Velké Kunětice

Velké Kunětice
Velké Kunětice
Velké Kunětice
Znak obce Velké KuněticeVlajka obce Velké Kunětice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJeseník
Obec s rozšířenou působnostíJeseník
(správní obvod)
OkresJeseník
KrajOlomoucký
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel515 (2023)[1]
Rozloha9,83 km²[2]
Katastrální územíVelké Kunětice
Nadmořská výška340 m n. m.
PSČ790 52
Počet domů177 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduVelké Kunětice 146
790 52 Velké Kunětice
obec.vk@velkekunetice.cz
StarostaJiří Neumann
Oficiální web: www.velkekunetice.cz
Velké Kunětice
Další údaje
Kód obce569453
Kód části obce179078
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké Kunětice (něm. Gross-Kunzendorf, Groß-Kunzendorf, Großkunzendorf)[4] jsou slezská obec, ležící těsně u státní hranice s Polskem, administrativně náležející k okresu Jeseník v Olomouckém kraji. Severním okrajem katastru i zástavby obce prochází pohraniční silnice II/457, která ji odděluje od zástavby sousední polské vesnice Sławniowice (německy Kunzendorf). Žije zde 515[1] obyvatel.

Poloha

Obec Velké Kunětice sousedí na severu s Polskem (gminy Otmuchów a Głuchołazy), na západě s obcí Stará Červená Voda, na jihu s obcí Supíkovice a na východě s obcemi Hradec-Nová Ves a Mikulovice. Od okresního města Jeseník je vzdálena 10,5 km a od krajského města Olomouc 80,5 km.

Geomorfologicky patří Velké Kunětice k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), na rozhraní oblasti jesenické (východosudetské) (geomorfologický celek Rychlebské hory, podcelek Sokolský hřbet, a geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Bělská pahorkatina) a oblasti Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří (geomorfologický celek Vidnavská nížina). Nejvyšším bodem je Kamenný vrch (459 m n. m.).

Území Velkých Kunětic patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Obcí protéká severním směrem potok Kunětička (v Polsku zvaný Mora). Na západě katastru pramení potok Luže.

Území obce pokrývá z 69 % zemědělská půda (63,5 % orná půda, 2 % louky a pastviny) a z 23 % les.

Název

Nejstarší písemný doklad z roku 1284 je latinský: Cunati villa („Kuňatova ves“). Znění české předlohy není známo (snad bylo Kuňatici, původní pojmenování obyvatel vsi s významem „Kuňatovi lidé“, případně Kuňatov – „Kuňatův majetek“). Jméno Kuňata (v mladší podobě Kuněta) byla domácká podoba osobního jména Kunrát. Doklad z roku 1291 je opět latinský: Conradivilla („Konrádova ves“). Od 14. do 20. století je písemně doloženo jen německé Kunzendorf („Kunzova ves“), jehož základem bylo jméno Kunz, domácká podoba jména Konrat.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1284 (Cunati villa). Je pravděpodobné, že je starší a patrně pochází z rané fáze kolonizace prováděné na Jesenicku vratislavskými biskupy. Její zakladatel – lokátor – měl slovanské jméno Kuňata. Přívlastek Velké získaly Kunětice až později, aby se odlišily od stejnojmenné vesnice 9 km východně mezi Hlucholazy a Zlatými Horami, která získala přívlastek Suché Kunětice (něm. Dürr-Kunzendorf, dnes polský Konradów).

V roce 1305 se ve vsi zmiňuje zákupní fojtství, 60 lánů polností (jednalo se tedy o velkou vesnici) a farní kostel. Majetkové poměry byly spletité: kolem dvou dvorů se zformovaly dva samostatné a zhruba stejně velké statky, jeden biskupský a jeden fojtský (zvaný též Hartenberg). Fojtové však občas držívali i biskupskou část Kunětic a v jejich části vsi se nacházel místní kostel. Byly zde také menší svobodné statky, ještě roku 1690 jsou registrovány dva.

Od 14. století se zde zmiňuje lámání vápence a dolování železné rudy, které byly dováženy k vápenkám a hamrům v Burgrabicích. V téže době se začal využívat rovněž zdejší mramor.

Biskupská část vsi byla od roku 1580 spravována ze Supíkovic, po třicetileté válce pak jako součást panství Frývaldov (Jeseník). V letech 1603-1615 byly v obci bouře proti zvyšování robot. Vůdce sedláků Fabian Tunkel byl roku 1608 popraven v Nise. Za třicetileté války byla ves zpustošena.

Držitelem fojtské části Velkých Kunětic, k níž patřila rovněž ves Borkendorf (dnes Burgrabice na sever od Sławniowic), byl roku 1641 Matyáš Forgáč. V letech 16901797 to byli pánové von Skal, v letech 1797-1844 hrabata von Strachwitz a poté opavská rodina Gastheimů. Fojtský velkostatek se pak několikerým prodejem drobil a zmenšoval. Jedním z majitelů byl i Josef Schindler, Priessnitzův následovník ve vodoléčbě.

V roce 1651 se zmiňuje poprvé škola u farního kostela. Ten musel být po třicetileté válce a znovu po požáru roku 1758 opraven.

V roce 1742 bylo v důsledku války o dědictví rakouské Slezsko rozděleno a nová hranice přetnula Velké Kunětice vedví. Pruská část získala po roce 1945 název Sławniowice. Kolem roku 1800 vznikly u Velkých Kunětic dvě osady – parcelací biskupského dvora Františkov a parcelací fojtského dvora Strachovičky.

Od 19. století do poloviny 20. století určovala život obce těžba a zpracování žuly a mramoru, zejména v osadě Strachovičky. Mramor se zprvu rovněž používal k výrobě vápna, ta však postupně ustala a převládlo kamenické zpracování.

Na rozdíl od například Supíkovic nebo Žulové však Velké Kunětice zůstaly převážně zemědělskou vsí, čemuž v meziválečné době odpovídala i orientace obyvatel na křesťansko-sociální stranu. Po druhé světové válce a odsunu původního obyvatelstva kamenictví zaniklo a zemědělský charakter obce ještě posílil.

Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno již roku 1949, potýkalo se však s těžkostmi a dlouho zůstávalo menšinové. V roce 1967 však bylo posíleno přičleněním bývalého fojtského velkostatku od Státního statku Žulová a roku 1974 byly Velké Kunětice vybrány za sídlo velkého JZD pro celé údolí Bělé pod Jeseníkem. To však nebránilo tomu, aby byla obec Velké Kunětice k 1. lednu 1976 přičleněna k obci Supíkovice. Z tohoto svazku se Velké Kunětice osvobodily k 23. listopadu 1990.

Rozvoj obce po roce 1989 je brzděn především velkou nezaměstnaností, zejména mezi početnou romskou menšinou. Pozitivní vliv však mělo otevření hraničního přechodu pro malý pohraniční styk a navázání partnerství se Sławniowicemi.

Velké Kunětice jsou členem Mikroregionu Zlatohorsko, svazku obcí vzniklého v roce 2001.[6] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[7] a od roku 1997 členem Euroregionu Praděd.[8]

Na severozápad od obce v místě, kde silnice 455 překračuje státní hranici, se nachází vyhlídka Výhled (něm. Gucke). Zde byl již odedávna hostinec a celnice. V roce 1930 zde ve 4 domech bydlelo 28 lidí.

Správní vývoj

Správní příslušnost Velkých Kunětic od roku 1848[9]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Velkých Kunětic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10]

Celá obec Velké Kunětice

Rok1836186918801890190019101921193019391947195019611970198019912001
Počet obyvatel11271181130712821344142112931448[p 1]1449677635639655609574653[p 2]
  1. z toho: 17 Čechoslováků, 1390 Němců; 1440 řím. kat., 4 evang., 2 čsl., 2 bez vyzn.
  2. z toho: 539 Čechů, Moravanů a Slezanů, 43 Slováků, 6 Němců, 2 Poláci; 190 řím. kat., 4 čsl. hus., 5 evang., 2 pravosl., 420 bez vyzn.

V obci Velké Kunětice je evidováno 186 adres, vesměs čísel popisných (trvalé objekty).[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 166 domů, z toho 140 trvale obydlených.

Osada (ZSJ) Velké Kunětice

Rok1836190019302001
Počet obyvatel7381377(?)1083[p 1]589
  1. z toho: 15 Čechoslováků, 1032 Němců; 1076 řím. kat., 3 evang., 2 čsl., 2 bez vyzn.

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadají Velké Kunětice do farnosti Velké Kunětice, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.[12] Farnost je administrována excurrendo ze Supíkovic.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku.[13] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Členění obce

Velké Kunětice se nečlení na části a tvoří ho jen jedno katastrální územíVelké Kunětice (981,26 ha). Základními sídelními jednotkami jsou kromě vlastních Velkých Kunětic osady Františkov a Strachovičky.

Doprava

Obcí procházejí:

Pamětihodnosti

Školství

V obci se nachází mateřská škola.

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 866. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 473, 475.
  6. http://www.zlatohorsko.cz/
  7. http://www.smoj.cz/
  8. http://www.europraded.cz/
  9. GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 33.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976–977. 
  11. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-01. 
  12. BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9. 
  13. MEŠPOR, Zdeněk. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2009. 561 Seiten s. ISBN 9788070171295, ISBN 8070171294. OCLC 699564289 S. 206, 207. 
  14. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=216
  15. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=328
  16. Památkový katalog

Související články

  • Hraniční přechod Velké Kunětice – Sławniowice
  • Hraniční přechod Velké Kunětice – Sławniowice I

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Velké Kunětice-2.JPG
Autor: BíláVrána, Licence: CC BY-SA 4.0
Velké Kunětice, okres Jeseník
Flag of Velké Kunětice.svg
Vlajka obce Velké Kunětice, okres Jeseník, Česko.
List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a bílý, v poměru 3 : 2. V modrém pruhu tři bílé květy se šesti okvětními lístky a žlutým semeníkem, v bílém pruhu červená koruna. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Coat of arms of Velké Kunětice.svg
Znak obce Velké Kunětice, okres Jeseník, Česko.
V modrém štítě na stříbrném srdci, z něhož vyrůstají tři stříbrné šestilisté květy se zlatými semeníky, červená koruna.