Velký irský hladomor

Skica zachycující život Bridget O'Donnelové za Velkého irského hladomoru.

Velký hladomor nebo Velký hlad (angl. Great Famine, Great Potato Famine či Great Hunger, irsky An Gorta Mór či An Drochshaol[1]) je označení pro katastrofální hladomor, který postihl Irsko v letech 1845–1849. Jeho příčinou byla neúroda brambor, které tvořily primární zdroj potravy pro Iry, pokračující pro Irsko zničující britská ekonomická politika a neschopnost nebo neochota Velké Británie Irsku pomoci.[2] Příčinou neúrody bylo velmi vlhké počasí, které podpořilo masivní rozšíření houbových chorob brambor; hlavní roli zde sehrála plíseň bramborová (Phytophthora infestans) původem z Ameriky.[3] Jelikož oproti starším plodinám byly nově dovezené irské brambory vzájemně nepříliš geneticky odlišné, plíseň se rozšířila tak rapidně, že zničila většinu irských zdrojů obživy.[4] Analýza ostatků (zubů) ale ukázala, že vysoká úmrtnost mnohdy nebyla způsobena nedostatkem potravy jako takové (například z USA proudily do Irska dodávky kukuřice), ale nedostatkem přístupu k jídlu, respektive velmi malými porcemi, které chudí lidé dostávali za práci.[5]

Pokles populace

Pomník obětem hladomoru v irském Dublinu

Odhaduje se, že během hladomoru zemřelo něco mezi půl miliónem a jedním a půl miliónem lidí[6] (z více než 8miliónové irské populace) a další dva milióny odešly z Irska hledat si obživu jinde ve světě (nejčastěji v USA, Velké Británii, Kanadě či Austrálii, viz též irská diaspora). V roce 1851 činil pokles dříve rychle rostoucí irské populace proti roku 1841 asi 20 %. Zničující efekt hladomoru na irskou populaci a hospodářství přetrvával dlouho poté, co se situace se zásobováním zlepšila (pokles obyvatelstva pokračoval z rozličných důvodů až do 20. století, kdy přesáhl 40 %).

Vztah Irů k Britskému impériu

(c) Joseph Mischyshyn, CC BY-SA 2.0
Ruiny opuštěné vesnice na ostrově Acaill u západního pobřeží Irska

Hladomor též velice negativně ovlivnil již tak nedobrý vztah Irů k Angličanům a Britskému impériu.[7] Irové Angličanům vyčítali především malou snahu Irsku pomoci, výběrovost jejich pomoci (směřovala hlavně do oblastí s vysokým podílem anglického obyvatelstva) a neochotu změnit zákony a obchodní pravidla, která ještě zvýrazňovala dopad katastrofy. Někteří mají dokonce názor, že to byla britská genocida.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ COOGAN, Tim Pat. Ierland since the rising. London: [s.n.], 1966. ISBN 978-0837185606. 
  2. ↑ GREEN, E. R. R. Dějiny Irska. 3.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7422-179-8. S. 190–198. 
  3. ↑ North Carolina State University. Study provides evidence on movement of potato famine pathogen. phys.org [online]. 2016-12-28 [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ KLEISNER, Karel. Biologie ve službách zjevu: K teoreticko-biologickým myšlenkách Adolfa Portmanna. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008. 250 s. ISBN 978-80-86818-64-1. 
  5. ↑ Teeth offer vital clues about diet during the Great Irish Famine. phys.org [online]. 2019-09-09 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ MORGAN, Kenneth O. The Oxford Illustrated History of BRITAIN. New York: OXFORD UNIVERSITY PRESS, 2009. 683 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-954475-2. S. 425. 
  7. ↑ Emigrace v evropském provedení. Iry vyhnal do světa hladomor a strach. iDNES.cz [online]. 9. října 2018. Dostupné online. 
  8. ↑ O'DOWD, Niall. Famine movie on its way but was it genocide by the British?. irishcentral.com [online]. 2018-08-20 [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

Paul Johnson: Dějiny anglického národa (ISBN 80-85336-36-7), str. 271

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Famine memorial in Dublin (2).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Památník hladomoru, umístěn v Dublinu, Irsko.
Achill Island - Deserted Village - Cottage Ruins and Mountainside Heather & Scrub (geograph 3760885).jpg
(c) Joseph Mischyshyn, CC BY-SA 2.0
Achill Island - Deserted Village - Cottage Ruins and Mountainside Heather & Scrub
Irish potato famine Bridget O'Donnel.jpg
Depiction of the Irish potato famine:
The Sketch of a Woman and Children represents Bridget O'Donnel. Her story is briefly this:-- '. . .we were put out last November; we owed some rent. I was at this time lying in fever. . . they commenced knocking down the house, and had half of it knocked down when two neighbours, women, Nell Spellesley and Kate How, carried me out. . . I was carried into a cabin, and lay there for eight days, when I had the creature (the child) born dead. I lay for three weeks after that. The whole of my family got the fever, and one boy thirteen years old died with want and with hunger while we were lying sick.