Velký Prštický tunel

Velký Prštický tunel
Základní informace
Stát	Česko Česko
Provozní délka	322,15 m
Lokalizace
Souřadnice	49°7′49,65″ s. š., 16°27′50,38″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Velký Prštický tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký Prštický tunel je železniční tunel č. 203 na katastrálních územích Prštice a Radostice na železniční trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov v km 138,817–139,139 mezi zastávkou Radostice a stanicí Silůvky.^[1]

Provoz na dráze byl zahájen 15. září 1870, kdy tvořila součást hlavní trati c. k. privilegované Rakouské společnosti státní dráhy z Vídně do Brna (Vídeň – Laa an der Thaya – Hrušovany nad Jevišovkou – Střelice – Brno). Na trati se nachází celkem čtyři tunely (Budkovický, Na Réně, Velký Prštický a Malý Prštický).

Všechny tunely byly dokončeny v roce 1870 jako stavebně dvojkolejné, stejně jako na zbytku trati ale byla i v tunelech položena pouze jedna kolej. V sedmdesátých letech 20. století došlo k přestavbě, kdy byla kolej přesunuta přibližně do os tunelů (v tunelu Na Réně v roce 1972^[2]).^[3]

Při ražbě tunelů byl poprvé v Rakousko-Uhersku místo střelného prachu použit dynamit.^[3]

V roce 2013 provedla společnost Minova Bohemia s. r. o. rekonstrukci tunelu.^[4]

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Brněnská vrchovina, celku Bobravská vrchovina s podcelkem Lipovská pahorkatina s okrskem Hlínská vrchovina.^[5]

Z geologického hlediska je oblast tvořena biotitickými granodiority.^[6][7]

Jednokolejný vrcholový tunel byl původně postaven pro dvě koleje na železniční trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov mezi zastávkou Radostice a stanicí Silůvky.^[8][4]

Tunel byl ražen starou rakouskou metodou. Vytěžená hornina byla uložena do náspu před vjezdový (jižní) portál. Trať k tunelu má stoupání 15 ‰ a vede v oboustranném zářezu. Před vjezdovým portálem (v km 138,7) se lomí niveleta trati. První dvě třetiny tunelové trouby vedou koleje v přímé linii se sklonem 12 ‰, zbývající třetina vede v mírném levotočivém oblouku. Na výjezdní portál navazují kamenné zárubní zdi. V tunelu je sedm levobočních záchranných výklenků.^[3][4]

Tunel má 43 tunelových pasů, které mají různou stavební délku, nejkratší má 2,75 m a nejdelší má 12,35 m. Tunel, portálové stěny a zárubní zdi byly vyzděny pískovcovými kvádry. Tloušťka obezdívky se pohybovala od cca 350–600 mm v klenbě, do 350–900 mm v opěrách. Izolace byla provedena v horních partiích tunelu jílovitou těsnicí směsí. Nad portálovými věnci obou portálů, které jsou provedeny z rustikových kvádrů, je vytesán letopočet dokončení tunelu MDCCCLXX.^[3][4]

V roce 2013 byl tunel sanován. V celé délce tunelu byla poškozená obezdívka a docházelo k průsakům vody. V úseku tunelových pasů 3 až 14 (délka 76,07 m) byla provedena oprava nejvíce poškozeného zdiva vestavbou nového ostění s mezilehlou izolací.^[4]

Tunel leží v nadmořské výšce 300 m, je dlouhý 322,15 m, vysoký 5,5 m, široký 7,413 m (v patě 6,449 m).

• Železniční trať Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov
• Seznam železničních tunelů v Česku