Velká debata

Galaxie v Andromedě v ultrafialovém spektru

V astronomii Velká debata, také zvaná Shapleyho–Curtisova debata, byla vlivná debata mezi astronomy Harlowem Shapleyem a Heberem Curtisem, která se týkala povahy tzv. spirálních mlhovin a velikosti vesmíru. Základní otázkou v rámci debaty bylo to, zda jsou vzdálené mlhoviny relativně malé a leží v okrajové části domovské galaxie Země, nebo zda jde ve skutečnosti o nezávislé galaxie, což znamená, že jsou nesmírně velké a vzdálené. Debata se konala 26. dubna 1920 v Bairdově auditoriu Smithsonian Museum of Natural History. Oba vědci představili během dne nezávislé technické dokumenty o „měřítku vesmíru“ a poté se zúčastnili společné diskuse, která proběhla večer. Hodně z proslulosti Velké debaty vzniklo díky dvěma dokumentům zveřejněným Shapleym a Curtisem v květnu 1921 ve vydání Bulletin of the National Research Council

Argumenty

Shapley argumentovat ve prospěch tvrzení, že Mléčná dráha představuje celý vesmír. Věřil, že „spirální mlhoviny“, jako je například Andromeda jsou prostě součástí Mléčné dráhy. Toto tvrzení dokládal tím, že pokud by Andromeda nebyla součástí Mléčné dráhy, její vzdálenost by s ohledem na relativní velikost musela být v řádu 108 světelných let, což většina astronomů neuznávala. Adriaan van Maanen také poskytl důkazy pro Shapleyho argumentaci. Van Maanen byl uznávaný astronom zabývající se časem, který tvrdil, že pozoroval rotaci galaxie Větrník. Pokud by tento objekt byl skutečně odlišnou galaxií a jeho rotace by byla pozorovatelná v řádu let, orbitální rychlost objektu by byla obrovská a šlo by o porušení všeobecného omezení rychlosti, rychlosti světla. Také byl použit argument, že byly pozorovány novy v „mlhovině v Andromedě“, které měly být krátce jasnější než celá mlhovina, což představuje zdánlivě nemožnou výstupní energii objektu, pokud by Andromeda ve skutečnosti byla samostatná galaxie.

Curtis na druhé straně tvrdil, že Andromeda a další „mlhoviny“ jsou samostatnými galaxiemi neboli „ostrovními vesmíry“ (termín vymyslel v 18. století filozof Immanuel Kant, který rovněž věřil, že „spirální mlhoviny“ se nacházejí mimo naši galaxii). Curtis ukázal, že v Andromedě bylo více nov než v Mléčné dráze. Ptal se, proč bylo více nov v jedné malé části galaxie, než v jiných částech galaxie, pokud by Andromeda nebyl samostatnou galaxií, ale mlhovinou v rámci naší Galaxie. To vedlo k jeho tvrzení, že Andromeda je samostatná galaxie s vlastní historií a mírou událostí nov. Také zmiňoval tmavé pruhy přítomné v jiných galaxiích podobné mračnům prachu nacházejícím se v naší Galaxii a masivní dopplerovské posuny v jiných galaxiích.

Curtis prohlásil, že pokud by van Maanenova pozorování rotace galaxie Větrník byla správná, on sám by se mýlil v tvrzení o velikosti vesmíru a tedy že Mléčná dráha by byla jednou galaxií ve vesmíru.

Po debatě

Později vyšlo najevo, že van Maanenova pozorování byla nesprávná, není možné pozorovat rotaci galaxie Větrník v průběhu lidského života.

Díky práci Edwina Hubblea je nyní známo, že Mléčná dráha je jen jedna z asi 200 miliard galaxií v pozorovatelném vesmíru,[1] což dokládá, že Curtisova strana byla v debatě blíže pravdě. Dále je dnes mezi astronomy obecně přijímáno, že Shapleyovy novy byla ve skutečnosti supernovy, které skutečně dočasně mohou přesvítit celou galaxii. V jiných otázkách debaty byly výsledky smíšené (skutečná velikost Mléčné dráhy je mezi velikostmi navrženými Shapleyem a Curtisem), nebo ve prospěch Shapleyho (Curtis tvrdil, že se Slunce nalézá poblíž středu nebo ve středu Galaxie, zatímco Shapley správně umístil Slunce do vnějších oblastí galaxie).[2]

Další Velké debaty

Formát diskuse byl následně použit při polemikách o povaze základních otázek v astronomii. Na počest první „Velké debaty“ uskutečnilo Smithsonian Museum další 4 podobné události.[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Great Debate (astronomy) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

  • SHAPLEY, H. The scale of the universe. Bulletin of the National Research Council. 1921, s. 171–217. Dostupné online. Bibcode 1921BuNRC...2..171S. (anglicky)  (Původní publikace debaty.)
  • The Shapley–Curtis Debate in 1920 [online]. Dostupné online. (anglicky)  (Zdroje vztahující se k diskusi na webových stránkách NASA)
  • TRIMBLE, V. THE 1920 SHAPLEY-CURTIS DISCUSSION: BACKGROUND, ISSUES, AND AFTERMATH. Publications of the Astronomical Society of the Pacific. 1995. DOI 10.1086/133671. Bibcode 1995PASP..107.1133T. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Andromeda galaxy.jpg
This image is a Galaxy Evolution Explorer observation of the large galaxy in Andromeda, Messier 31. The Andromeda galaxy, spanning 260,000 light-years across, is the most massive in the local group of galaxies that includes our Milky Way. Andromeda is the nearest large galaxy to our own at approximately 2.5 million light-years away. The image is a mosaic of 10 separate Galaxy Evolution Explorer images taken in September, 2003. This image is a two-color composite, where blue represents far-ultraviolet light and red is near-ultraviolet light, and shows blue regions of young, hot, high mass stars tracing out the spiral arms where star formation is occurring, and the central orange-white "bulge" of old, cooler stars formed long ago. The star forming arms of Messier 31 are unusual in being quite circular rather than the usual spiral shape. Several companion galaxies can also be seen. These include Messier 32, a dwarf elliptical galaxy directly below the central bulge and just outside the spiral arms, and Messier 110 (M110), which is above and to the right of the center. M110 has an unusual far ultraviolet bright core in an otherwise "red," old star halo. Many other regions of star formation can be seen far outside the main body of the galaxy.