Velké Kunětice

Velké Kunětice
Velké Kunětice
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Jeseník
Obec s rozšířenou působností	Jeseník (správní obvod)
Okres	Jeseník
Kraj	Olomoucký
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°19′0″ s. š., 17°15′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	515 (2023)[1]
Rozloha	9,83 km²[2]
Katastrální území	Velké Kunětice
Nadmořská výška	340 m n. m.
PSČ	790 52
Počet domů	177 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Velké Kunětice 146 790 52 Velké Kunětice obec.vk@velkekunetice.cz
Starosta	Jiří Neumann
Oficiální web: www.velkekunetice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Velké Kunětice
Další údaje
Kód obce	569453
Kód části obce	179078
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké Kunětice (něm. Gross-Kunzendorf, Groß-Kunzendorf, Großkunzendorf)^[4] jsou slezská obec, ležící těsně u státní hranice s Polskem, administrativně náležející k okresu Jeseník v Olomouckém kraji. Severním okrajem katastru i zástavby obce prochází pohraniční silnice II/457, která ji odděluje od zástavby sousední polské vesnice Sławniowice (německy Kunzendorf). Žije zde 515^[1] obyvatel.

Poloha

Obec Velké Kunětice sousedí na severu s Polskem (gminy Otmuchów a Głuchołazy), na západě s obcí Stará Červená Voda, na jihu s obcí Supíkovice a na východě s obcemi Hradec-Nová Ves a Mikulovice. Od okresního města Jeseník je vzdálena 10,5 km a od krajského města Olomouc 80,5 km.

Geomorfologicky patří Velké Kunětice k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), na rozhraní oblasti jesenické (východosudetské) (geomorfologický celek Rychlebské hory, podcelek Sokolský hřbet, a geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Bělská pahorkatina) a oblasti Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří (geomorfologický celek Vidnavská nížina). Nejvyšším bodem je Kamenný vrch (459 m n. m.).

Území Velkých Kunětic patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Obcí protéká severním směrem potok Kunětička (v Polsku zvaný Mora). Na západě katastru pramení potok Luže.

Území obce pokrývá z 69 % zemědělská půda (63,5 % orná půda, 2 % louky a pastviny) a z 23 % les.

Název

Nejstarší písemný doklad z roku 1284 je latinský: Cunati villa („Kuňatova ves“). Znění české předlohy není známo (snad bylo Kuňatici, původní pojmenování obyvatel vsi s významem „Kuňatovi lidé“, případně Kuňatov – „Kuňatův majetek“). Jméno Kuňata (v mladší podobě Kuněta) byla domácká podoba osobního jména Kunrát. Doklad z roku 1291 je opět latinský: Conradivilla („Konrádova ves“). Od 14. do 20. století je písemně doloženo jen německé Kunzendorf („Kunzova ves“), jehož základem bylo jméno Kunz, domácká podoba jména Konrat.^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1284 (Cunati villa). Je pravděpodobné, že je starší a patrně pochází z rané fáze kolonizace prováděné na Jesenicku vratislavskými biskupy. Její zakladatel – lokátor – měl slovanské jméno Kuňata. Přívlastek Velké získaly Kunětice až později, aby se odlišily od stejnojmenné vesnice 9 km východně mezi Hlucholazy a Zlatými Horami, která získala přívlastek Suché Kunětice (něm. Dürr-Kunzendorf, dnes polský Konradów).

V roce 1305 se ve vsi zmiňuje zákupní fojtství, 60 lánů polností (jednalo se tedy o velkou vesnici) a farní kostel. Majetkové poměry byly spletité: kolem dvou dvorů se zformovaly dva samostatné a zhruba stejně velké statky, jeden biskupský a jeden fojtský (zvaný též Hartenberg). Fojtové však občas držívali i biskupskou část Kunětic a v jejich části vsi se nacházel místní kostel. Byly zde také menší svobodné statky, ještě roku 1690 jsou registrovány dva.

Od 14. století se zde zmiňuje lámání vápence a dolování železné rudy, které byly dováženy k vápenkám a hamrům v Burgrabicích. V téže době se začal využívat rovněž zdejší mramor.

Biskupská část vsi byla od roku 1580 spravována ze Supíkovic, po třicetileté válce pak jako součást panství Frývaldov (Jeseník). V letech 1603-1615 byly v obci bouře proti zvyšování robot. Vůdce sedláků Fabian Tunkel byl roku 1608 popraven v Nise. Za třicetileté války byla ves zpustošena.

Držitelem fojtské části Velkých Kunětic, k níž patřila rovněž ves Borkendorf (dnes Burgrabice na sever od Sławniowic), byl roku 1641 Matyáš Forgáč. V letech 1690 až 1797 to byli pánové von Skal, v letech 1797-1844 hrabata von Strachwitz a poté opavská rodina Gastheimů. Fojtský velkostatek se pak několikerým prodejem drobil a zmenšoval. Jedním z majitelů byl i Josef Schindler, Priessnitzův následovník ve vodoléčbě.

V roce 1651 se zmiňuje poprvé škola u farního kostela. Ten musel být po třicetileté válce a znovu po požáru roku 1758 opraven.

V roce 1742 bylo v důsledku války o dědictví rakouské Slezsko rozděleno a nová hranice přetnula Velké Kunětice vedví. Pruská část získala po roce 1945 název Sławniowice. Kolem roku 1800 vznikly u Velkých Kunětic dvě osady – parcelací biskupského dvora Františkov a parcelací fojtského dvora Strachovičky.

Od 19. století do poloviny 20. století určovala život obce těžba a zpracování žuly a mramoru, zejména v osadě Strachovičky. Mramor se zprvu rovněž používal k výrobě vápna, ta však postupně ustala a převládlo kamenické zpracování.

Na rozdíl od například Supíkovic nebo Žulové však Velké Kunětice zůstaly převážně zemědělskou vsí, čemuž v meziválečné době odpovídala i orientace obyvatel na křesťansko-sociální stranu. Po druhé světové válce a odsunu původního obyvatelstva kamenictví zaniklo a zemědělský charakter obce ještě posílil.

Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno již roku 1949, potýkalo se však s těžkostmi a dlouho zůstávalo menšinové. V roce 1967 však bylo posíleno přičleněním bývalého fojtského velkostatku od Státního statku Žulová a roku 1974 byly Velké Kunětice vybrány za sídlo velkého JZD pro celé údolí Bělé pod Jeseníkem. To však nebránilo tomu, aby byla obec Velké Kunětice k 1. lednu 1976 přičleněna k obci Supíkovice. Z tohoto svazku se Velké Kunětice osvobodily k 23. listopadu 1990.

Rozvoj obce po roce 1989 je brzděn především velkou nezaměstnaností, zejména mezi početnou romskou menšinou. Pozitivní vliv však mělo otevření hraničního přechodu pro malý pohraniční styk a navázání partnerství se Sławniowicemi.

Velké Kunětice jsou členem Mikroregionu Zlatohorsko, svazku obcí vzniklého v roce 2001.^[6] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,^[7] a od roku 1997 členem Euroregionu Praděd.^[8]

Na severozápad od obce v místě, kde silnice 455 překračuje státní hranici, se nachází vyhlídka Výhled (něm. Gucke). Zde byl již odedávna hostinec a celnice. V roce 1930 zde ve 4 domech bydlelo 28 lidí.

Správní vývoj

Správní příslušnost Velkých Kunětic od roku 1848^[9]

• 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (část) panství Frývaldov, (část) lenní fojtství Velké Kunětice
• od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
• od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
• od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
• od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)
  • kromě: od 1. října 1938 do května 1945 "sudetoněmecká území", od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau
  • od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
• od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
• od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
• od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
• od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Velkých Kunětic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[10]

Celá obec Velké Kunětice

V obci Velké Kunětice je evidováno 186 adres, vesměs čísel popisných (trvalé objekty).^[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 166 domů, z toho 140 trvale obydlených.

Osada (ZSJ) Velké Kunětice

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadají Velké Kunětice do farnosti Velké Kunětice, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.^[12] Farnost je administrována excurrendo ze Supíkovic.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku.^[13] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Členění obce

Velké Kunětice se nečlení na části a tvoří ho jen jedno katastrální území – Velké Kunětice (981,26 ha). Základními sídelními jednotkami jsou kromě vlastních Velkých Kunětic osady Františkov a Strachovičky.

Doprava

Obcí procházejí:

• silnice II. třídy číslo 455 z Písečné a Supíkovic směrem na státní hranici s Polskem (západně od obce, přes osadu Strachovičky).
• silnice II. třídy číslo 456, odbočující ze silnice II/457 směrem na Starou Červenou Vodu a Žulovou,
• silnice II. třídy číslo 457 z Osoblahy, Zlatých Hor a Mikulovic podél státní hranice směrem na Vidnavu, Javorník a dále na státní hranici, odkud pokračuje do polského města Lądek Zdrój,
• některé silnice III. třídy pro místní komunikaci, zejména silnice procházející samotnými Velkými Kuněticemi až k hraničnímu přechodu.

Pamětihodnosti

• Římskokatolický farní kostel Panny Marie Sněžné (dříve sv. Alžběty), původně ze 13. století (zmiňován 1290), přestavěn v polovině 17. století, po roce 1758 (požár) a v letech 1836-37 (kulturní památka)^[14]
• Společný hrob obětí pochodu smrti z ledna 1945 na místním hřbitově (kulturní památka)^[15]
• Zámek s hospodářským dvorem a lomem - kulturní památka od roku 2022^[16]
• Dvě šachtové vápenky z druhé poloviny 19. století

Školství

V obci se nachází mateřská škola.

Odkazy

Reference

Související články

• Hraniční přechod Velké Kunětice – Sławniowice
• Hraniční přechod Velké Kunětice – Sławniowice I

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Kunětice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Velké Kunětice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Velké Kunětice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Neoficiální stránky obce