Velká Proutková
| Velká Proutková | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Zánik | 2. polovina 19. století |
| Poloha | |
| Adresa | původní č.p. 2, Praha 3 - Žižkov,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′12,74″ s. š., 14°26′44,76″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velká Proutková je zaniklá usedlost v Praze 3 – Žižkově v ulici Husitská 888/11 (Horská, Vídeňská), která se nacházela pod jihozápadním svahem vrchu Vítkova v klínu mezi ulicí Husitská a železniční tratí Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy vedoucí do železničního tunelu.[1][2]
Historie
Proutková stála při Horské silnici naproti východní části rozsáhlého areálu usedlosti Miranka již v druhé polovině 18. století. V 1. polovině 19. století ji tvořily čtyři budovy, ve směru od silnice k Vítkovu nad sebou stavebně propojené,[3] na které na východní straně navazovala zahrada.
Noví majitelé nechali usedlost v druhé polovině 19. století zbořit a na jejím místě postavit stavbu novou. V této novostavbě otevřeli Karel Winter a Jan Chudoba kavárnu „Na Proutkové“. V ní se vystřídalo několik nájemců, než byl její provoz ve 20. století ukončen.[3]
V této kavárně se scházeli pražští spisovatelé a umělci, například Jakub Arbes, Jaroslav Hašek nebo režisér a scenárista Karel Steklý.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Vinohrady - dříve Weinberge (Winice), CPO evid. č. 3498–1, mapový list č. II. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.
- ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ a b c MVDr. Bronislava Svejkovská: Z historie Žižkova. In: Žižkovské listy. Časopis Klubu přátel Žižkova. XVII. ročník, č. 56. S. 14. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Archivní mapy (Královské Vinohrady) na webu ČÚZK [cit. 2022-11-10]
- Nejnovější a nejúplnější plán královského hlav. města Prahy a obcí sousedních. Měřítko 1:12000, 1907, Brož, Josef. Městská knihovna v Praze.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“