Velká kotlina

Velká kotlina
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice50°3′22″ s. š., 17°14′7″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled do Velké kotliny

Na východním úbočí Vysoké hole, v pramenné oblasti řeky Moravice, se nachází jedna z nejcennějších částí CHKO Jeseníky, Velká kotlina nebo též Velký kotel.[1] Vznikla jako ledovcový kotel (kar) působením horského ledovce v průběhu poslední doby ledové.[2] Jsou zde lavinové dráhy a sníh se drží průměrně do června, nejdéle na Moravě.[1] Pády lavin zde udržují přirozené bezlesí.

Ochrana přírody

Velká kotlina byla dne 4. června 1955 vyhlášena tehdejším Ministerstvem školství a osvěty státní přírodní rezervací. Ministerstvo životního prostředí České republiky tuto ochranu k 14. prosinci 1990 zrušilo. Ochrana však nezanikla, protože se Velká kotlina stala součástí nově vzniklé NPR Praděd.[3]

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Jeseníky se stará o naučnou stezku NS Velká kotlina, jejíž začátek je umístěn v Karlově pod Pradědem, vede po modré značce a končí na Ovčárně.[4] Naučná stezka byla vybudována v roce 1971 a má 6 zastavení v podobě informačních tabulí s informacemi o fauně a flóře. Informační materiál Správy CHKO Jeseníky udává, že mimo naučnou stezku není vstup do Velké kotliny možný.[5] Na webu Správy CHKO Jeseníky je průvodce naučnou stezkou ke stažení.[4]

Flóra

Upolínová louka ve Velké kotlině

Velká kotlina je známá jako botanicky nejbohatší lokalita v Česku a jedna z nejbohatších lokalit ve střední Evropě – roste zde asi 350 druhů vyšších rostlin (arkto-alpínských, ale i teplomilných).[6] Některé zdroje uvádí 400, 480, nebo "téměř 500" druhů (z nichž je 117 ohrožených). K nejvýznamnějším a nejvzácnějším druhům patří místní endemity: jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica) a hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus). Dále se zde vyskytuje např. kopyšník tmavý, hvězdnice alpská, jestřábník huňatý, mázdřinec rakouský, rybíz skalní, hladýš andělikový a další. V keřové formě zde dosahuje svého výškového maxima v ČR lípa.

Vzácné rostliny však spásáním ohrožuje kamzík horský, nepůvodní skalní býložravec, který sem byl roku 1913 přivezen z rakouských Alp. V roce 2011 myslivci uvádí 201 kusů těchto zvířat. Správa CHKO v plánu péče od roku 2003 do roku 2013 uváděla jako dlouhodobý cíl "úplné vyloučení" kamzičí zvěře z oblasti.[7] Proti tomu se však zdvihl odpor a tak od roku 2009 o.s. „Jesenický kamzík“ bojuje za jejich záchranu.[8] V následujícím plánu péče (do roku 2023) je uváděno, že došlo k dohodě o zachování kamzíka v počtu do 200 kusů.[7] V oblasti Velké kotliny žije zhruba 40 kusů.

V červenci 2022 proběhl na nepřístupných místech Velké kotliny botanický průzkum, při kterém byla nalezena ostřice vláskovitá, která byla v Jeseníkách naposledy zaznamenána v roce 1951 a byla zde tedy považována za vyhynulou, a skalník černoplodý.[9]

Fauna

Obratlovci

Na balvanitých sutích můžete spatřit vyhřívající se zmiji obecnou. Vyskytuje se zde i ještěrka živorodá.[5] Ze vzácnějších druhů ptáků zde můžete spatřit pěvušku podhorní a lindušku horskou. Informační materiál Správy CHKO Jeseníky udává, že tyto dva druhy hnízdí v České republice početněji a pravidelně pouze v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku. Potravu ve Velké kotlině vyhledává sokol stěhovavý. Také se zde nachází pták z řádu pěvců bělořit šedý. K cenným druhům patří linduška luční. Před třiceti lety se zde vyskytoval tetřev hlušec, který však v Jeseníkách již vyhynul.[5] Ze savců uvádí informační materiál Správy CHKO Jeseník jako nejvzácnější myšivku horskou. Jedná se o drobnou myš s ocáskem dvakrát delším, než je její tělo. Na skalách lze pozorovat kamzíka horského.

Zajímavosti

  • Řeka Moravice zde má svůj pramen.[1]
  • Sníh zde má dlouhé trvání, do června až začátku července.[1]
  • Je zde častý výskyt lavin.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Velká kotlina [online]. České hory [cit. 2016-03-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vysoká hole [online]. Treking.cz [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ NPR Praděd [online]. AOPK ČR [cit. 2016-03-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b NS Velká kotlina [online]. AOPK ČR [cit. 2016-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-03. 
  5. ↑ a b c Velká kotlina. Informační materiál Správy CHKO Jeseníky [online]. AOPK ČR [cit. 2016-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-03. 
  6. ↑ JENÍK, J., a kolektiv. Syntaxonomic study of vegetation in Velká Kotlina cirque, the Sudeten Mountains. Folia Geobotanica 15. [s.l.]: [s.n.], 1980. 1-28. 
  7. ↑ a b Ústřední seznam ochrany přírody. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Zachraňme jesenické kamzíky [online]. Myslivost [cit. 2016-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-03. 
  9. ↑ ČTK. Botanici při průzkumu Velké kotliny v Jeseníkách našli rostlinu, která zde rostla naposledy v 50. letec. Deník N [online]. 2022-08-09 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 

Literatura

BUREŠ, Leo. Fenomén Velká kotlina. 1. Flóra, vegetace, fauna. Praha: Academia 2022. ISBN 978-80-200-3214-0.

BUREŠ, Leo. Fenomén Velká kotlina 2. Geodiverzita, biodiverzita, ochrana přírody. Praha: Academia 2023. ISBN 978-80-200-3399-4.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
VelkaKotlinaUpoliny.jpg
Upolínová louka ve Velké kotlině.
VelkaKotlina.jpg
Pohled do Velké kotliny.