bosny. V druhé polovině 80. let byla nicméně odhalena rozsáhlá aféra s nelegálními aktivitami podniku.

V 90. letech zde vznikla Autonomní oblast Západní Bosna, kterou vedl někdejší ředitel podniku, Fikret Abdić. V současné době je Velika Kladuša součástí Federace Bosny a Hercegoviny, jasně dominuje islámský prvek, který reprezentuje bosňácké obyvatelstvo. V hospodářství dominují nyní hlavně malé podniky. Na konci 90. let 20. století byla v areálu společnosti Agrokomerc umístěna kanadská základna vojsk SFOR a IFOR, na které působila česká vrtulníková jednotka.

V roce 1991 žilo ve městě a jeho okolí žilo 52 921 obyvatel. 92 %, čili 48 600 obyvatel z toho, byli Bosňáci, 2 261, čili 4,2 %, činili Srbové, 1,9 % Jugoslávci, 1,3 % Chorvati a ostatní byli zastoupeni méně než 1 %. Po válce v letech 1992–1995 se počet Srbů ještě více snížil.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velika Kladuša na Wikimedia Commons