Velký Plaský tunel
Velký Plaský tunel | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | Česko |
Provozní délka | 247,9 m |
Lokalizace | |
Souřadnice | 49°56′46,34″ s. š., 13°22′1,23″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Velký Plaský tunel | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velký Plaský tunel je železniční tunel č. 8 na katastrálním území Plasy na železniční trati Plzeň–Žatec v km 34,415–34,663 mezi stanicí Plasy a zastávkou Horní Hradiště.[1]
Historie
Koncese na stavbu trati byla udělena společnosti Plzeňsko-Březenské dráhy 21. dubna 1870. Následně byla vybudována hlavní trať Plzeň – Březno u Chomutova. Trať postavila stavební firma A. Lanna a Schebek v období 1871–1872. Práce byly narušeny v květnu 1872 silnými přívalovými dešti s následnými sesuvy půdy. Odstraňování škod zabralo téměř půl roku. Trať byla slavnostně otevřena 1. května 1873.[2]
V úseku Plzeň – Blatno u Jesenice prochází trať členitým terénem, takže v údolí řeky Střely byly postaveny dva tunely, Velký Plaský a Malý Plaský.
Geologie a geomorfologie
Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Plzeňská pahorkatina, celku Plaská pahorkatina s podcelkem Kaznějovská pahorkatina s okrskem Dolnobělská vrchovina.[3]
Geologické podloží v této oblasti je tvořeno z málo odolných permokarbonských hornin.[4][5][6]
Tunel dlouhý 247,90 m leží v nadmořské výšce 345 m.
Popis
Jednokolejný tunel byl vybudován na trati Plzeň–Žatec mezi stanicí Plasy a zastávkou Horní Hradiště.[7] Byl proražen v ostrohu, který je v meandru řeky Střely. Geologické podloží ostrohu tvoří metabazalt – zelená břidlice (spilit).[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Velký Plasský (tunel). Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. ISSN 2391-4793.
- ↑ Šumavský rozcestník : železniční tunel Horní Hradiště - Plasy. www.sumava.cz [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Plasy. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-27]. Vrstva Geomorfologie. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Brno: Academia, 1987.
- ↑ Oblastní plán rozvoje lesů. PLO 6. Západočeská pahorkatina. S. 13. www.uhul.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. S. 13. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter (eds.), kol. Plzeňsko a Karlovarsko.. 1. vyd. Praha: Agentura Ochrany Přírody a Krajiny ČR, 2004. 588 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-68-9, ISBN 978-80-86064-68-0. OCLC 231988920 S. 30–32. Archivováno 8. 12. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Velký Plaský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online.
- ↑ METLIČKA, Milan. Pravěká a raně středověká hradiště v západních Čechách. [s.l.]: UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta, 2008. S. 159. Magisterská práce.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic