Velká Hejšovina

Velká Hejšovina Szczeliniec Wielki
Pohled na Malou a Velkou Hejšovinu z pevnůstky Fort Karola
Vrchol	919 m n. m.
Prominence	259 m
Seznamy	Koruna hor Polska #21
Poznámka	Nejvyšší hora Stolových hor
Poloha
Stát	Polsko Polsko
Pohoří	Stolové hory
Souřadnice	50°29′3″ s. š., 16°20′29″ v. d.
Velká Hejšovina
Hornina	pískovec
Povodí	Kladská Nisa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká Hejšovina^[1] (polsky: Szczeliniec Wielki, německy Große Heuscheuer) je nejvyšším vrcholem Stolových hor. Nachází se na jihu Polska, necelé dva kilometry od hranic s Českou republikou, v západní části kladského výběžku v Dolnoslezském vojvodství. Patří mezi vrcholy Koruny hor Polska. Hora i sousední nižší vrchol Malá Hejšovina leží na území polského Národního parku Stolové hory. Velká Hejšovina byla již od roku 1957 přírodní rezervací.^[2]

Geologická charakteristika

Velká Hejšovina je, podobně jako další vrcholy Stolových hor a sousední Broumovské vrchoviny, tvořena z kvádrových pískovců svrchní křídy s vložkami slínovců a vápenců. Jedná se o druhohorní sedimenty mořského původu.

Vrcholová část

Na protáhlém temeni hory se na území asi 25 ha nacházejí četné pískovcové skalní tvary (skalní bludiště, skalní město). Na severní straně byla v roce 1846 vybudována turistická chata v tyrolském stylu.

Nejvyšším bodem stolové hory je 12 metrů vysoká skála, zvaná Fotel Pradziada nebo též Tron Dziadka či Tron Liczyrzepy (Dědovo křeslo, Dědův trůn nebo Krakonošův trůn). K vyhlídkovému místu na vrcholu skály v nadmořské výšce 919 metrů vedou od roku 1825 schody, které byly zpočátku dřevěné, později železné.

Podle dobových záznamů a dat na skále jako první na Velkou Hejšovinu pravděpodobně vystoupili jezuité v druhé polovině 16. století. Později toto místo navštívili též pruští králové Bedřich Vilém II. a Bedřich Vilém III. a také proslulý německý básník Johann Wolfgang Goethe, který sem v roce 1790 doprovázel výmarského knížete Karla Augusta.^[2] V roce 1800 se mezi významné návštěvníky Velké Hejšoviny zapsal budoucí šestý prezident USA John Quincy Adams, který v té době působil jako americký velvyslanec v Prusku.^[2]

Na západní straně masívu se nachází menší stolová hora Malá Hejšovina (895 m). Tento vrchol je však pro turistiku nepřístupný z důvodu ochrany hnízdišť ohrožených ptačích druhů.

Horolezectví

Skály na Velké Hejšovině jsou využívány též pro horolezecké aktivity, a to jak četné skalní stěny, věže, skalní jehly apod., tak i některé jeskyně a vnitřní prostory. Patří mezi ně i takové známé skalní útvary, jako je Małpolud (Opičák), Kwoka (Kvočna) nebo Wielbłąd (Velbloud).^[3]

Přístup

Výchozím místem v nadmořské výšce 750 metrů je vesnice Karłów, která je administrativně částí gminy Radków v kladském okrese. Z Karłówa k rozcestí na jižním úpatí stolové hory směřují žlutě a červeně (tzv. Główny Szlak Sudecki) značené turistické trasy.^[4] Od rozcestí vede na vrchol Velké Hejšoviny 665 schodů.^[5] Okružní prohlídkovou trasu na Velké Hejšovině vybudoval v roce 1804 Franz Pabel (1773 -1861), karłowský rodák a pozdější šoltys, kterého za tyto zásluhy král Bedřich Vilém II. v roce 1813 jmenoval prvním oficiálním průvodcem turistů v Sudetech.^[6][2] V letní sezóně (od konce dubna do konce října) je vstup na turistický prohlídkový okruh zpoplatněný, plné vstupné činí 12, snížené 6 zlotých.^{[5] [7]}

Velká Hejšovina je součástí česko-polské dálkové naučné trasy Geotrasa sudetská.^[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fotel Pradziada na polské Wikipedii.

Související články

• Broumovsko
• Broumovské stěny

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká Hejšovina na Wikimedia Commons
• Fotogalerie z Velké a Malé Hejšoviny

Panorama