Velké Chvojno

Velké Chvojno
	socha svatého Jana Nepomuckého
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Libouchec
Obec s rozšířenou působností	Ústí nad Labem; (správní obvod)
Okres	Ústí nad Labem
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°43′54″ s. š., 14°2′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	877 (2024)
Rozloha	17,13 km²
Nadmořská výška	411 m n. m.
PSČ	400 02, 403 34
Počet domů	219 (2021)
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Velké Chvojno 55; 403 34 Velké Chvojno ; v.chvojno@volny.cz
Starostka	Markéta Vaňáčová
	Oficiální web: www.obecvelkechvojno.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Velké Chvojno
Další údaje
Kód obce	555223
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Velké Chvojno (německy Böhmische Kahn, do roku 1948 České Chvojno^[4]) se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v ní 877^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1352.^[5] Do šestnáctého století vesnice patřila k panství hradu Krupka, ale roku 1580 ji od královské komory koupil Adam Kölbl z Geisingu. Adam zemřel roku 1592. Vesnici po něm zdědil syn Rudolf Kölbl z Geisingu, který v ní nechal postavit tvrz. Tu po bezdětném Rudolfovi převzal jeho bratr Václav starší Kölbl z Geisingu, kterému patřilo také blízké Malé Chvojno. Za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 mu byly obě vsi zkonfiskovány a zabavený majetek roku 1623 koupil František de Couriers. Nový majitel vesnici připojil ke Krásnému Lesu, a tvrz ve Chvojně zanikla.^[6]

Samostatnou obcí je Chvojno od roku 1998, kdy se oddělilo od Libouchce.^[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 293 obyvatel (z toho 143 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 289 Němců a dva cizinci. Kromě čtyř evangelíků a dvou členů nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.^[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 292 obyvatel: sedm Čechoslováků, 283 Němců a dva cizince. Většinou se hlásili k římskokatolické církvi, ale tři lidé byli evangelíky, tři patřili k církvi československé a jeden člověk byl bez vyznání.^[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů obce Velké Chvojno včetně místní části (Arnultovice, Luční Chvojno, Malé Chvojno, Mnichov a Žďár)
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 379	1 258	1 234	1 169	1 156	1 148	1 234	809	627	669	660	558	662	738	801
Počet domů	241	247	250	246	244	245	258	241	143	139	129	147	147	175	219

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Velké Chvojno^[10]^[11]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	307	282	297	267	277	293	292	170	175	201	307	281	322	294
Domy	50	50	52	53	54	53	53	49	67	39	41	45	48	53
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Malé Chvojno.

Části obce

Pamětihodnosti

Zaniklý kostel sv. Martina. Kostel z roku 1713 přestal být po druhé světové válce udržován a zchátral. Zdemolovaná stavba inspirovala Karla Kryla k napsání písně Anděl.^[12] Kostel byl v sedmdesátých letech 20. století zbořen. Kostelní zvon byl přesunut do kostela sv. Petra a Pavla v Tanvaldu.^[13]
Kostel Všech Svatých v Arnultovicích, doložený v roce 1352. V průčelní západní věži se nachází zvon z roku 1925 od Rudolfa Pernera. Doložen je zde též jiný zvon z roku 1750.
Zaniklá kaple s věžičkou v Arnultovicích stávala na hřbitově, než byl roku 1965 zlikvidován.

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo České Chvojno, Böhmisch-Kahn, s. 79.
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Velké Chvojno – tvrz, s. 500.
↑ Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 185.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 386.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 321. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
↑ SOUČEK, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: 1999, heslo Velké Chvojno.
↑ kostel sv. Martina v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Chvojno na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Chvojno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Oficiální stránky
Velké Chvojno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.

[profous-5] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo České Chvojno, Böhmisch-Kahn, s. 79.

[andel-6] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Velké Chvojno – tvrz, s. 500.

[7] Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ^{[nedostupný zdroj]}

[sldb1921-8] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 185.

[sldb1930-9] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 386.

[sldb2001-10] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.

[sldb2011-11] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 321. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.

[12] SOUČEK, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: 1999, heslo Velké Chvojno.

[13] stel sv. Martina v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

Navigation

Navigace

Tématické portály