Velké náměstí (Hradec Králové)
Velké náměstí | |
---|---|
Pohled od na Velké náměstí z Bílé věže | |
Umístění | |
Stát | Česko |
Město | Hradec Králové |
Poloha | 50°12′35,49″ s. š., 15°50′7,32″ v. d. |
Napojené ulice | Špitálská, Klicperova, Úzká, Malé náměstí, Na Kropáčce, Bono publico, Karla Tomana, Franušova |
Historie | |
Starší názvy | Rynek (od 14. století), Velké náměstí (od 18. století), Žižkovo náměstí (1955–1990) |
Další údaje | |
Typ | náměstí |
Délka | 340 m |
Šířka | 90 m (v nejširší části) |
Kód ulice | 131849 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velké náměstí je hlavní náměstí nacházející se v historickém centru města Hradec Králové. Prostranství dominuje katedrála sv. Ducha s Bílou věží a kaplí sv. Klimenta, uprostřed se tyčí Mariánský morový sloup.[1] Od padesátých let 20. století do roku 1990 neslo název Žižkovo náměstí.[2]
Významné objekty
Na náměstí, nebo v jeho velmi blízkém okolí, se nacházejí tyto významné stavby:
- Bílá věž
- Katedrála sv. Ducha
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Kaple sv. Klimenta
- Radnice
- Bono publico
- Mariánský morový sloup
- Biskupská rezidence
- Dům U Špuláků
- Nové Adalbertinum (jezuitská kolej)
- Dům U Beránka
- Galerie moderního umění
- Špalkův obchodní dům
- Kanovnické domy
- Gočárovo schodiště
Historie
Nejstarší osídlení v oblasti Hradce Králové se přirozeně objevilo na křídovém návrší nad soutokem Labe a Orlice, tedy právě v místě dnešního Velkého náměstí. Nepřetržité osídlení ve formě slovanského hradiště lze odhadovat na přelomu 9. a 10. století. Badatelé 19. a první poloviny 20. století předpokládali v rámci tohoto hradiště trojúhelníkové tržiště přibližně ve tvaru dnešního Velkého náměstí. Dle prohlubně nalezené přibližně uprostřed náměstí a táhnoucí se severo-jižním směrem (od kostela Nanebevzetí Panny Marie přibližně ke Klicperově ulici) se ale lze domnívat, že celé návrší bylo rozděleno příčným příkopem na dvě části a středověké město pravděpodobně vznikalo pouze západně od tohoto příkopu. Východní část zřejmě zabíraly objekty obytné a hospodářské, nejednalo se tedy o veřejné prostranství. Zatímco přístup do města od západu zajišťovala tzv. stará (později Pražská) brána, přístup od východu zajišťovala pravděpodobně brána situovaná právě před tímto příčným příkopem. Mýtská brána, označovaná v pramenech přelomu 14. a 15. století jako nová brána, pak vznikla zřejmě až po zavezení příkopu a rozšíření města. Archeologické sondáže provedené ve 20. století tuto teorii nepotvrdily. Potvrdily ale, že ke stabilizaci parcelních hranic v dnešní podobě došlo v severní frontě Velkého náměstí již na konci 13. století. V západní části náměstí dosud rozsáhlejší archeologický výzkum neproběhl, lze ale předpokládat, že tamější zástavba (kostel sv. Ducha, kaple sv. Klimenta, radnice...) byla do náměstí vložena dodatečně a původní veřejné prostranství sahalo až k dnešní Rokitanského ulici.[3]
Nejstarší písemná zmínka o podobě Velkého náměstí z roku 1418 hovoří o rynku, radnici a pranýři. Severně od náměstí (ulice Zieglerova, Dlouhá, Na Hradě) stál až do roku 1423 královský hrad. Pierkerův plán z roku 1756 zobrazuje na Velkém náměstí obecní studnu (nikoli kašnu) a také ohrazený hřbitov v okolí kostela svatého Ducha. Dvě rytiny od J. Venuta a I. Otta z konce 18. století pak zobrazují kamenné dláždění prostranství a existující zástavbu východně od kostela svatého Ducha. Akvarel Eduarda Gurka z roku 1836 zobrazuje čedičové dláždění, Morstadtova kresba z roku 1858 pak čedičové dláždění s pásy zřejmě pískovcových dlažebních kostek na místě vozovek.[3]
Současnost a budoucnost
V roce 2010 byla vypsána architektonická soutěž na revitalizaci Velkého náměstí.[4][5] Cílem projektu „Živé náměstí“ je především vrátit veřejný prostor zpět chodcům a cyklistům a omezit jeho využívání automobilovou dopravou (na náměstí je 250 parkovacích míst).[6] V soutěži na revitalizaci náměstí zvítězil návrh architektonického ateliéru ARN Studio.[7] Alternativou pro stávající parkovací místa může být zbudování podzemního parkoviště pod Velkým náměstím, na jehož realizaci zadalo město Hradec Králové vyhotovení studie.[8] Rekonstrukce náměstí by měla být zahájena v roce 2021[9] a je rozdělena na etapy[6], etapa řešící parkovací plochy by ale měla přijít na řadu až v samém závěru projektu, budí totiž mnohé kontroverze.[9] Proti zbudování podzemního parkoviště v archeologicky cenné lokalitě se postavila například Společnost ochránců památek ve východních Čechách nebo Východočeská regionální archeologická komise.[10]
Mapa
Zajímavost
Dne 6. července 1933 se v Hradci Králové konal automobilový závod, tzv. První městský okruh. Start, cíl i hlavní tribuny byly umístěny přímo na Velkém náměstí.[11]
Fotogalerie
- Západní fronta domů s kostelem sv. Ducha a radnicí
- Jižní fronta domů
- Radnice (uprostřed snímku)
- Severní fronta domů
- Jižní fronta domů s biskupskou rezidencí (zcela vpravo), domem U Špuláků (sousední růžová fasáda) a kostelem Nanebevzetí P. Marie v pozadí
- Arkády na severní straně náměstí
Reference
- ↑ WWW.FG.CZ, 2020, FG Forrest, a s. Hradec Králové – Salon republiky. Prague.eu [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online.
- ↑ HRADECKRALOVE.CZ. Hradec pojmenoval náměstí po papeži Janu Pavlu II. | Hradec Králové.cz. zpravy.hradeckralove.cz [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b BLÁHA, Radek. Veřejná prostranství (náměstí) středověkého Hradce Králové a jejich proměny [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-30.
- ↑ Velké náměstí má sloužit Hradečákům, ne autům. Podzemní garáže změní parkoviště na živý prostor. Hradec Králové [online]. 2020-08-17 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Velké náměstí v Hradci se změní. Podívejte se jak. iDNES.cz [online]. 2010-10-21 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Živé náměstí [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online.
- ↑ CITY, Hradec Králové. HKCITY [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Revitalizace Velkého náměstí. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Hradec chce začít s opravou náměstí v roce 2021, cíl je však v nedohlednu. iDNES.cz [online]. 2020-10-13 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Poddolovat náměstí v Hradci je nepřijatelné, tvrdí ochránci památek. iDNES.cz [online]. 2020-09-15 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Z prvního městského okruhu.... S. 7–8. Světozor [online]. 1933-07-13 [cit. 2020-12-21]. S. 7–8. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké náměstí na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pudelek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové (Königgrätz), Czech Republic - market square
Autor: Hedvika Šimková, Licence: CC BY-SA 4.0
Mapa Velkého náměstí v Hradci Králové
Hradec Králové 1933, automobilové závody na Velkém náměstí
Autor: Txllxt TxllxT, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové - Velké náměstí - View NE
Autor: Txllxt TxllxT, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové - Velké náměstí - Arcade view East
Autor: Txllxt TxllxT, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové - Velké náměstí - View WSW
Autor: Txllxt TxllxT, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové - Velké náměstí - View SSW
Autor: Txllxt TxllxT, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové - Velké náměstí - View East
Autor: Txllxt TxllxT, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové - Velké náměstí - View SSE