Velké Brno

Hlavní nádraží v Brně na počátku 20. století

Velké Brno vzniklo v roce 1919 připojením dvou sousedních měst Králova Pole a Husovic a 21 dalších obcí k dosavadnímu Brnu, a to na základě zákona č. 213/1919 Sb., o sloučení sousedních obcí s Brnem, který nabyl účinnosti 23. dubna 1919. Rozloha města se tím zvýšila zhruba sedminásobně, z necelých 2 na více než 12 tisíc hektarů. Počet obyvatel se zvýšil téměř o polovinu na 221 758,[1][2] resp. mezi dvěma sčítáními lidu se zdvojnásobil.[3] Brno se tak stalo druhým největším městem Československa.[4]

Příprava a vznik

K předchozímu skokovému rozšíření města Brna došlo již v roce 1850, kdy k němu bylo přičleněno 29 dříve samostatných předměstí, byť se v některých případech jednalo jen o jednotlivé ulice, např. dnešní Bratislavská, Cejl, Dornych či Křenová.[3]

Určitou představu, jak by mohlo vypadat budoucí Velké Brno, přinesl už zákon z roku 1894, kterým se pro Brno, Olomouc, Jihlavu a Znojmo a některé jejich předměstské obce stanovil zvláštní stavební řád, odlišný od stavebního řádu platného ve zbytku Moravy.[5] Na základě jeho čl. II pak bylo vydáno zvláštní místodržitelské nařízení, které do jeho působnosti zahrnulo nejen zemské hlavní město Brno, ale i celé obce Husovice, Královo Pole, Komárov, Židenice, Juliánov a Kamenný Mlýn, a části katastrů obcí Bohunice, Černovice, Horní Heršpice, Žabovřesky a Jundrov.[6]

Po vzniku Československa byl v Brně ustaven 24členný Poradní sbor, v němž dvě třetiny tvořili zástupci českého a třetinu zástupci německého obyvatelstva.[2] V jeho čele usedl Petr rytíř Kerndlmayer z Ehrenfeldu, který nebyl Čech.[7] Národnostně rozrůzněné byly okolní obce, např. českou většinou disponovalo Královo Pole, Židenice, Řečkovice, Husovice či Žabovřesky, německy mluvící obyvatelstvo převažovalo v Dolních a Horních Heršpicích, Přízřenicích, Černovicích či v Komárově.[2] Vyjednávání proto nebylo jednoduché a národnostní otázka v něm hrála významnou roli.[7]

Zákon č. 213/1919 Sb. přijalo Národní shromáždění 16. dubna 1919, účinnosti nabyl 23. dubna 1919. Ještě 3. dubna mu předcházelo rozhodnutí o tom, že Brno bude mít 90 zastupitelů.[8] Samotný termín Velké Brno však vešel v platnost až o rok později, a to zákonem ze dne 14. dubna 1920 č. 278/1920 Sb., o složení a působnosti místních výborů ve Velkém Brně.[9][10]

Rozsah

Velké Brno (tmavě šedě a červeně) a dnešní Brno (tmavě šedě a světle šedě). Červené oblasti dnes již nejsou součástí Brna

K městu, jež vzniklo v roce 1850 připojením předměstských obcí k historickému jádru, byly v roce 1919 připojeny tyto obce:[11][4]

Samostatnými městy byly v době připojení Husovice a Královo Pole. Židenice byly v té době se 14 tisíci obyvatel největší moravskou vesnicí, žádost o status města podaly již v roce 1914, ta však kvůli první světové válce nebyla vyřízena.[3]

Tímto rozšířením se Brno značně územně i populačně zvětšilo. V roce 1910 žilo na území o velikosti 1 732 ha[12] celkem 125 737 obyvatel,[13] roku 1930 mělo Velké Brno rozlohu 12 376 ha a 264 925 obyvatel (z toho 200 213 obyvatel národnosti „československé“, 52 165 německé a 12 547 národností jiných).[14]

Důsledky

Vytvoření Velkého Brna mělo významný vliv na rozvoj dopravní infrastruktury, ale též jednotné kanalizační, vodovodní a elektrické sítě. Začaly vznikat zárodky brněnských sídlišť. Rozšíření městského ruchu přineslo předměstím i nevýhody, např. vznik velkých továren (Zbrojovka v Židenicích).[2]

Výročí

U příležitosti 90. výročí vzniku Velkého Brna se v období od 15. září do 31. října 2009 uskutečnila výstava „Velké Brno“ v Křížové chodbě Nové radnice. Organizátorem výstavy bylo Muzeum města Brna ve spolupráci s Moravským zemským archivem.[15]

Ke 100. výročí v roce 2019 byla ohlášena řada akcí: Muzeum města Brna znovu připravilo od 11. července do 11. srpna 2019 výstavu v Křížové chodbě Nové radnice. Pro časostroj na náměstí Svobody byla od 23. dubna 2019 přichystána výroční limitovaná edice kuliček. Zorganizována byla fotosoutěž s hashtagem #velkebrno. 32. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Expozice nové hudby pojal Velké Brno za své téma. Vytvořena byla webová aplikace zachycující podobu města před a po rozšíření.[16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ mak. Jak se z Brna stalo „Velké Brno“ [online]. Brno.cz, 2009-09-15 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d FASUROVÁ, Hana. Před 90 lety se Brno probudilo sedmkrát větší. Brněnský deník [online]. 2009-04-16 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c MAREČEK, Lubomír. Z Brna se před 90 lety stal cvalík, spolykal Židenice, Královo Pole i Komín. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-09-20 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Fl. Vytvoření tzv. Velkého Brna připojením 23 předměstských obcí (Zákon č. 213/1919 Sb.) [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2018-07-08 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ Zákon ze dne 16. června 1894, č. 63/1894 z. z., kterým se vydává stavební řád pro zemské hlavní město Brno, pro král. hlavní město Olomouc, pro král. města Jihlavu a Znojmo a pro jejich místa předměstská.
  6. ↑ Nařízení c. k. místodržitele na Moravě ze dne 6. října 1903, č. 64/1903 z. z., jímž se zařazují brněnská předměstí do obvodu platnosti stavebního řádu pro hlavní město Brno.
  7. ↑ a b BRNO: Internetová encyklopedie dějin Brna. STALO SE PŘED... 96 lety: Vznik Velkého Brna (16.4.1919). Facebook [online]. 2015-04-16 [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ VÝROČÍ METROPOLE | Noviny. Lidovky.cz [online]. 2009-04-04 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Fl. Vydán Zákon č. 278/1920 o složení a působnosti místních výborů ve Velkém Brně [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2018-07-08 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ Zákon č. 278/1920 Sb., o složení a působnosti místních výborů ve Velkém Brně. In: Sbírka zákonů. 1920. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  11. ↑ Zákon č. 213/1919 Sb., o sloučení sousedních obcí s Brnem. In: Sbírka zákonů. 1919. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  12. ↑ KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 154. [Dále jen „Kuča“]. 
  13. ↑ Kuča, s. 271.
  14. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země Moravskoslezská, Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935, str. 9.
  15. ↑ Ma. Výstava „Velké Brno“ (k 90. výročí připojení předměstských obcí k Brnu) [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2018-09-12 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  16. ↑ Brno - 100 let Velkého Brna. www.brno.cz [online]. Brno.cz [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • Augustin Prachař: Velké Brno. Brno, 1925.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Brno, hlavní nádraží a tramvaje.jpg
Hlavní nádraží před přestavbou, Brno
Greater Brno.png
Katastrální mapa Velkého Brna. Tmavě šedě a červeně - území Velkého Brna; tmavě šedě a světle šedě - moderní Brno. Červené oblasti již k modernímu Brnu nepatří.