Velká Chyška

Velká Chyška
Střed obce s kostelem svatého Jana křtitele
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Pacov
Obec s rozšířenou působností	Pacov (správní obvod)
Okres	Pelhřimov
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°30′43″ s. š., 15°2′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	270 (2022)[1]
Rozloha	8,14 km²[2]
Katastrální území	Velká Chyška
Nadmořská výška	572 m n. m.
PSČ	394 28
Počet domů	122 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Velká Chyška 94 394 28 Velká Chyška info@velkachyska.cz
Starosta	Ing. Martin Drs
Oficiální web: www.velkachyska.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Velká Chyška
Další údaje
Kód obce	549011
Kód části obce	178381
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Velká Chyška (německy Groß Chischka) se nachází 5 km severně od Pacova, v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 270^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1143, kdy ji kníže Vladislav II. spolu s dalšími statky svou darovací listinou potvrdil Strahovskému klášteru. Nazývala se tehdy latinsky "villa Cisca".^[4] V roce 1273 se uvádí pod jménem villa Chicka a v roce 1410 již česky Chysska.^[5] Roku 1614 ji strahovský opat Kašpar Questenberk vyplatil Jáchymu Španovskému, po Bílé Hoře byla navrácena klášteru. Později je nazývána také Prelátská Chyška,^[6] v Schallerově místopisu z roku 1790 "dříve Prelátská Chýška" je popsána jako ves s 50 číslovanými domy, se zámečkem a farním kostelem Jana Křtitele.^[7]

Školství

• Mateřská škola Velká Chyška

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Jana Křtitele, první stavba byla románská, vystřídala ji gotická, která shořela roku 1698, byla obnovena roku 1699 a zbořena roku 1897. Nynější novorománská jednolodní stavba s pětibokým presbytářem a hranolovou věží v průčelí byla podle plánů architekta Aloise Potůčka postavena v letech 1897-1898^[8] za patronátu strahovského opata Zikmunda Starého, který podle shodného projektu, jen s drobnými odchylkami v dekoraci dal postavit také strahovské patronátní kostely ve Střešovicích, v Nebušicích a v Úhonicích.^[9] Ze starého chrámu je na vnější stěně presbytáře zazděna náhrobní deska Kateřiny Berničky z Kraselova s erbem neúplného klobouku a českým nápisem s letopočtem 1578.^[10]
• barokní fara (nově opravená) - budova je vymalovaná freskami Siarda Noseckého, po požáru přestavěná v klasicistním slohu; Siard Nosecký namaloval také portrét opata asi z roku 1730; její zahradní altánek byl druhotně opatřen dveřmi z kostela, malovanými dvěma Noseckého obrazy

• Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi, dílo V. Foita z Pelhřimova z roku 1898 stojí na soklu z r. 1742
• výklenková kaple Panny Marie
• kamenná Boží muka
• dva pamětní kříže z 19. století
• Poutní kaple sv. Jana Křtitele na vrchu Stražiště se zázračnou studánkou nad obcí; podle J. Schallera "místní lidé podle kamenů tvrdí, že tam stával zámek".

Osobnosti

• Siard Nosecký

Odkazy

Reference

Literatura

• SCHALLER Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen ...41 Theil, Taborer Kreis. Prag und Wien 1790, s. 51-52 dostupné online
• SOUKUP Josef, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, díl XVIII. Politický okres Pelhřimovský. Praha 1903, s. 59-61.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká Chyška na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Chýška v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Velká Chyška v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)