Velké Bílovice

Velké Bílovice
Náměstí Osvoboditelů
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Břeclav
Obec s rozšířenou působností	Břeclav (správní obvod)
Okres	Břeclav
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°50′58″ s. š., 16°53′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 883 (2024)[1]
Rozloha	25,73 km²[2]
Katastrální území	Velké Bílovice
Nadmořská výška	176 m n. m.
PSČ	691 02
Počet domů	1 291 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Osvoboditelů 570 691 02 Velké Bílovice podatelna@velkebilovice.cz
Starostka	Lenka Grofová (STAN)
Oficiální web: www.velkebilovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Velké Bílovice
Další údaje
Kód obce	584983
Kód části obce	178675
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké Bílovice (německy Groß Billowitz) jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží deset kilometrů severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 900^[1] obyvatel.

Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál.^[4][5] První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306,^[6] na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001.^[7] Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a vlajce. V současné době jsou se svými více než 780 ha plochy registrovaných vinic vůbec největší vinařskou obcí v České republice.^[8]

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Biel ("bílý"). Původně šlo o pojmenování obyvatel vsi, výchozí tvar Bielovici znamenal "Bielovi lidé". Přívlastek Velké (z toho důvodu, že patřily k největším osadám na bývalém břeclavském panství Lichtenštejnů^[9]) byl dán roku 1924.^[10] Název vsi snad vznikl ze jména prvního písemně doloženého vlastníka obce Siegfrieda Sirotka nesprávným přeložením jeho německého příjmení Waise – "sirotek" jako weisse – "bílý".^[6]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416–1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.

Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545.^[11] Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.

Od roku 1638 až do roku 1848 byly Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764–1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický – nynější kostel Narození Panny Marie. Začátkem 20. století odešlo mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.

V době socialismu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu – JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství.^[6]

Především severně a východně od města se rozkládá velké množství vinic a kolem 650 vinných sklepů^[12] ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách^[13] tvořících samostatné vinařské "městečko".^[14] Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron českých zemí).^[15][16]

V blízkosti Velkých Bílovic se nacházejí rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření.

Od roku 2018 je starostkou Lenka Grofová (Nezávislí kandidáti).^[19] Zastupitelstvo města má 15 členů (10 za Nezávislí kandidáti a 5 za KDU-ČSL).^[20]

Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. června 1995.^[21]

Jihozápadně od města probíhá trasa dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.

Městem prochází dvě silnice II. třídy: II/422 a II/423.

Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.

• Tradiční krojované hody – největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája.^[22] Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 70 krojovaných párů (přes 150 svobodných domácích krojovaných). V pondělí se koná slavnostní tanec zaváďka. Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí.^[23]
• Hodky – jinde také "dohrávky", nebo "dohrávání hodů", se konají druhou neděli po skončení hodů. Dříve se konaly hned první neděli po hodech, ale termín byl z důvodu krytí s hody v Moravském Žižkově přesunut. Po znovuvysvěcení žižkovského kostela a tudíž i přesunutí jejich hodů, zůstal termín hodek ve Velkých Bílovicích již nezměněn.
• Zahrávání hodů – známé též pod názvem "zahrávky", se konají měsíc před hody.
• Fašank – v roce 2020 se tato tradice ve Velkých Bílovicích za pomoci chasy a starostky obnovila
• Ze sklepa do sklepa – Tradiční putování za vínem, kdy více než 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna autobusová doprava mezi sklepy a doprovodný program s dechovou a cimbálovou muzikou. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna.^[24]
• Za vinařem do Velkých Bílovic – Další putování za vínem, ale tentokrát trvající celých 19 týdnů. Začíná koncem dubna a trvá až do začátku září. Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů konání akce (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy návštěvníkům až 50 různých místních vinařství.^[25][26][27]
• Výstava vín – Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května.^[28][29][30]
• Letní slavnost autentických vín – Ochutnávka vín místních vinařů vyrobených netradičními autentickými postupy. Obvykle se koná poslední týden v červenci.^[31][32]
• Svatomartinská slavnost – Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu zahraje dechová i cimbálová muzika a zazpívají mužácké sbory. Obvykle se koná nejbližší sobotu po 11. listopadu (svátek sv. Martina).^[30][33]
• Soutěž ve vaření zelňačky – Více než 30 soutěžních družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží se koná také adventní jarmark. Soutěž se koná v sobotu, 1 nebo 2 týdny po Svatomartinské slavnosti.^[34] První ročník se konal již roku 2009.
• Vinařský maraton – Běžecký závod pro všechny pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se maraton i půlmaraton. Trasa vede mezi vinnými sklepy a vinicemi, převážně po cyklostezkách, mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. Dále se běží nesoutěžní rodinný běh s 1,5 km dlouhou trasou. Závod se koná poslední sobotu v říjnu.^[35][36][37]

O Velkých Bílovicích je známo těchto šest pověstí, uvedených v knize Kde modrý plamének hoří:^[38][39]

• Polednice (společně s Moravským Žižkovem)
• Pidimužík
• Žerotínova deska
• Toufarské strašidlo
• Akáty u kříže
• Šafránová paní (více Podivín, než Velké Bílovice)

Velké Bílovice jsou již dlouho oblíbeným místem filmařů k natáčení filmů s tematikou víno. Natáčela se zde velká část trilogie „Víno“: Bouřlivé víno (1976),^[40] Zralé víno (1981)^[41] a Mladé víno (1986).^[42] Natáčelo se zde také mnoho scének filmu Bobule (2008).^[43]

• Kostel Narození Panny Marie – postaven v letech 1764–1765 v gotizujícím barokním stylu.^[44]
• barokní sochy sv. Floriána, sv. Vendelína a sv. Jana Nepomuckého ze 40. let 18. století
• Habánské sklepy – největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníka Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína.^[45]
• tvrz – poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná.^[46][47]
• Městské vlastivědné muzeum – Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města.^[48]

• Martin Hrdina (* 1978), interiérový architekt a grafický designér
• Václav Lebloch (1854–1924), politik, poslanec Říšské rady na přelomu 19. a 20. století
• Marcela Melková (* 1971), politička, poslankyně
• Antonín Osička (1888–1949), anglista, básník a prozaik
• Johann Polach (1871–1942), učitel a politik židovského původu, senátor meziválečného Národního shromáždění
• Svatopluk Sem (* 1973), operní pěvec v Národním divadle
• Jan Švehlák (1901–1945), nadporučík, velitel uniformované obecní policie a oběť nacismu. Zatčen jako jeden z hlavních organizátorů povstaleckých aktivit Přerovského povstání. Patřil k 21 lidem popraveným na vojenské střelnici v Olomouci-Lazcích.^[49]
• Libor Zapletal (1920–1944), voják a příslušník výsadku Bivouac

• Šenkvice, Slovensko
• Presidencia Roque Sáenz Peña, Argentina

• 
  Kostel Narození Panny Marie
• 
  Radnice
• 
  Vlastivědné muzeum
• 
  Kulturní dům
• 
  Bývalá tvrz
• 
  Fara u kostela
• 
  Sportoviště
• 
  Sklepní ulička Pod Panskýma
• 
  Vinice nad městem
• 
  Kaple na Hradišťku
• 
  Vrch Šmatláky, socha Slípky
• 
  Krojované dívky během bílovických hodů

• Seznam sklepních uliček ve Velkých Bílovicích
• Kostel Narození Panny Marie ve Velkých Bílovicích
• Římskokatolická farnost Velké Bílovice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Bílovice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Velké Bílovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Spolek Velkobílovičtí vinaři
• Vinařský maraton
• Městské vlastivědné muzeum
• Základní umělecká škola
• Základní škola Archivováno 9. 6. 2007 na Wayback Machine.
• Městská knihovna
• Velké Bílovice – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2009-11-01 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.