Velká cena Intervize
| Velká cena Intervize | |
|---|---|
 Logo soutěže | |
| Základní informace | |
| Žánr | písňová soutěž |
| Předloha | Eurovision Song Contest |
| Moderátoři | Irena Dziedzic, Marek Gaszyński, Jacek Bromski (1977) Irena Dziedzic, Jacek Bromski (1978–1980) Andrej Malachov Jana Čurikova Josif Kobzon Anna Sedakova Ivan Urgant Aleksandr Cekalo Dmitrij Šepelev (2008) |
| Země původu | Československo Polsko Rusko |
| Jazyky | čeština, slovenština, polština, ruština |
| Počet dílů | 10 |
| Produkce a štáb | |
| Produkční společnost | Mezinárodní organizace pro rozhlas a televizi (1965–1968; 1977–1980; 1983) První kanál (2008) |
| Premiérové vysílání | |
| Vysíláno | 1965 – 1968, 24. srpen 1977 – 23. srpen 1980, 1983, 31. srpen 2008 |
| Posloupnost | |
| Související | Eurovision Song Contest |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velká cena Intervize (rusky Конкурс песни «Интервидение») byla evropská mezinárodní písňová soutěž. Vznikla jako reakce na západní Velkou cenu Eurovize. Původně byla vysílána každoročně v letech 1965 až 1968, později v letech 1977 a 1980, následně došlo k dvěma pokusům o její obnovení v roce 1983 a 2008, ale zůstalo pouze u těchto dvou ročníků. Velkou cenu Intervize organizovala Mezinárodní organizace pro rozhlas a televizi v rámci vysílací sítě Intervize.
Historie
V lednu 1960 Mezinárodní organizace pro rozhlas a televizi založila televizní síť Intervize (rusky Интервидение), síť měla sloužit k vzájemné výměně televizního obsahu národních televizí členských států podobně, jako docházelo a dochází k výměně obsahu v rámci Evropské vysílací unie. Intervizi založili televizní stanice Československa (ČST), Maďarska (MTV), Východního Německa (DFF) a Polska (TP). V roce 1961 do sítě vstoupila také televize Sovětského svazu (CT SSSR) a Bulharska (BNT), v roce 1962 pak Rumunska (TVR) a Mongolska (NMTV), v dalších letech se připojily Litva, Bělorusko, Moldavsko, Kuba, Finsko, Vietnam, Afghánistán a Jugoslávie.
Již v roce 1965 v rámci sítě Intervize vznikla hlavně z přičinění Československa Velká cena Intervize. Soutěž vznikla hlavně v reakci na to, že se země chtěla účastnit západní Velké ceny Eurovize, což ale nebylo dovoleno, protože podmínkou účasti bylo členství v Evropské vysílací unii a tehdejší podmínkou členství v EVU bylo, že členské státy byly součástí západního bloku. Intervize se však neúčastnily pouze východní státy, vystoupili v ní i zástupci Rakouska, Belgie, Finska, Španělska, Švýcarska, Západního Německa a Jugoslávie. Vysílala se z Prahy pod záštitou Československé televize. Soutěž se konala každoročně do roku 1968, kdy její konání bylo přerušeno vzhledem k událostem Pražského jara a vpádu vojsk Varšavské smlouvy.[1]
V roce 1977 došlo ke společné dohodě členských států Intervize, že dojde k obnovení soutěže a že se tentokrát bude vysílat z polských Sopot, kde nahradí dosavadní mezinárodní hudební festival. Soutěž se však dočkala pouze čtyř dalších ročníků, když po soutěži v roce 1980 začaly v Polsku narůstat politické nepokoje umocňované hnutím Solidarita, které například toho roku vyvolalo stávku tisíců dělníků v Gdaňsku.
Rusko se pokusilo soutěž obnovit v roce 2008, kdy byl konán další ročník obnovené soutěže v ruském Soči, nápadem bylo, že by se po vzoru Eurovize pořádání soutěže v každém roce ujala země, která v předešlém roce zvítězila. Další ročník se však již nekonal, ačkoliv v květnu 2014 bylo oznámeno, že se soutěž vrátí ještě jednou a to v říjnu téhož roku, přičemž byl ročník ještě posunut na jaro 2015, ale přesto se nekonal. Na konci roku 2023 bylo oznámeno, že se má soutěž konat v roce 2024, přičemž ruský premiér Michail Mišustin oznámil, že se soutěž bude konat v Petrohradě.[2]
Účast
Protože je obecně, zejména u prvních tří ročníků soutěže, pouze málo zachovaných informací, údaje uvedené v této sekci uvádějí pouze data z ročníků 1968, 1977, 1978, 1979, 1980 a 2008.
| Země | Debutový rok | Roky účasti | Stav účasti | Počet vystoupení | Vítězství | Vysílatel |
|---|---|---|---|---|---|---|
 Arménie | 2008 | 2008 | stát neodstoupil | 1 | AMRTV | |
 Ázerbájdžán | 2008 | 2008 | stát neodstoupil | 1 | İTV | |
 Belgie | 1968 | 1968, 1979 | stát odstoupil po roce 1979 | 2 | VRT, RTBF | |
 Bělorusko | 2008 | 2008 | stát neodstoupil | 1 | NDTRK RB | |
 Bulharsko | 1968 | 1968 – 1980 | stát odstoupil po roce 1980 | 5 | BNT | |
 Československo | 1968 | 1968 – 1980 | stát zanikl | 5 | 4 | ČST |
 Finsko | 1968 | 1968 – 1980 | stát odstoupil po roce 1980 | 5 | 1 | YLE |
 Jugoslávie | 1968 | 1968, 1977, 1980 | stát zanikl | 3 | JRT | |
 Kanada | 1978 | 1978 | stát odstoupil po roce 1978 | 1 | CBC | |
 Kazachstán | 2008 | 2008 | stát neodstoupil | 1 | ATV | |
 Kuba | 1977 | 1977, 1979, 1980 | stát odstoupil po roce 1980 | 3 | ICRT | |
 Kyrgyzstán | 2008 | 2008 | stát neodstoupil | 1 | KTR | |
 Lotyšsko | 2008 | 2008 | stát neodstoupil | 1 | LTV | |
 Maďarsko | 1968 | 1968 – 1980 | stát odstoupil po roce 1980 | 5 | MTV | |
 Maroko | 1979 | 1979 | stát odstoupil po roce 1979 | 1 | SNRT | |
 Moldavsko | 2008 | 2008 | stát neodstoupil | 1 | TRM | |
 Nizozemsko | 1980 | 1980 | stát odstoupil po roce 1980 | 1 | NOS | |
 Polsko | 1968 | 1968 – 1980 | stát odstoupil po roce 1980 | 5 | 1 | TVP |
 Portugalsko | 1979 | 1979 | stát odstoupil po roce 1979 | 1 | RTP | |
 Rakousko | 1968 | 1968 | stát odstoupil po roce 1968 | 1 | ORF | |
 Rumunsko | 1968 | 1968 – 1980 | stát odstoupil po roce 1980 | 5 | TVR | |
 Rusko | 2008 | 2008 | stát neodstoupil | 1 | C1R | |
 Sovětský svaz | 1968 | 1968 – 1980 | stát zanikl | 5 | 2 | CT SSSR |
 Španělsko | 1968 | 1968 – 1980 | stát odstoupil po roce 1980 | 5 | TVE | |
 Švýcarsko | 1968 | 1968, 1980 | stát odstoupil po roce 1980 | 2 | SRG SSR | |
 Tádžikistán | 2008 | 2008 | stát neodstoupil | 1 | 1 | TVT |
 Turkmenistán | 2008 | 2008 | stát neodstoupil | 1 | TTV | |
 Ukrajina | 2008 | 2008 | stát neodstoupil | 1 | NTU | |
 Východní Německo | 1977 | 1977 – 1980 | stát zanikl | 4 | DFF | |
 Západní Německo | 1968 | 1968 | stát odstoupil po roce 1968 | 1 | ARD, ZDF |
Konání
Uskutečněné soutěže
| Ročník | Datum | Místo konání | Vítězný interpret | Vítězná píseň | Vítězný stát |
|---|---|---|---|---|---|
| 1965 | 12. června | Praha | Karel Gott | Tam, kam chodí vítr spát | Československo |
| 1966 | červen 1966 | Bratislava | Lili Ivanovová | Adagio | Bulharsko |
| 1967 | červen 1967 | Bratislava | Eva Pilarová | Rekviem | Československo |
| 1968 | červen 1968 | Karlovy Vary | Karel Gott | Proč ptáci zpívají? | Československo |
| V letech 1969 až 1976 se soutěž nekonala | |||||
| 1977 | 24. srpna až 27. srpna | Sopoty | Helena Vondráčková | Malovaný džbánku | Československo |
| 1978 | 23. srpna až 26. srpna | Sopoty | Václav Neckář | Patrik | Československo |
| Alla Pugačevová | Всё могут короли (Králové mohou všechno) | Sovětský svaz | |||
| 1979 | 22. srpna až 25. srpna | Sopoty | Czesław Niemen | Nim przyjdzie wiosna (Než přijde jaro) | Polsko |
| 1980 | 20. srpna až 23. srpna | Sopoty | Marika Gombitová | Chcem sa s tebou deliť (Chci se s tebou dělit) | Československo |
| Marion Rungová | Hyvästi yö? (Kde je láska?) | Finsko | |||
| Nikolaj Gnatjuk | На встречу осени (Na setkání s podzimem) | Sovětský svaz | |||
| V letech 1981 a 1982 se soutěž nekonala | |||||
| 1983 | vysíláno | Praha | Zbigniew Wodecki | Lubię wracać tam gdzie byłem[3] (Rád se vracím tam, kde jsem byl) | Polsko |
| V letech 1984 až 2007 se soutěž nekonala | |||||
| 2008 | 28. srpna až 31. srpna | Soči | Tahmina Nijazova | Занги телефон (Telefonní hovor) | Tádžikistán |
Plánované soutěže
| Ročník | Datum | Místo konání |
|---|---|---|
| 2015 | nebylo vysíláno | Soči |
| 2024 | bude oznámeno | Petrohrad |
Vítězství podle zemí
| Země | Vítězství | Roky |
|---|---|---|
| Bulharsko | 1 | 1966 |
| Československo | 4 | 1965, 1967, 1968, 1977 |
| Finsko | 1 | 1980 |
| Polsko | 2 | 1979, 1983 |
| Sovětský svaz | 1 | 1978 |
| Tádžikistán | 1 | 2008 |
Odkazy
Reference
- ↑ VULETIC, Dean. The many myths of the Intervision Song Contest — the first attempt to produce a regional version of Eurovision. wiwibloggs [online]. 2020-08-20 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Конкурс «Интервидение» в 2024 году пройдет в Санкт-Петербурге. Национальная Служба Новостей - НСН [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Lubię wracać tam gdzie byłem - Utwory - Cyfrowa Biblioteka Polskiej Piosenki. bibliotekapiosenki.pl [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká cena Intervize na Wikimedia Commons
Literatura
- Vuletic, Dean (2021). The Intervision Song Contest. Popular Music and Political Liberalization in the Eastern Bloc. In: Marko Kölbl/Fritz Trümpi (Eds.), Music and Democracy (141-156). Bielefeld: Transcript Verlag. https://doi.org/10.14361/9783839456576-006
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
International Radio and Television Organisation (OIRT, Intervision) logo in 1970-1980’s.
Autor: Alex Great, Licence: CC BY-SA 3.0