Velká hra

Fyzická mapa Střední Asie, s vyznačením dnešních států

Velká hra (anglicky The Great Game, rusky Большая игра) je název strategického konfliktu mezi Britským impériem a Ruským impériem, později mezi Britským impériem a sovětským Ruskem. Velká hra probíhala ve Střední Asii v 19. století a první polovině 20. století. Autorství termínu „Velká hra“ je připisováno britskému rozvědčíkovi, cestovateli a spisovateli Arthuru Conollymu. Termín se rozšířil zejména díky románu „Kim“ Rudyarda Kiplinga.

Historie

Střední Asie kolem roku 1848

Klasické období Velké hry počíná přibližně rokem 1813 a končí rokem 1907, kdy byla podepsána anglo-ruská smlouva, upravující vzájemné vztahy v Afghánistánu. Po bolševické revoluci v Rusku v roce 1917 následovala druhá, méně intenzivní fáze Velké hry.

Po druhé světové válce zaniklo i Britské impérium jako silné uskupení globálního významu. Strategický konflikt mezi Spojenými státy a Sovětským svazem o Střední Asii v rámci studené války, stejně jako následný, stále probíhající, konflikt o Střední Asii mezi Spojenými státy americkými, Ruskou federací a dalšími státy, se někdy nazývá Nová Velká hra.

Klasická fáze

V 19. století územní expanze Ruského impéria ve Střední Asii přiblížila hranice obou impérií. Britské impérium se začalo obávat o svou dominanci na Indickém subkontinentu.[1] Začala nepřátelská hra výzkumných výprav, špionáže a diplomacie. Stále hrozilo riziko válečného konfliktu mezi oběma impérii. K žádnému vzájemnému válečnému konfliktu ale nikdy nedošlo.

Afghánistán

Politická satira z roku 1878 – afghánský vládce Amír Šér Alí mezi ruským medvědem a britským lvem říká „Ochraňte mne před mými přáteli!“

Britové se obávali především o Britskou Indii, „perlu v koruně“ Britského impéria. Ruský postup na jih, blížící se k Afghánistánu, byl Brity vnímán jako ruská snaha obsadit Afghánistán a připravit si tak předmostí pro vpád do Britské Indie. Jako prevenci Britské impérium zahájilo v roce 1838 první anglo-afghánskou válku s cílem ustavit v Afghánistánu loutkový probritský režim a Afghánistán ovládnout. Přes počáteční vítězství se nakonec museli Britové z Afghánistánu za citelných ztrát stáhnout. Následně Britské impérium omezilo své afghánské ambice a začalo vnímat Afghánistán jako nárazníkový stát mezi Ruským impériem a Britskou Indií. Rusové mezitím pokračovali v expanzi na jih a postupně dosáhli hranic Afghánistánu. V roce 1865 byl Ruským impériem anektován Taškent, v roce 1868 Samarkand. Mírová smlouva z roku 1868 fakticky ukončila nezávislost Buchary. Rusy kontrolované území nyní dosahovalo k severnímu břehu Amudarji.

K obnovení napětí došlo v souvislosti s vysláním ruské diplomatické mise do Afghánistánu v roce 1878. Britové žádali, aby Afghánistán přijal i britskou diplomatickou misi. Britská diplomatická mise však byla z Afghánistánu vykázána a Britové zahájili druhou anglo-afghánskou válku. Do Afghánistánu byl vyslán britský expediční sbor. V roce 1881 se Britové z Afghánistánu opět stáhli. Podařilo se jim nicméně v Afghánistánu ustavit nový režim, který souhlasil s tím, že Britské impérium bude řídit afghánskou zahraniční politiku.

Další vlna napětí proběhla v roce 1884, kdy Ruské impérium obsadilo oázu Merv. Rusové si činili nárok na celé území, původně ovládané vládcem Mervu a bojovali o část tohoto území s Afghánci. Hrozilo vojenské střetnutí mezi Britským impériem a Ruským impériem. Britové se však nakonec rozhodli přijmout stávající stav a uznat ruské nároky. Společná anglo-ruská hraniční komise (bez účasti zástupců Afghánistánu) ustavila rusko-afghánskou hranici na Amudarji.

Klasická fáze Velké hry skončila anglo-ruskou smlouvou z roku 1907. Ruské impérium souhlasilo s tím, že zahraniční politika Afghánistánu podléhá výlučné kontrole Britského impéria a tím, že veškeré politické vztahy Ruského impéria s Afghánistánem budou probíhat přes Britské impérium. Tento souhlas vyslovili Rusové s výhradou, že Britové zaručí existenci stávajícího režimu v Afghánistánu. Britské impérium se zavázalo udržovat stávající rusko-afghánské hranice a aktivně zamezit Afghánistánu v jejich narušování.

Tibet

Francis Younghusband a jeho spolubojovníci při Britské invazi do Tibetu
Související informace naleznete také v článku Britská invaze do Tibetu.

Jedním z aktů klasické fáze Velké hry byla i britská invaze do Tibetu v letech 19031904. Stejně jako v případě obou anglo-afghánských válek, i v tomto případě byla hlavním důvodem britské invaze obava, aby Ruské impérium nezískalo vliv v jednom z nárazníkových států obklopujících Britskou Indii.

Na rozdíl od obou anglo-afghánských válek byla invaze do Tibetu vojensky úspěšná. Britové vyhráli díky svému nesrovnatelně modernějšímu vyzbrojení (zejména kulometům Maxim) všechna vojenská střetnutí, ke kterým v průběhu invaze došlo. Tibeťané však bojovali sami, bez jakékoli vojenské podpory tehdy již velmi oslabeného Čínského impéria, jehož byl Tibet součástí a neobdrželi ani žádnou jinou vojenskou podporu. K prvnímu střetnutí a velkému masakru Tibeťanů došlo 31. března 1904 v tzv. bitvě u Guru. K dalšímu významnému střetnutí došlo v Gjance, kde se britská vojska po dělostřelecké palbě zmocnila pevnosti nad městem.

Když britsko-indická vojska vstoupila do Lhasy, Britové donutili zástupce jimi dosazené tibetské vlády (tehdejší dalajláma Thubtän Gjamccho z města uprchl do Vnějšího Mongolska) podepsat anglo-tibetskou smlouvu. Tibet se v ní zavázal k otevření hranic mezi Sikkimem a Tibetem pro volný obchod mezi britskými a tibetskými subjekty a k vyplacení odškodnění britské vládě za výlohy, které jí vznikly vysláním vojenských sil do Lhasy. Zároveň se zavázal, že bude všemožně podporovat britského obchodního pověřence se sídlem v Gjance. (Tento úřad existoval od roku 1904 až do roku 1944, od třicátých let dvacátého století paralelně s velitelstvím Britské mise ve Lhase.)

Pevnost v Gjance, dobytá Brity během jejich postupu na Lhasu

V dohodě se Tibet také zavazoval, že bez britského souhlasu neodstoupí žádné ze svých území jiné mocnosti a neudělí žádné jiné mocnosti koncesi ke zřizování železnic, telegrafních linek a dolů.

V roce 1906 byla uzavřena úmluva mezi Británií a Čínou, v níž se Britové zavázali, že neanektují tibetské území a nebudou zasahovat do vnitřní správy Tibetu, a Číňané naopak, že totéž nedovolí žádnému jinému státu. V anglo-ruské smlouvě z roku 1907 Britové uznávají Tibet jako svrchované území Číny a zavazují se respektovat jeho územní celistvost, nevysílat do Lhasy své diplomatické zástupce a nevstupovat do jednání s Tibetem jinak, než jako prostředníci čínské vlády. Obě tyto bilaterální dohody měly v kontextu již existujících pravomocí Britů v Tibetu a Číně pouze formální charakter.

V roce 1910 obsadila Tibet znovu i vojska Čínského impéria. Po odchodu čínských jednotek z Tibetu v roce 1912 byla až do čtyřicátých let dvacátého století britská posádka jedinou zahraniční vojenskou složkou přítomnou na tibetském území.

Druhá fáze

Ukázka z anglického satirického časopisu z roku 1911: „Kdyby mezi námi nepanovalo dokonalé porozumění, já (britský lev) bych byl v pokušení se Vás (ruského medvěda) zeptat, co to tam děláte s naším malým kamarádem (perskou kočkou).“

Druhá fáze Velké hry započala po bolševické revoluci v Rusku v roce 1917. Sovětské Rusko prohlásilo dohody uzavřené Ruským impériem za neplatné, a to včetně anglo-ruské dohody z roku 1907. Rusko-britská rovnováha dosažená dohodou v roce 1907 tak přestala existovat.

V roce 1919 vypukla třetí anglo-afghánská válka. Vládce Afghánistánu Amánulláh vyhlásil plnou nezávislost a současně vypuklo povstání Paštunů žijících v Britské Indii. Britové, poprvé v afghánských dějinách, bombardovali Afghánistán letecky. Obě strany se záhy ocitly v patové situaci. Boje ukončila dohoda z Rávalpindí, uzavřená téhož roku (1919). Britské impérium v dohodě uznalo nezávislost Afghánistánu a přiznalo mu právo na samostatnou zahraniční politiku. V květnu 1921 podepsal Afghánistán se Sovětským Ruskem dohodu o přátelství a do Afghánistánu začala proudit sovětská zahraniční pomoc. Britský a ruský vliv v Afghánistánu se vyrovnal. Afghánistán se nicméně nestal satelitem ani Britského impéria, ani Sovětského svazu a prováděl samostatnou politiku - nyní „padišáh“ Amánulláh nabídl útočiště muslimským uprchlíkům ze Sovětského svazu i indickým nacionalistům z Britské Indie, a snažil se sjednotit paštunské kmeny na obou stranách Durandovy linie.

S počátkem druhé světové války došlo k dočasnému sjednocení britských a sovětských zájmů v Afghánistánu. V roce 1941 oba státy vyvinuly tlak na Afghánistán, aby vyhostil italské a německé občany, kteří nebyli součástí akreditovaného diplomatického sboru.

Z druhé světové války se, díky válečnému vyčerpání mateřského Spojeného království, Britské impérium již nevzpamatovalo a transformovalo se do organizace se zcela jinými pravidly a účelem - do Společenství národů (Commonwealth). Velká hra tak skončila a byla nahrazena tzv. Novou Velkou hrou, tentokrát s aktivní účastí Spojených států amerických, Čínské lidové republiky a dalších států.

Reference

  1. Central Asia: Afghanistan and Her Relation to British and Russian Territories [online]. 1885 [cit. 2013-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • GIRGLE, Patrik. Rusko a Írán na počátku Velké hry. Historický obzor, 2009, 20 (7/8), s. 175-180. ISSN 1210-6097.
  • Charles Allen: Duel in the Snows. The True Story of the Younghusband Mission to Lhasa, John Murray, Londýn 2004. ISBN 0-7195-5427-6
  • ROUX, Jean-Paul. Dějiny Střední Asie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-867-9. S. 435. L´Asie Centrale. Historie et civilisations. 
  • Sarin, Oleg, Dvoretsky, Lev: Afghánský syndrom, Nakladatelství Jota, s.r.o. (2001), Brno, ISBN 80-7217-157-7
  • Strnad, Jaroslav, Filipský, Jan, Holman, Jaroslav, Vavroušková, Stanislava: Dějiny Indie, Nakladatelství Lidové noviny (2003), Praha, ISBN 80-7106-493-9
  • Žagabpa, Cipön Wangčchug Dedän: Dějiny Tibetu, Nakladatelství Lidové noviny (2001), Praha, ISBN 80-7106-410-6
  • Wegener: Tibet und die englische Expedition, 1904

Média použitá na této stránce

Gyantse dzong.JPG
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
Dzong v Gjance (Tibetská autonomní oblast, Čínská lidová republika).
Younghusband-team-1904.jpg
'Ray, O'Connor, Dunlop, Igybilden, Col. Hogge, Waddell, Walsh, Younghusband, G. O. C., Brotherton. The staff and others at Phari Jong in January 1904.' Photograph possibly taken by G. I. Davys. Younghusband is seated in the centre of the photograph, wearing the fur coat and hat.
Persia afghanistan 1848.jpg
1848 Map of Persia and Afghanistan
As Between Friends (Punch magazine, 13 December 1911, detail).jpg
A cartoon from the English satirical magazine Punch, or The London Charivari. With the Russian Bear sitting on the tail of the Persian Cat while the British Lion looks on, it represents a new friendship regarding the Anglo-Russian Entente of 1907 and their plan to divide Persia. The caption reads: "AS BETWEEN FRIENDS. British Lion (to Russian Bear). 'IF WE HADN'T SUCH A THOROUGH UNDERSTANDING I MIGHT ALMOST BE TEMPTED TO ASK WHAT YOU'RE DOING THERE WITH OUR LITTLE PLAYFELLOW.'"
Great Game cartoon from 1878.jpg
The Great Game: the afghan Emir Sher Ali Khan with his "friends" Russia and Great Britain. Text: "Save me from my friends."