Velký Vřešťov (hrad)
| Velký Vřešťov | |
|---|---|
 Půdorys hradu Vřešťova (A. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl 2., 1883) | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před rokem 1348 |
| Zánik | po roce 1638 |
| Další majitelé | páni z Rýzmburka Zajícové z Hazmburka |
| Poloha | |
| Adresa | Velký Vřešťov,  Česko |
| Souřadnice | 50°21′22,98″ s. š., 15°45′13,42″ v. d. |
  Velký Vřešťov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 23254/6-3710 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velký Vřešťov je zaniklý hrad na jihovýchodním okraji stejnojmenného městyse v okrese Trutnov. Založen byl nejspíše v první polovině čtrnáctého století a zanikl po roce 1638. Zachovaly se z něj pouze terénní relikty, které jsou chráněny jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
Hrad nejspíše nahradil starší sídlo zvané Starý Vřešťov. První písemná zmínka o Velkém Vřešťovu pochází z roku 1348, kdy patřil pánům z Rýzmburka.[2] Jedním z nich byl Aleš Vřešťovský z Rýzmburka, který během husitských válek patřil k významným orebitským a královéhradeckým hejtmanům. Zemřel roku 1442 a vřešťovského panství se ujal starší ze dvou bratrů Alešů, který však neměl dostatek prostředků, aby mohl vyplatit mladšího bratra, a proto hrad prodal svému strýci Janu Lapkovi z Rýzmburka. V roce 1462 se pokusil využít svého předkupního práva a hrad vyplatit, což se mu po jistých sporech podařilo. Vzápětí ho prodal Janu Zajíci z Hazmburka, za něhož během válek s jednotou zelenohorskou hrad v roce 1467 oblehlo a dobylo královské vojsko Jiřího z Poděbrad.[3]
Později hrad neznámým způsobem získal Věnek Kordule ze Sloupna připomínaný naposledy v roce 1492. Jeho potomkům vřešťovské panství patřilo až do roku 1638, kdy zemřel Zikmund Jindřich Kordule, který svým potomkům zanechal velké dluhy, a panství jim proto bylo zabaveno. V té době však již nepohodlný hrad jako panské sídlo nesloužil. Novým majitelem se stal Gerhart Lux z Luxenšteina, kterému byl roku 1660 zapsán do desk zemských. Roku 1675 byl hrad označen jako neobyvatelný a později začal být rozebírán, takže v osmnáctém století se na místě hradu uvádí pouze „jeden provalený sklep a něco málo zdí.“[3]
Stavební podoba
Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je mohutný val a příkop, který obepínal dvě třetiny obvodu kopce. Ve valu je patrné jeho přerušení v místě brány, odkud stoupala cesta k parkánu, který obepínal hradní jádro a stávaly v něm hospodářské budovy. Oválné hradní jádro zaujalo vrchol kopce. Z jeho zástavby se dochovaly pouze dvě prohlubně, které jsou pravděpodobně pozůstatky podsklepených budov.[2]
Přístup
Zbytky hradu jsou volně přístupné, ale nevede k nim žádná turisticky značená trasa. Podél severovýchodního úpatí hradního vrchu prochází žlutě značená trasa z Jaroměře do Hořic a cyklotrasy č. 4085 a 4271.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-04]. Identifikátor záznamu 134248 : Hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Velký Vřešťov, s. 588.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Hradecko. Svazek II. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 270 s. Kapitola Vřešťov hrad, s. 229–236.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-03-04]. Dostupné online.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Hradecko. Svazek II. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 270 s. Kapitola Vřešťov hrad, s. 229–236.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Adolf Liebscher/Karel Liebscher, Licence: CC BY-SA 4.0
(A. Sedláčekː Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl 2., 1883)