Velké zemětřesení v Kantó
Jokohama po zemětřesení | |
Datum | 1. září 1923 |
---|---|
Síla | 7,2–8,3 Mw |
Hloubka | 23 km |
Epicentrum | 35°19′48″ s. š., 139°8′6″ v. d. |
Zasažené země | Japonsko |
Max. intenzita | XI (katastrofické) |
Tsunami | 5–13 m |
Oběti | 140 000 |
Velké zemětřesení v Kantó (japonsky 関東大震災 Kantó daišinsai) v roce 1923 bylo jedno z nejničivějších zemětřesení 20. století. V 11:58:44 (GMT+9) dne 1. září 1923 zasáhlo region Kantó na východě japonského ostrova Honšú. Epicentrum se nacházelo asi 10 kilometrů ve vnitrozemí od severního pobřeží zálivu Sagami (přibližně 35°23′ s. š., 139°15′ v. d.).[1]
Síla zemětřesení je odhadována na 7,9[1] až 8,3[2] stupně Richterovy stupnice. Různé zdroje uvádějí dobu trvání zemětřesení 4 až 10 minut. Protože zemětřesení udeřilo kolem poledne, kdy si lidé vařili oběd v kamínkách, zachvátily oblast rozsáhlé požáry. Téměř celá Jokohama a většina Tokia byly zničeny.[3][2][1] Část Tokia zasáhla ohnivá bouře, která zahubila 38 000 lidí. Těžké škody byly způsobeny v prefekturách Čiba, Kanagawa a Šizuoka. Vlny vyvolaného tsunami dosáhly výšky pěti až třinácti metrů.[2]
Zemětřesení si vyžádalo přes 100 000 obětí. Smith uvádí 110 000,[2] ale většina zdrojů se shoduje na 140 000 mrtvých (i více).[1][3][4] Několik set až několik tisíc převážně Korejců bylo zavražděno při nepokojích po zemětřesení.[2]
Podle Hammera mělo zemětřesení (i přes počáteční pomoc) negativní vliv na americko–japonské vztahy a bylo katalyzátorem, který umožnil vojenským kruhům ujmout se vlády a nasměřovat Japonsko do druhé světové války.[3] Zemětřesení mělo rovněž vliv na rozvoj japonského císařského námořnictva. V Jokosuce byl zemětřesením těžce poškozen trup bitevního křižníku Amagi, který byl přestavován na letadlovou loď a po zemětřesení byl sešrotován.[5] Poškození loděnic a odčerpání finančních prostředků zdrželo stavbu dalších plavidel, například těžkých křižníků třídy Mjókó.[6]
Oblast regionu Kantó v seismicky velmi aktivním Japonsku byla podobně silným zemětřesením o síle 8,1 Richtera zasažena předtím roku 1703 a další velké zemětřesení o síle 7,2 stupně zasáhlo oblast Kantó o sedm let později v roce 1930.[1]
Zemětřesení zažila i česká cestovatelka Barbora Markéta Eliášová, která je popsala v knize V Japonsku v dobách dobrých i zlých.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1923 Great Kantō earthquake na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e NYST, M.; NISHIMURA, T.; POLLITZ, F. F., W. Thatcher. The 1923 Kanto Earthquake Re-evaluated Using a Newly Augmented Geodetic Data Set [PDF online]. 2005-01-13 [cit. 2009-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-10. (anglicky)
- ↑ a b c d e SMITH, Kerry. The Great Kanto Earthquake of 1923: A Brief History of the Disaster [online]. [cit. 2009-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Hammer: Book overview
- ↑ Great Kanto Earthquake of 1923: Part One – Photographs by August Kengelbacher [online]. japan-guide.com [cit. 2009-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ History of the Akagi Class [online]. bobhenneman.info [cit. 2009-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-09. (anglicky)
- ↑ BUKAŁA, Grzegorz. Krążowniki typu „Myôkô“. Tarnowskie Góry: Okręty Wojenne, 2007. ISBN 978-83-915653-7-7. S. 11. (polsky)
Literatura
- HAMMER, Joshua. Yokohama burning: the deadly 1923 earthquake and fire that helped forge the path to World War II. [s.l.]: Free Press, 2006. Dostupné online. ISBN 9780743264655. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké zemětřesení v Kantó na Wikimedia Commons
- SMITH, Kerry. The Great Kanto Earthquake of 1923 [online]. [cit. 2009-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- NYST, M.; NISHIMURA, T.; POLLITZ, F. F., W. Thatcher. The 1923 Kanto Earthquake Re-evaluated Using a Newly Augmented Geodetic Data Set [PDF online]. 2005-01-13 [cit. 2009-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-10. (anglicky)
- Great Kanto Earthquake of 1923: Part One – Photographs by August Kengelbacher [online]. japan-guide.com [cit. 2009-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- Highlight History: The Forgotten Event That Put Japan on the Path to WWII na YouTube (anglicky)
Média použitá na této stránce
Desolation of Nihonbashi and Kanda (central Tokyo) seen from the Roof of Dai-ichi Sogo Building, Kyobashi after the 1923 Great Kantō earthquake.
Autor: Maximilian Dörrbecker (Chumwa), Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Japan
Equirectangular projection.
Geographic limits to locate objects in the main map with the main islands:
- N: 45°51'37" N (45.86°N)
- S: 30°01'13" N (30.02°N)
- W: 128°14'24" E (128.24°E)
- E: 149°16'13" E (149.27°E)
Geographic limits to locate objects in the side map with the Ryukyu Islands:
- N: 39°32'25" N (39.54°N)
- S: 23°42'36" N (23.71°N)
- W: 110°25'49" E (110.43°E)
- E: 131°26'25" E (131.44°E)
Bull's eye graphic for use with earthquake location maps.
Ryounkaku before and after Great Kanto earthquake