Velká hůra (Jičínská pahorkatina)
| Velká hůra | |
|---|---|
_nad_Mlad%c4%9bjovem.jpg) Velká hůra (vpravo) nad Mladějovem | |
| Vrchol | 458 m n. m. |
| Prominence | 75 m ↓ JV sedlo na silnici třetí třídy |
| Izolace | 2,9 km → kóta 463 m |
| Seznamy | Hory Jičínské pahorkatiny |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Vyskeřská vrchovina / Prachovská pahorkatina / Střelečská část[1] |
| Souřadnice | 50°29′2″ s. š., 15°15′54″ v. d. |
  Velká hůra | |
| Hornina | neovulkanit, jílovec, slínovec |
| Povodí | Žehrovka, Libuňka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velká hůra (458[2] m, neoficiálně Střelečská hůra) je vrch v okrese Jičín Královéhradeckého kraje, v CHKO Český ráj. Leží asi dva kilometry východně od Mladějova u Sobotky, na katastrálním území vsi Střeleč a obce Zámostí.
Název
Lidový název vrchu zní Střelečská hůra. Vrch se do konce 10. let 21. století na státních mapách nazýval Velká hora; tento název je uveden i v posledním vydání základní mapy z roku 2017.[3] Současný název byl v minulosti použit na státní mapě z roku 1954.[4]
Popis vrchu
V opuštěném lomu, který je v současnosti využíván jako střelnice je obnažena podpovrchová část bývalého vulkánu. Lom má v dolní části až 27 m, v horní části až 16 m vysoké stěny. Příkrý zalesněný kopec patří k proslulým vyhlídkovým bodům Českého ráje, jehož západní polovinu lze odtud krásně pozorovat, zejména Trosky v popředí s cizorodě působícím sklopískovým lomem. Čedičové magma Velké hory vystupovalo po zlomu ZJZ směru, na kterém vytvořilo několik vulkanických aparátů. Čedičové žíly na západním úbočí Malé Hory pokračují až k Mladějovu, kde byl malý vulkán Hrádek a za údolím Žehrovky Mladějovská horka.[5]
Geomorfologické zařazení
Vrch náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina, podokrsku Prachovská pahorkatina a Střelečské části.[1]
Přístup
Po svazích vrchu vedou turistické značky žlutá a červená – kříží se jihovýchodně od vrchu na rozcestí Pod Střelečskou hůrou. Automobilem lze dojet do Střelče, či přímo ke střelnici v lomu nebo jej zanechat u silnice obkružující vrch ze severní strany.[6]
Reference
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Základní mapa ČSSR/ČR 1 : 10 000 [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2017 [cit. 2024-12-18]. Dostupné online.
- ↑ Státní mapa 1 : 5 000 m. l. Sobotka 0-3 [online]. Státní zeměměřický a kartografický ústav, 1954 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Střelečská hůra [online]. Taggmanager.cz [cit. 2014-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-01-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká hůra na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 3.0
Velká hora (vpravo) nad Mladějovem. Vlevo vrch Tábor
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 3.0
Velká hora a ves Blata z vrchu Houser